Britské listy se dopouštějí propagandy
Otevřený list Janu Čulíkovi
Drahý Čulíku!
Nevím, kde se v TOBĚ vzalo tolik korektnosti, že jsi neuvedl mé jméno, když jsi zveřejnil část mého osobního dopisu, kde jsem TI vyčítal, že TVUJ internetový plátek se dopouští ne už stranickosti, ale přímo propagandy. Taková útlocitnost mě u TEBE velmi překvapuje. Ale napravil jsi to tím, že jsi mě vůbec neřekl, že část mého dopisu, který byl míněn jako osobní, hodláš zveřejnit a zveřejnil jsi ho tedy bez mého souhlasu. Tak trochu jsem s tím po zkušenostech s TEBOU počítal, tak to zase takové překvapení nebylo. Kdybys ale zachoval pravidla elementární slušnosti a zeptal se mě, bylo by to lepší. Určitě bych souhlasil se zveřejněním, dokonce bych TI řekl, že můžeš uvést mé jméno. Jen proti odstranění brutálních nadávek, kterými TĚ ve svých dopisech častuji, bych nic nenamítal. Osobní dopis je přece něco jiného než článek do časopisu, byť s tak pochybnou pověstí, jako jsou Britské listy, které v osobních dopisech, proč to nepřiznat, nazývám listy Blicími. Ale to jen tak na okraj, tady je budu nazývat korektně.
Takže - Britské listy. Považuji je za plátek ne zcela seriózní, protože pracuje s fakty asi tak, jako jsi TY, milý Čulíku, s nimi pracoval u nás ve Svobodné Evropě. Tedy velmi volně. Je možné nalézt spoustu příkladů, kdy TI nedělá potíže něco plácnout, aniž bys to měl ověřeno. Zvláště, když se TI do hodí a zapadá to do některé z TVÝCH denunciační koncepcí.
Dva příklady za všechny - zveřejnili jste fotografii předsedy Unie svobody Karla Kühnla s jeho bundou, jak chodí v budově České televize. A titulek naznačoval, že Karel Kühnl zde přespal a bunda byla označena za spacák. Není to pravda, Karel Kühnl v televizi nikdy nepřespal a údajný spacák byl opravdu bundou. Myslím, že v normálním médiu by za takovou dezinformaci byl potrestán fotograf, redaktor i vedoucí pracovník. Stalo se tak, Čulíku?
Druhý příklad - klidně jsi napsal, že Unie svobody odmítla v roce 1998 jít do vlády se Zemanem i Klausem, čímž vznikla oposiční smlouva. Pravda je, že odmítla jít do vlády jen se Zemanem, zatímco k jednání s Klausem vůbec nedošlo, protože byla uzavřena oposiční smlouva.
Jak to, že právě v případě TEBOU neoblíbené Unie svobody jde náhle stranou veškerá přesnost, po které tolik voláš u jiných?
A další příklad TVÝCH účelových dezinformační praktik - v případě vězněného studentského předáka z roku 1989 Jana Bubeníka na Kubě jsi klidně napsal, že jde o aktivistu hnutí Děkujeme, odejděte. Každý průměrně informovaný člověk v naší zemi ví, že aktivisté kolem Děkujeme, odejděte jaksi nevzali Bubeníka na vědomí, protože pořádal monstrózní oslavy Deset let poté v roce 1999 pod záštitou Klause a Zemana. Proto se od něj v podstatě distancovali a on také jejich společnost sám moc nevyhledával. Není tedy dezinformací o něm říci, že je aktivistou Děkujeme, odejděte, zvláště, když víme, že v TVÝCH listech to má denunciační přídech?
To je počátek toho, co nazývám propagandou Britských listů. VÁŠ problém je stále více v tom, že neposuzujete svou práci podle kritérií, které vyžadujete po jiných.
Přesto neodsuzuji Britské listy a důkazem je, že souhlasím se zveřejněním tohoto listu na jejich stránkách, pokud ho Čulík nezcenzuruje. Myslím, že je dobré, že existuje internetový časopis, který se snaží psát kriticky o médiích. Tato diskuse tu velmi chybí, to je pravda.
O to více mě překvapuje, že Britské listy se nechtějí podrobit stejným kritériím, která hlásají ve vztahu k jiným.
Tu je příklad poslední kapky, která mě pohnula k těmto řádkům.
Už nějaký čas sleduji, jak fanatičtí příznivci ODS si oblíbili plátek Britské listy. Proč tomu asi tak je? Proto, že členové ODS vyžadují tvrdou, kritickou, celospolečenskou diskusi na všechna žhavá témata? Obávám se, že v tom to nebude. Když se Britské listy a Čulík osobně pouštěli do jejich vůdce Klause, nenáviděli Britské listy podobně, jako nenávidí Lidové noviny, Mladou frontu Dnes, atd. Píší mi občas tito fanatici a jeden z nich přímo rozebíral Britské listy jako další protiklausovské centrum vedle Impulsu 99, Českého rozhlasu, České televize, Mladé fronty, Děkujeme, odejděte, Hradu, atd.
