Britské listy

Český statistický úřad včera odpověděl na náš dotaz, jaké byly náklady tří bezpečnostních posudků, jimiž se na tiskové konferenci zaštiťovala předsedkyně úřadu Marie Bohatá. Připomeňme, že jeden z expertů, Jan Janka, před novináři argumentoval, jak neškodné jsou sčítací dotazníky, poukazem na žádost o věrnostní kartu u Julia Meinla. Teď už je důvod jeho řečnické vehemence jasnější: celý text dopisu uvádíme jako druhý článek tohoto vydání. Kromě výše vyplacených odměn a rozsahu posudků zaráží zejména to, že jedním ze tří "nezávislých" expertů je i Jindřich Kodl, poradce ministra Karla Březiny. (TP)

ČSÚ přiznal souběžný účel sčítání. V článku publikovaném v deníku Neviditelný pes prozradil pracovník ČSÚ Milan Aleš to, co bylo doposud pečlivě utajováno a kamuflováno: obecní a městské úřady budou mít přístup k údajům ze sčítání a budou si pomocí sčítacích archů opravovat a doplňovat registr obyvatel. M. Aleš to uvedl, když se pokoušel vysvětlit, proč je třeba uvádět na dotazníku jméno a příjmení:

Jméno a příjmení je na sčítacích arších uváděno ze zcela banálního důvodu, totiž aby sčítací komisař měl přehled o úplnosti svého sčítaného souboru. Např. dostane-li od šestičlenné rodiny údaje za čtyři osoby, jen z jména a příjmení může zjistit, kdo mu chybí. Konečně i obecní nebo městské úřady si budou ověřovat úplnost sčítání ve své působnosti (podle počtu obyvatel se mj. odvozuje i finanční příděl pro obec nebo město) a je legitimní, porovnají-li si jména a příjmení na sčítacích arších se svou (byť chybovou a neúplnou) evidencí obyvatelstva.

Poprvé tedy pracovník ČSÚ přiznává, že jeho úřad se chystá porušit zákon o sčítání lidu a předat výsledky sčítání neoprávněnému subjektu; naivní veřejnost, včetně novinářů, je přitom stále znovu balamucena proklamacemi, že data budou využita pouze pro statistické účely (naposledy to tvrdila předsedkyně ČSÚ Bohatá v pondělí v pořadu "21").

Před odvahou, s níž se vysoký představitel statistického úřadu rozhodl říct lidem pravdu, nezbývá než smeknout. (TP)

Kontrast. Ve Velké Británii je naopak souběžné použití dat, získaných při sčítání lidu, např. nějakým ministerstvem, přísně trestáno vězením až do dvou let. Viz tyto informace britské vlády:

Informace, které uvedete na sčítacím formuláři, budou utajovány a zůstanou utajeny po dobu 100 let. Všichni, kdo přijdou do styku s informacemi, získanými prostřednictvím sčítání lidu, musejí podepsat prohlášení, že jsou povinni tyto informace utajit. Je trestným činem předat informace, získané prostřednictvím sčítání lidu, jinému ministerstvu nebo jakékoliv jiné soukromé či státní organizaci. Pachatel takového činu bude odsouzen až na dva roky do vězení.

Včera jsme publikovali závažný dokument, vypovídající neblaze o stavu demokracie a policie v ČR. Stav demokracie a míra svobody projevu v zemi se neposuzuje podle chování konformních občanů či úplatných a konformních redakcí televizního zpravodajství. Posuzuje se podle toho, jak se systém staví k občanům nekonvenčním. Hrozí vážné nebezpečí, že Viktor Piorecký a Alice Dvorská, mluvčí organizace Iniciativa proti ekonomické globalizaci, budou českou policií v této věci popotahováni, případně zadrženi a stíháni. Viz případ Madse Traerupa, dánského demonstranta: proti němu policie také neměla žádné důkazy, a přesto ho zadržovala skoro dva měsíce. Piorecký a Dvorská by se měli odvolat na Ústavu a odmítnout vypovídat. Jakmile s výpovědí budou souhlasit, postkomunistická česká policie si už nějakou záminku k jejich zadržení jistě najde. Znepokojující je skutečnost, že trestní oznámení sdružení Meritum v této věci je zcela obecně formulované podání: česká policie, která odložila konkrétními svědeckými výpověďmi a rozsáhlou dokumentací podloženou kauzu Ladronka, se však na základě tohoto podnětu rozhodla mluvčí INPEGU skutečně vyšetřovat! (JČ, TP)

Sčítání lidu k Ústavnímu soudu. Britské listy v pátek podaly ústavní stížnost, jíž usilují o zákaz sčítání lidu, domů a bytů a o zrušení příslušného zákona. (TP)

V pátek 9. 2. 2001 vyšla kniha Britských listů o vzbouření v České televizi. Kniha se jmenuje V hlavních zprávách: Televize. Fakta, která před vámi zatajili. Najdete v ní všechny důkazy "podvratné činnosti" Britských listů proti České televizi (viz článek člena managementu ČT Nikolaje Savického). Kniha je to výbor z textů publikovaných v Britských listech. Vyšla v pražském nakladatelství ISV, Kafkova 42, Praha 6, tel. 2432 1098.

