Fotoreportáž:

Podkarpatská Rus v roce 2000

Jiří Kohout

Část první

Před rokem 1989, když jsem ještě chodil na základní školu, byl pro mě tento kousek země pouhým výběžkem Sovětského svazu a Užgorod hraničním městem na našich společných hranicích. Ale mě to tam už tehdy lákalo, přece jen to byl tak známý i neznámý východ. Od té doby se hodně změnilo, Sovětský svaz se rozpadl, já jsem vyrostl a zjistil, že s tím kouskem země na východě nás spojuje 20 let společné minulosti.

Na Podkarpatskou Rus (oficiálně Zakarpatskou Oblast Ukrajiny) jsem se poprvé vydal až v létě roku 2000. Na přelomu července a srpna jsem tam strávil osm dní. Kvůli nově zavedeným vízům bylo nejjistější využít služeb cestovní kanceláře.

A tak 29. července zastavil autobus plný nás baťůžkářů na slovensko-ukrajinské hranici a my čekali, až nám zrentgenují baťohy. Přechod přes hranice není žádná legrace - mobil nebo větší množství potravin může být důvodem k zákazu vstupu na Ukrajinu. Naštěstí jsme ale všechny nástrahy celníků překonali a za deštivého sobotního rána jsme projeli kolem sochy Rudoarmějce v nadživotní velikosti a přijeli do Užgorodu.

Užgorod je se svými více než sto tisíci obyvateli hlavním městem Zakarpatské Oblasti, navíc zde sídlí i univerzita. Užgorod si mě získal svojí rozporuplnou atmosférou, kontrastní byl snad každý okamžik - po ulici chodily babičky v šátcích, mladí byznysmeni v drahých oblecích, děti v teplácích žebraly o nějakou tu kopějku, i spoře oděná blonďatá modelka proběhla kolem staré žebračky klečící na nové zámkové dlažbě; vedle poloprázdných zchátralých obchodů s potravinami se vzmáhaly nově otevřené butiky a drogerie, kasína a restaurace. Budovy v centru města ještě stále dokládají svědectví o První republice, nemilosrdně se však mezi ně vtírají prvky sovětských dob a nyní i nově bujícího kapitalismu. Zánik a zrod se mísí v užgorodských ulicích.

Za prohlídku stojí dobře udržovaný užgorodský skanzen, vedle stojící hrad, stará synagoga a určitě také i užgorodská tržnice, kde se stále před očima lidí stlouká máslo a porcuje maso.