Najednou si Britské listy oblíbili. Je to bohužel proto, že je to jeden z mála plátků, který v dnešní době hlásá zcela nepokrytě jejich propagandu.
Vím, Čulíku, že to není proto, že by se z TEBE náhle stal člen ODS. Ale je to proto, že jsi tolik propadl své mesiášské posedlosti reformovat Českou televizi, že TI je v tomto tažení dobrý každý. Jenže, a to zdůrazňuji, drahý Čulíku, ODS vůbec nejde o silné veřejnoprávním médium. Jde jí jen o její dojem, že se zde skrývá hnízdo jejích nepřátel, které přímo z Hradu řídí Václav Havel.
Bylo to vidět i na bývalé člence Rady České televize hostinské Janě Dědečkové, které jste naletěli na její řeči způsobem, který bral dech. Tvrdila někde na VAŠICH stránkách, že člen Rady ČT Rejchrt naléhal na ni, aby Dušan Chmelíček byl odvolán až po Novém roce. Vyvodila z toho informaci, že prezident Václav Havel chtěl vyzvat v novoročním projevu k občanské neposlušnosti, kterou by jisté síly mohly využít k vypsání předčasných voleb. Můžeme se tedy domnívat, že jde o spiknutí Hrad, Rejchrt, čtyřkoalice. Znám trochu poměry ve čtyřkoalici a dobře vím, že má značné problémy sama se sebou a že předčasné volby pro ni nepřicházejí v úvahu. Je moc ráda, že budou až za rok a kdyby to šlo, odložila by je ještě dál. Také pochybuji o tom, že by prezident ve svém okrajovém postavení by byl schopen zajistit nějakou větší občanskou neposlušnost a se svým zdravotním stavem se jí postavit do čela. To jsou paranoidní představy hostinské Dědečkové, která jako správná stranická aktivistka ODS vidí spiknutí všude kolem.
Přesně platformou takových aktivistů se staly Britské listy. Tím přestaly být nezávislými a zařadily se do zástupu médií, pro které je tisk především kolektivní organizátor, agitátor a propagandista (Lenin).
Ostatně, se svým nohsledem Pecinou jste už dobře popsali zásady aktivistické žurnalistiky, ze které jste vinili především Svobodnou Evropu. Ano, je pravda, že Svobodná Evropa v dobách totality nebyla klasickým sdělovacím prostředkem, ale jejím úkolem bylo vzdorovat komunistické propagandě. Musela být tedy poněkud jednostranná, bylo by jistě absurdní chtít po ní, aby do besedy s disidenty přizvala například Milouše Jakeše.
Tento její způsob žurnalistiky v minulosti ale přece není hlavní příčina toho, že si někteří novináři i dnes pletou své povolání s prací aktivisty.
Správně jste na to poukazovali, avšak je třeba říci jasně: V kauze České televize jste se sami aktivisty stali!
Nejde VÁM už o hledání pravdy, ale prosazujete jen jednu linii, která se hodí Čulíkově svaté touze dokázat, že v televizi neměl pravdu Šámal a Komers, ale Kytka, Bobošíková a sám Čulík.
To je ovšem už jen holá propaganda. Poslední důkazem je rozhovor s mediálním odborníkem ČSSD Miloslavem Kučerou, který patří do mediální stáje oposiční smlouvy. Je dobře, že jsi Čulíku pochopil, že tento člověk neumí mluvit a plácá páté přes deváté.
Zajímavější je ale to, že jsi se svým fámulem Pecinou zaměřil především na jeho tvrdé stanovisko vůči krizi v České televizi.
Zcela jste pominuli, že to byl právě Kučera a jeho kamarádi z mediální komise Poslanecké sněmovny, kteří stáli za totálním zpolitizováním Rady České televize, když do ní dosadili nevýrazné stranické loutky. To jste přece svého času také kritizovali!
A je to právě Kučera, o kterém se soudí, že hraje už zcela v tričku Vladimíra Železného, pro kterého chce za pomoci neuvěřitelné demagogie prosadit zákon, který mu zajistí licenci na komerční televizní vysílání zřejmě už na věčné časy.
Najednou se v TOBĚ, Čulíku, bere tolik ohleduplnosti, že mu promíjíš i jeho minulost, kdy psal lektorské posudky na texty amatérských skupin, které s tím měly pak problémy. Kučera si podle TEBE prý neuvědomil, že dělá něco zlého! Pecina ho zase v klidu nechá vymluvit v tom smyslu, že tím vlastně těm amatérským kapelám pomáhal! A že to byla taková zdravá kritika! Je to jako kdyby někdo za nacismu prozradil úkryt odbojářů a pak tvrdil: Já nic neudělal, já jen mluvil pravdu!
