(Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792 Britské listy talks to
decision makers in the Czech Republic.Zde je adresa
Britských listů.
Tady je minulé
vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
Jako první článek dnešních Britských listů publikujeme závažný dokument, vypovídající neblaze o stavu demokracie a policie v ČR. Stav demokracie a míra svobody projevu v zemi se neposuzuje podle chování konformních občanů či úplatných a konformních redakcí televizního zpravodajství. Posuzuje se podle toho, jak se systém staví k občanům nekonvenčním. Hrozí vážné nebezpečí, že Viktor Piorecký a Alice Dvorská, mluvčí organizace Iniciativa proti ekonomické globalizaci, budou českou policií v této věci popotahováni, případně zadrženi a stíháni. Viz případ Madse Traerupa, dánského demonstranta: proti němu policie také neměla žádné důkazy, a přesto ho zadržovala skoro dva měsíce. Piorecký a Dvorská by se měli odvolat na Ústavu a odmítnout vypovídat. Jakmile s výpovědí budou souhlasit, postkomunistická česká policie si už nějakou záminku k jejich zadržení jistě najde. Znepokojující je skutečnost, že trestní oznámení sdružení Meritum v této věci je zcela obecně formulované podání: česká policie, která odložila konkrétními svědeckými výpověďmi a rozsáhlou dokumentací podloženou kauzu Ladronka, se však na základě tohoto podnětu rozhodla mluvčí INPEGU skutečně vyšetřovat! (JČ, TP)
Brilantní analýzu Jiřího Svobody o krizi v České televizi publikujeme na druhém místě Britských listů. Napsal ji jako reakci na text Nikolaje Savického (druhá část zde, třetí část zde) a poukazuje v ní na celou řadu přehlížených skutečností. Osobně jsem přesvědčen, že politické aspekty krize v České televizi byly a jsou skutečně tak závažné, jak je líčí Jiří Svoboda, ale byly do krize neústrojně vneseny především rebelujícími zaměstnanci, kteří se upřímně obávali reformy a tedy zpochybnění svých existenčních jistot. Tím, že "demonstrovali za svobodu projevu" (čti: za uchování svých pochybných prebend, za pokračující zneužívání veřejnoprávního zpravodajsví pro své osobní cíle) se dali všanc politikům a učinili se předmětem politických čachrů v parlamentě. - Neměl jsem čas napsat podrobnější rozbor textu Nikolaje Savického, který je zaujatý a pomíjí celou řadu závažných skutečností, a Jiří Svoboda mě předčil způsobem, jímž bych to sám nedokázal. Chci k Savickému dodat tedy jen pár drobností:
- Fascinovalo mě, jak Nikolaj Savický a mimochodem i Milan Šmíd považují za vážnou chybu Ivana Kytky, který se poprvé pokusil zreformovat zpravodajství ČT v dubnu 1998, že Kytka zaměstnancům ČT řekl na rovinu, co zamýšlí udělat: předem je seznámil se svým projektem, a tak jim "dal do ruky munici proti čemu rebelovat". Správným balkánským způsobem, na něž jsou lidé v ČT zvyklí, by zřejmě bylo reformu utajit a realizovat ji až nenápadně a skrytě..., měl prý Kytka zaměstnance redakce zpravodajství poskupně utajovanými, plánovanými reformami překvapovat, aby proti němu nemohli intrikovat. (!) On jim ale důvěřoval a chtěl od nich konkrétní, tvůrčí, aktivní spolupráci. Zásadní chyba, že...
- Nikolaj Savický nemůže mínit vážně své tvrzení, že za Ivo Mathého bylo zpravodajství ČT vyvážené...! Reportéři České televize neměli ani ponětí o pojmu vyváženosti, profesionálního objektivního úsudku a kritického odstupu od zpracovávaných témat. Nikdy v životě neslyšeli o tom, že politikovi je nutno dávat otázky z opačné strany politického spektra, a když se v pořadu pak moderátor obrátí na politika z opoziční strany, zase mu dává tvrdé otázky z opačné strany politického spektra. Princip, že reportér pokládá otázky v rámci diskuse a nikoliv proto, že o názoru, který vznáší, je snad osobně přesvědčen (to ani nesmí být, ani to na něm nesmí být vidět!) reportéři ČT nikdy neznali a nedodržovali, ani za Mathého, ani za dalších ředitelů. Vzpomínám na scény na chodbách na Kavčích horách při volebním vysílání v červnu 1996, kdy začínalo být zjevné, že Klausova ODS nezíská absolutní většinu, a na chodbě vykřikoval Ota Černý s hrůzou: "To je nový Únor." - Zpravodajství ČT nebylo profesionální nikdy, bylo postkomunistické, se vším, co to znamená.