Studii Miroslava Brady o základních principech televizního zpravodajství publikujeme v angličtině na tomto místě. Petr Sládeček z Londýna, který nám ji zprostředkoval, k tomu dodává:

Skutecne si myslim,ze by mela byt doporucenou nebo snad i povinnou cetbou vsem redaktorum z 'oteenky' , zejmena pak pasaze o 'konstrukci reality' ve zpravodajstvi.

Žádáme podle zákona přesné, podrobné a otevřené informace o financování jednotlivých pořadů (včetně např. i odměn pro jejich moderátory) a informace o platové škále v České televizi. 25. ledna 2001 vstoupil v platnost a zároveň nabyl účinnosti zákon č. 39/2001 Sb., který mění zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím tak, že povinnými subjekty ve smyslu tohoto zákona jsou nyní rovněž "veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky". Z toho vyplývá, že se povinným subjektem stala i Česká televize. Žádáme proto na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o údaje týkající se hospodaření České televize, viz tento text. Také chceme od ČT vědět, za jakých finančních okolností v ní působí organizace Člověk v tísni, viz zde.

Štěpán Kotrba podal trestní oznámení na neznámého pachatele, který zveřejnil ve vysílání pořadu Fakta České televize dne 15.1. výpisy z účtů mobilních telefonů členů Rady ČT:

"Neboť tyto informace jakožto telekomunikační tajemství požívají ochrany podle § 84, odst. 3, písm. c), zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích a v odst. 2 téhož paragrafu je stanovena povinnost mlčenlivosti pro každého, kdo se je dozví, vzniká podezření, že popsaným skutkem byl spáchán trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178, odst. 2, trestního zákona, přičemž v úvahu přichází zpřísněná trestní sazba podle odst. 3, písm. b), tohoto paragrafu, jelikož předmětný skutek byl spáchán televizním vysíláním."

Viz o tom v BL zde. (JČ)

Proč musím platit za Českou televizi, ptá se Aleš Kastner: Během TV krize jsem si uvědomil, že platím ČT na základě faktu, že jsem si koupil televizor. To mohlo být v pořádku v letech, kdy byla televize jediná. Dnes to myslím lze hodnotit jako organizované násilí státu na občanech: chceš-li se dívat na jakoukoli TV kdekoli, musíš finančně podpořit zdiskreditovaného molocha.

Existuje nějaké hnutí za zrušení POVINNOSTI placení těchto poplatků? A jak je to ve Velké Británii? Předpokládám, že takové koncesionářské poplatky nejsou povinné?

Poznámka JČ: V Británii je to stejné. Zákon je v tom, stejně jako v ČR, velmi pozadu za technologickým vývojem. Koncesionářský poplatek za veřejnoprávní televizi musí i v Británii platit každý vlastník televizního přijímače, navzdory tomu, že se může hájit, že se na BBC nikdy nedívá - rozdíl mezi Británii a ČR je jen v tom, že v BBC si nevysílají, co je (často i finančně) osobně výhodné pro pracovníky televizní stanice (viz třeba četné nepřímé reklamy na kulturní akce či nové desky, filmy nebo knihy ve vysílání České televize, které do zpravodajství vůbec nepatří a o nichž je pochybné, na základě jakých neformálních dohod se do vysílání vůbec dostávají.)

Uveden v provoz server, usilující o zrušení koncesionářských poplatků za ČT. Píše Miroslav Jandora: Dobry vecer, vcera vecer zahajil ostry provoz server iniciativy Vase CT - vec verejna www.vase-ct.cz tato iniciativa pozaduje nevybirani, ci vraceni koncesionarskeho poplatku, po dobu, kdy trva parlamentem deklarovany stav, ze CT neplni svoje poslani, dane ji zakonem.

Finská veřejnoprávní televize stávkuje, ale zaměstnanci se neodvážili ukrást si vysílání pro vlastní propagandu. Konstatuje Jiří Jílek:

Hodač prý bezprecedentně...

"Zaměstnanci obou kanálů veřejnoprávní finské televize od včrejšího odpoledne stávkují; televizní obrazovky jsou černé. Důvodem je nesouhlas s plánovaným snižováním stavu zaměstnanců."

