O Klausově mobilu
Nedivte se, že k jalovým a bulvárním kydům BL není umistitelná žádná seriózní reklama
Vazeny pane Culiku
Nevim, stane-li se pseudocausa "Klausuv mobil" aktem podle komunistickeho § 202 - bylo by dosti obskurnim eufemismem, byla-li by lidsky pochopitelna reakce na hulvatske chovani novinare, posuzovana podle paragrafu na "hanobeni historicke nebo kulturni pamatky, hrobu . . . . " - ja bych spise rekl, ze one hrube neslusnosti a vytrznosti se dopustil ten novinar. Tiskova konference je k telefonovani stejne nevhodny prostor, jako treba divadelni predstaveni - pokud to nejaky pablb nechape, myslim ze dekapitace mobilu je velmi umirneny zasah.
Zcela jiste se to vsak nestane trestnym cinem poskozovani cizi veci podle § 257 TZ - protoze poskozeni bylo zcela zjevne neumyslne; navic onen novinar ten mobil v internetove aukci vydrazil za cenu blizici se 30.000, takze na tom naopak docela slusne vydelal.
Srovnavat pak s Klausovym (jakkoliv politovanihodnym) uletem - chladnokrevne pripravene piskani herostrata Krecka, ktery zbabele zneuzil novinarskeho prukazu k verejne propagaci sve malosti a hulvatstvi, a u pana prezidenta na navsteve se choval minimalne neslusne - to uz je jen znamkou mdleho rozumu.
Z clanku si odnasim tri dojmy:
1) Je krasne, ze pecina ma za prispevky ctenaru takovehle starosti - protoze to znamena, ze se ma ukrutne dobre, a ma cas na rozebirani takovych kravin - neboli slovy pisatele "skutkem spolecensky daleko nebezpecnejsim" (na konci teto vety chybi :-)))))))))))))))))))))))))))))))).
2) Je tragedie, ze Vaclav Klaus nema zadneho skutecneho oponenta, ktery by ho byl schopen kritizovat vecne a na urovni - takovehle ponafavani primitivu skodi spolecnosti i Klausovi, neb mu neposkytuje zadnou zpetnou vazbu. Vsem by moc prospela.
3) Nedivte se, neni-li k temto jalovym a bulvarnim kydum umistitelna zadna seriozni reklama.
s pozdravem
j.b.
Poznámka TP: To máte tak, milý jb... Ve starověku by byl provinilý novinář sťat, ve středověku zbičován, v novověku uvržen do šatlavy. Principem demokratického právního státu je ale rovnost občanů před zákonem. Politik, který se chová jako volený aristokrat (a např. zneužije poslanecké imunity, aby se vyhnul stíhání za zavinění dopravní nehody), je absolutně nevěrohodný. O existenci nebo neexistenci demokracie v zemi totiž rozhodují právě tyto principy, ne to, jak dojemně umí její nejvyšší politik vyznat lásku USA nebo zařečnit na téma "vyrovnání se s komunistickou minulostí".