- O neformální struktuře řízení v České televizi svědčili všichni: Jakub Puchalský, Ivan Kytka, Jana Bobošíková, Jiří Hodač, Dušan Chmelíček měl dokonce ve svém projektu z ledna 2000, že tyto neformální rozhodovací struktury omezí. Nestalo se, socialistický kolos žije svým étosem dál.
Milan Šmíd vydal dvaadvacátou Louč. Kromě jiných zajímavých materiálů Louč obsahuje ostrý útok na redaktory Britských listů Tomáše Pecinu a Štěpána Kotrbu, které Šmíd obvinil z megalomanství a z toho, že z BL dělají politický a kulturní bulvár cibulkovského typu. Rozhodně doporučujeme! (TP) - Jeho argumentace je tentokráte, bohužel, hluboce pod úroveň, takže se za Milana Šmída stydíme. Koncem loňského roku Šmíd poukazoval na to, že vůbec nehodnotí zpravodajské pořady České televize (proč asi ne?) - jenže bez objektivního zhodnocení kvality zpravodajských pořadů ČT není žádný další úsudek ohledně nedávného vývoje v ČT možný. V postojích Milana Šmída cítíme bojácnost, strach, aby Šmída neodmítl pražský establishment, a právě proto se za něho stydíme - člověk takového kalibru nemá poklonkování zapotřebí. Co se týče srovnávání Britských listů s publikacemi Petra Cibulky, tato kritika nám od Milana Šmída taky připadá pro něho ztrapňující, nemyseli jsme si, že bude jeho argumentace tak chabá - zdálo se nám, že se Milan Šmíd snad dokáže odpoutat od ideologické zaujatosti. Britské listy však budou vždycky neúplatně hájit právo na svobodu projevu, ať je to u lidí, kteří jsou pro českou konvenční společnost tak "nepřijatelní", jako je třeba Viktor Piorecký či Alice Dvorská. Právě to, co se děje a bude dít těmto lidem, je důležitým měřítkem stavu české demokracie. - Jestliže Britským listům sdělí na dotaz, proč navzdory zákonným ustanovením tahá vysoký činitel Policie ČR oba tyto občany k výslechu až do Prahy a tento policista odpoví, v rozporu s našimi právními informacemi, že on pracuje u policie už dlouho, a tak nepotřebuje v této věci žádné poučování a bude si to dělat podle svého, jsou pak, obáváme se v tomto případě velmi relevantní i údaje z policistova osobního spisu podle Cibulky, pokud se prokáže, že jsou spolehlivé. Nejde o zatracování policisty kvůli ideologii, jde o to, zda svou minulostí nebyl tento policista poněkud profesionálně deformován, když jeho prvním impulsem je, zdá se, reagovat tak, že dosavadní policejní praxe má být nadřazena právu. - Vadí mně, když lidé nejsou schopni pochopit, že na skutečnost nelze nazírat podle ideologického mustru, ať už "pravicového" či "levicového". Vadí mně, když se k Britským listům během televizní krize hlásili stoupenci ODS jen proto, že se jim zdálo, že BL "přestoupily" k této straně, ačkoli předtím nemohli našemu časopisu pro systematickou kritiku ODS přijít na jméno. Podobně mi vadí i "levicová" předpojatost u Milana Šmída. Hodnoťme fakta a odhoďme ideologické brýle. Jenže když on je ten tlak té české většinové společnosti tak silný a je tak těžké postavit se vzpříma a říct neúplatně vlastní názor. V přímém přenosu udělování novinářských cen, který se v Británii vysílal v sobotu na Channel Four, se vždycky před udělením cen v určité kategorii v předtočených záběrech vyjadřovaly známé britské osobnosti k nominovaným novinářům. O Poly Toynbee řekl konzervativní Lord Deeds, dnes už ctihodný stařec nad hrobem: "Tahle paní mě vždycky svými analýzami rozčílí ze všech novinářů nejvíc - až do běla. Je skutečně vynikající." - Přeju Milanu Šmídovi, aby v České republice vznikla brzo taková atmosféra, aby mohl být na svůj nezávislý názor, protiřečící všem konvencím, jako Poly Toynbee před lordem Deedsem hrdý a nemusel se ztrapňovat bojácnými a argumentačně nepromyšlenými