Jsou finští žurnalisté méně profesionální anebo jen ti čeští zvolili daleko údernější taktiku - ovládnutí obrazovky pro své názory a masivní kampaň?

Poznámka JČ: Zažil jsem v Británii před asi dvaceti lety stávku rozhlasu BBC. Spočívala v tom, že vysílaní všech rozhlasových okruhů bylo zrušeno, respektive sjednoceno, a vysílala se na všech frekvencích hudba a každou hodinu krátké zprávy. V době, kdy stávka měla začít, se hlasatelé na všech stanicích omluvili, že v důsledku stávky se přerušuje normální vysílání a všechny stanice začnou přebírat hudební proud. Toto vysílání běželo velmi krátce, jen asi dvě hodiny, mezitím došlo k dohodě, stávka byla zrušena a rozjelo se opět normální vysílání. Ani vzdáleně nepřišlo reportérům na mysl, že by mohli vysílání ukrást ve vlastní propagandistické věci.Bylo by to zřejmě trestným činem.

"V České republice je nebezpečno". Jan Čulík je šokován tím, co televizní vzbouřenci provedli za poslední měsíc, selháním českých "elit" i indolentní reakcí většinové české společnosti. Píše o tom zde.

Mé zoufalství: Jak jsem přivedl do ulic 100 000 lidí. Upozorňujeme také na tuto souhrnnou analýzu televizní rebelie od Jana Čulíka, která původně vyšla anglicky v časopise Central Europe Review. (Nejnovější tragický vývoj v české společnosti shrnuje JČ anglicky v dnešním vydání časopisu Central Europe Review na tomto místě.)

Nynější hlubokou krizi v České televizi sledujeme od jejího počátku před Vánoci; všechny dosud zveřejněné články k této problematice najdete v v chronologickém archivu Britských listů.

Kořeny konfliktu v České televizi. Vzhledem k tomu, že v české společnosti vládne obrovská neznalost o tom, co je podstatou nynějšího konfliktu o Českou televizi, upozorňujeme na tuto analýzu Jana Čulíka, která podrobněji osvětluje, jak a proč krize vznikla, jak byla politicky zneužita a jak jí byla zmanipulována nemyslící a neinformovaná veřejnost.

Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem Kytkou a Janou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v ČT, informace viz níže; v žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 800 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.

Podle slibu zveřejňujeme plný text zprávy kontrolní skupiny o situaci v TS Brno, zaznamenávající korupční praxi, za niž je odpovědný jeho šéf Zdeněk Drahoš. Zpráva je zde (soubor RTF, 284 KB), zde je digitální podpis ve formátu PGP.

Sponzorování Britských listů. Ozvala se zatím řada čtenářů s různými nápady, o jejichž realizaci budeme uvažovat. Někteří čtenáři OPAKOVANĚ navrhují, že by byli za Britské listy ochotni rozumnou, nepříliš vysokou částku platit. Snad realizovatelnou částkou by bylo cca 1000 - 1500 Kč ročně. To je zajímavá myšlenka, ale na to, abychom získali k dispozici dostatečné prostředky k řádnému financování profesionální investigativní práce, by muselo pravidelných dárců být větší množství. Proto by nás zajímalo, kolik z několika tisíc pravidelných čtenářů Britských listů by bylo ku prospěchu české společnosti ochotno přibližně takovouto částkou na provoz Britských listů pravidelně přispívat a způsobit tak jejich profesionalizaci a posílení jejich nezávislosti. Své názory prosím pište do redakce tohoto listu. (JČ)

Hledají se nápady, jak získat sponzorování pro Britské listy. Pokud máte nápad, jak efektivně a systematicky finančně sponzorovat Britské listy, napište do redakce tohoto listu. Vydáváme tento deník už téměř pět let každý všední den zadarmo, se značným vypětím. Vzhledem k velkému pozitivnímu vlivu, jaký vykonává na českou společnost, by mělo být možné získat nezávislou finanční podporu, která by mohla vést k dalšímu zefektivnění práce BL ve prospěch české společnosti (dosavadních pět let pracují novináři Britských listů pro tento deník zadarmo až po ukončení svého normálního, každodenního zaměstnání). Firma Internet Servis, na jejímž serveru jsou Britské listy umístěny, neumí pro ně získávat placenou reklamu. Musejí tedy existovat jiné možnosti - nebo že by česká společnost skutečně nedokázala k vlastnímu prospěchu financovat elitní nezávislý analytický internetový deník?

Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02. Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.

Znovu aktuální kniha. Druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

Dovíte se v ní mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé. Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

Recenze právě česky vydané hry holandského autora Jeroena van den Berga "Žena podle Schopenhauera od Michaely Černé je na tomto místě.

TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://blisty.internet.cz/xz/.

Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.

Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://blisty.internet.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.