texty, jaké publikuje tento týden ve své poslední Louči. - Pozoruhodná je také (komunistická? - určitě naprosto nepluralitní) představa pana Šmída, že by se jaksi mohl publikací svých článků v nějaké publikaci vůči konvenčnímu konsensu zkompromitovat, protože by snad lidi usoudili, že se nějak názorově shoduje s šefredaktorem, s nímž ve skutečnosti nesouhlasí. Představa, že by mohl existovat list pluralitní, který je schopen v rámci diskuse tolerovat veškeré názory, je zřejmě nad chápání Milana Šmída. Rozumím Janě Bobošíkové, že odmítá poskytovat rozhovory televizním vzbouřencům, protože ti se svým zaujatým vysíláním zdiskreditovali a ten, kdo jim poskytne rozhovor, nikdy nemůže mít záruku, jak neeticky to zneužijí ke svým propagandistickým účelům (viz reportérka ČT zaznamenaná v sobotnímu pořadu, jako vysvětluje Pioreckému: "Říkejte si, co chcete, my si to už sestříháme...") Britské listy ovšem nikdy nikomu cenzurou nevyhrožovaly, takže zůstává jen obava, že by jaksi mohla Milanu Šmídovi zkazit u pražských kolegů a kamarádů reputaci jejich průraznost a otevřenost. V normální společnosti by se tím Šmíd spíš honosil... (JČ)
Čulík se nechal nachytat! V souvislosti s tímto článkem konstatuje Ivan Světlík z Londýna:
Pane Culik - v sobotu jste se nechal nachytat! A ja skoro taky, jenze
moje zena ma ostrejsi zrak, nez ja & vy a zrejme mnoho dalsich
divaku. Alastair Campbell nema tak dobry smysl pro humor, jak bychom
si radi mysleli - nebyl to na podiu on, ale imitátor!
Poznámka JČ: Zjistím - zdá se to ale, pokud to tak skutečně bylo, dost nesystematické, a tedy nepravděpodobné - jiné známé osoby, které předávaly ceny, byly zcela autenticky samy sebou.
Petr Sládeček nebyl spojencem Jiřího Hodače. Před časem jsme v BL publikovali informaci, že Rada ČT plánovala Jiřího Hodače obklopit profesionály jako Kateřina Fričová, Jana Bobošíková, Petr Schwarz a Petr Sládeček. Znovu to opakoval Nikolaj Savický ve své analýze. Petr Sládeček z Londýna k tomu konstatuje, že ho v této věci nikdo nikdy neoslovil a že "nebyl tedy spojencem Jiřího Hodače".
Oprava. Úvahu Tomáše Peciny v poznámce pod včerejším textem Karla Mašity uvádí na pravou míru Jana Dědečková:Myslím si, že nemáte pravdu s Beznoskou. S tím p. Hodač zahájil jednání, protože jsme o něm hovořili na Radě, když Paluska vypověděl poslušnost. Beznoska byl jedním z kandidátu na GŘ. Nikdo z nás ho předtím neznal, ani Hodač. Měli jsme pouze jeho údaje z přihlášky. Rozhodoval se mezi ním a Kralertem, ale Kralerta posléze zavrhnul kvůli vyšetřovacímu auditu, protože byl finančním ředitelem za Puchalského a nechtěl, aby někdo audit zpochybňoval.
K poznámce TP, že volba Beznosky byla velice nerozumná, konstatovala dále Jana Dědečková:
Ano, to jsme pochopili později, když Zeman hřímal v parlamentu. Ale musel byste poznat pana Hodače blíže, jinak to nelze pochopit. Pan Beznoska mu nabízel sám odchod a pan Hodač trval na svém, že není možné někoho zatracovat jen na základě dohadů.
Zprávy z normálního světa, kde policie zasahuje i proti poslancům, si povšimla Jana Dědečková. Shodou okolností se to odehrálo v pondělí v 7 ráno jen pár kilometrů od místa, kde jsou redigovány Britské listy:
OKENKO DO NORMALNIHO SVETA
Demonstranti obsadili vjezd do namorni zakladny Faslane ve Skotsku, kde
kotvi britske nuklearni ponorky. Mezi protestujicimi byl i labouristicky
poslanec Dolni snemovny George Galloway. Vojaci zavolali POLICII, nebot v
normalnim svete POLICIE v takovych pripadech zasahuje, a to bez dlouhych
reci kolem. Pan poslanec odmitl uposlechnout vyzvy, aby skoncil s
protizakonnym jednanim a odesel. Byl tedy na miste zatcen a ctyri POLICISTE
si ho odnesli jako pytel brambor.
Nepochybuji o tom, ze o zasahu rozhodl nejaky mistni velitel POLICIE a ze ho
ani nenapadlo konzultovat ministra vnitra nebo snad samotneho Blaira, jak je
v nekterych jinych castech Evropy zvykem.
Poznámka JČ: Britská policie je decentralizovaná, nemá žádné ústřední celostátní vedení - aby nemohl vzniknout policejní stát. Nejvyšší jsou regionální velitelé, velicí jednotlivým samostatným regionálním policiím, kteří nad sebou mají až ministra vnitra.
Sčítání lidu k Ústavnímu soudu. Britské listy v pátek podaly ústavní stížnost, jíž usilují o zákaz sčítání lidu, domů a bytů a o zrušení příslušného zákona. (TP)
Otázka pro Karla Březinu. Využili jsme webové tiskovky ("webovky") Českých novin a položili otázku ministrovi bez portfeje Karlu Březinovi:
Vláda ve středu napomenula tisk, že informuje nevhodně o připravovaném sčítání lidu, domů a bytů. Věděla ale vláda o tom, že dotazníky se dostanou do rukou soukromé firmě bez patřičné bezpečnostní prověrky, nebo se to dozvěděla až z médií? V případě, že platí druhá možnost, dovolím si vyslovit vážné pochybnosti o kompetenci této vlády k vydávání podobných doporučení...
Tomáš Pecina, Britské listy
Ministr odpověděl:
Nevím jakou bezpečnostní prověrku máte na mysli. Firma je vázána mlčenlivostí a za porušení jsou vysoké sankce. Vláda byla podrobně informována předsedkyní Českého statistického úřadu a vyslechla si i názory představitelů Úřadu pro ochranu osobních údajů. Na základě podrobné diskuse rozhodla o svém stanovisku.
Připadá vám, že se odpověď s otázkou jaksi minula? Nám také... (TP)
V pátek 9. 2. 2001 vyšla kniha Britských listů o vzbouření v České televizi. Kniha se jmenuje V hlavních zprávách: Televize. Fakta, která před vámi zatajili. Najdete v ní všechny důkazy "podvratné činnosti" Britských listů proti České televizi (viz článek člena managementu ČT Nikolaje Savického). Kniha je to výbor z textů publikovaných v Britských listech. Vyšla v pražském nakladatelství ISV, Kafkova 42, Praha 6, tel. 2432 1098.
Studii Miroslava Brady o základních principech televizního zpravodajství publikujeme v angličtině na tomto místě. Petr Sládeček z Londýna, který nám ji zprostředkoval, k tomu dodává:Skutecne si myslim,ze by mela
byt doporucenou nebo snad i povinnou cetbou vsem
redaktorum z 'oteenky' , zejmena pak pasaze
o 'konstrukci reality' ve zpravodajstvi.
Zde je celý třísekundový záznam prchajících policistů ve formátu AVI (pozor, 3,5 MB!). Zdá se, že jsou na něm k poznání všichni tři policisté, kteří křivě svědčili proti Madsi Traerupovi. S jistotou to však určit nemůžeme, k tomu bychom museli mít k dispozici kvalitnější záznam. (TP)
Žádáme podle zákona přesné, podrobné a otevřené informace o financování jednotlivých pořadů (včetně např. i odměn pro jejich moderátory) a informace o platové škále v České televizi. 25. ledna 2001 vstoupil v platnost a zároveň nabyl účinnosti zákon č. 39/2001 Sb., který mění zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím tak, že povinnými subjekty ve smyslu tohoto zákona jsou nyní rovněž "veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky". Z toho vyplývá, že se povinným subjektem stala i Česká televize. Žádáme proto na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o údaje týkající se hospodaření České televize, viz tento text. Také chceme od ČT vědět, za jakých finančních okolností v ní působí organizace Člověk v tísni, viz zde.
Štěpán Kotrba podal trestní oznámení na neznámého pachatele, který zveřejnil ve vysílání pořadu Fakta České televize dne 15.1. výpisy z účtů mobilních telefonů členů Rady ČT: "Neboť tyto informace jakožto telekomunikační tajemství požívají ochrany podle § 84, odst. 3, písm. c), zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích a v odst. 2 téhož paragrafu je stanovena povinnost mlčenlivosti pro každého, kdo se je dozví, vzniká podezření, že popsaným skutkem byl spáchán trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178, odst. 2, trestního zákona, přičemž v úvahu přichází zpřísněná trestní sazba podle odst. 3, písm. b), tohoto paragrafu, jelikož předmětný skutek byl spáchán televizním vysíláním."
Viz o tom v BL zde. (JČ)
"V České republice je nebezpečno". Jan Čulík je šokován tím, co televizní vzbouřenci provedli za poslední měsíc, selháním českých "elit" i indolentní reakcí většinové české společnosti. Píše o tom zde.
Mé zoufalství: Jak jsem přivedl do ulic 100 000 lidí. Upozorňujeme také na tuto souhrnnou analýzu televizní rebelie od Jana Čulíka, která původně vyšla anglicky v časopise Central Europe Review. (Nejnovější tragický vývoj v české společnosti shrnuje JČ anglicky v dnešním vydání časopisu Central Europe Review na tomto místě.)
Nynější hlubokou krizi v České televizi sledujeme od jejího počátku před Vánoci; všechny dosud zveřejněné články k této problematice najdete v v chronologickém archivu Britských listů.
Kořeny konfliktu v České televizi. Vzhledem k tomu, že v české společnosti vládne obrovská neznalost o tom, co je podstatou nynějšího konfliktu o Českou televizi, upozorňujeme na tuto analýzu Jana Čulíka, která podrobněji osvětluje, jak a proč krize vznikla, jak byla politicky zneužita a jak jí byla zmanipulována nemyslící a neinformovaná veřejnost.
Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem Kytkou a Janou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v ČT, informace viz níže; v žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 800 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.
Podle slibu zveřejňujeme plný text zprávy kontrolní skupiny o situaci v TS Brno, zaznamenávající korupční praxi, za niž je odpovědný jeho šéf Zdeněk Drahoš. Zpráva je zde (soubor RTF, 284 KB), zde je digitální podpis ve formátu PGP. Sponzorování Britských listů. Ozvala se zatím řada čtenářů s různými nápady, o jejichž realizaci budeme uvažovat. Někteří čtenáři OPAKOVANĚ navrhují, že by byli za Britské listy ochotni rozumnou, nepříliš vysokou částku platit. Snad realizovatelnou částkou by bylo cca 1000 - 1500 Kč ročně. To je zajímavá myšlenka, ale na to, abychom získali k dispozici dostatečné prostředky k řádnému financování profesionální investigativní práce, by muselo pravidelných dárců být větší množství. Proto by nás zajímalo, kolik z několika tisíc pravidelných čtenářů Britských listů by bylo ku prospěchu české společnosti ochotno přibližně takovouto částkou na provoz Britských listů pravidelně přispívat a způsobit tak jejich profesionalizaci a posílení jejich nezávislosti. Své názory prosím pište do redakce tohoto listu. (JČ)
Hledají se nápady, jak získat sponzorování pro Britské listy. Pokud máte nápad, jak efektivně a systematicky finančně sponzorovat Britské listy, napište do redakce tohoto listu. Vydáváme tento deník už téměř pět let každý všední den zadarmo, se značným vypětím. Vzhledem k velkému pozitivnímu vlivu, jaký vykonává na českou společnost, by mělo být možné získat nezávislou finanční podporu, která by mohla vést k dalšímu zefektivnění práce BL ve prospěch české společnosti (dosavadních pět let pracují novináři Britských listů pro tento deník zadarmo až po ukončení svého normálního, každodenního zaměstnání). Firma Internet Servis, na jejímž serveru jsou Britské listy umístěny, neumí pro ně získávat placenou reklamu. Musejí tedy existovat jiné možnosti - nebo že by česká společnost skutečně nedokázala k vlastnímu prospěchu financovat elitní nezávislý analytický internetový deník?
Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02. Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.
Znovu aktuální kniha. Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo na této
adrese.
Dovíte se v ní mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se
zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství
v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích
českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí
Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a
českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku -
stručně vysvětlující, co v knize je - je zde,
podrobný obsah knihy je zde,
obálka je tady.
(První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium
Publishing, 1999, je rozebraný.)