Já myslím, a to bych si rád někdy ve VAŠEM plátku také přečetl, že člověk, který se podílel na perzekucích hudebních skupin ze strany komunistického režimu, nemá co dělat v mediální komisi Parlamentu. Může samozřejmě zůstat poslancem, když si ho voliči zvolí, ale nemá co dělat u mediálních zákonů. Může se věnovat jiné práci. Jako když pedofil nemá co dělat v práci s dětmi.
Stejně tak se zaměřujete na neetičnost zveřejnění čísel mobilů členů bývalé Rady ČT. Ano, nebylo to zcela v pořádku, to však nic nemění na faktu, že to byl právě Kučera, který byl ve velmi těsném kontaktu v době volby nového generálního ředitele v závěru minulého roku s jedním členem Rady. A když se ho na to zeptali, z veřejnosti si dělal legraci, že si s ním hovořil o fotbale. Přitom sami jste zdůrazňovali, že mezi veřejnoprávním médiem a politiky má být odstup. Taktéž tedy mezi Radou a politiky. Najednou VÁM vůbec nevadí, že politik volá dvakrát denně členovi Rady a považujete to za záležitost tak okrajovou, že se ho na to ani nezeptáte. Místo toho VÁS zajímá, jak se k této informaci VÁMI nenávidění novináři dostali. A tím je to tedy odbyto?
Já myslím, že fakt, že Kučera tak často hovořil s členem Rady, je více než výmluvný, bez ohledu na to, jak eticky či neeticky byl zveřejněn.
To ovšem zametáte v Britských listech pod koberec a není tedy divu, že VÁS fanatičtí klausovci zařadili mezi svou mediální ochranku, jak to nazval Bělohradský.
Jeho článek jsem TI mimochodem, Čulíku, dobře víš, poslal, abys se zamyslel taktéž nad jiným pohledem. Odepsal jsi něco v tom smyslu, že to je blbost a připojil jsi nějaký blábolivý mail od nějaké fanatické klausovky ("fanatická klausovka" byla glosátorka BL Juliana, pozn. JČ), která se proti Bělohradskému zmohla jen na argument, že si někdy protiřečí. Neříkám, že to není pravda, ale je to dostačující argument proti jinému argumentu?
Takto si tedy, milý Čulíku, představuješ diskusi a pohled ze všech stran.
Ne, Čulíku, musím znovu opakovat, TVUJ plátek nyní není platformou ke kritické diskusi, ale je propagandistickou dílnou ODS a potažmo také opoziční smlouvy.
Je to propagandistický plátek a TY sám nejsi novinář, ale obyčejný aktivista.
Myslím, že bys se nad tím měl zamyslet.
A kdo to chce udělat s Čulíkem a chce mi sdělit, k čemu došel, pro toho ponechávám svou adresu mailovou: Radko Kubičko.
P.S.: Z toho všeho vyplývá, drahý Čulíku, že Britské listy by taktéž potřebovaly, podobně jako česká společnost, své Britské listy, které by korigovaly jejich výstřelky a snažily se nastolovat jiný pohled. Pokusím se o něco podobného v dalších článcích, které pracovně nazvu Českými listy. Pokud mě nepřeválcuje lenost a Čulíkova cenzura, pošlu další.
Radko Kubičko, kritický čtenář Britských listů
(Doufám že se také brzo stanu jejich koncesionářem a pak budu mít určitě v souladu s jejich filosofií právo o nich vše vědět - až zaplatím poplatek, moje první otázka na vydavatele bude, kolik za své propagandistické bláboly a nekvalitní práci pobírá plat Tomáš Pecina. Pokud nadále nic, tak je to v pořádku).
Radko Kubičko je reportér ČRo 6 - Svobodná Evropa. Ředitel tohoto rozhlasového okruhu Pavel Pecháček byl navržen do Rady ČT organizací Impuls 99.
Poznámka JČ: Když vysílala televize BBC dokumentární seriál o pádu komunismu, založený na svědectví účastníků, vysílala interviewy nejen s vítězi demokratické revoluce v ČR, ale také s poraženými představiteli komunistického režimu: nejen ten s Pithartem a Havlem, ale např. i s Milošem Jakešem. - Jedním z hlavních sporů mezi Janem Kavanem a jeho londýnskou agenturou Palach Press na jedné straně a komerční britskou televizní stanicí Granada na straně druhé bylo v roce 1981 to, že britská televize chtěla v dokumentárním filmu o uvězněných českých disidentech v souvislosti se zadrženým kamionem s nezávislou literaturou "The Last Round-up" interviewovat nejen představitele antikomunistické opozice, ale také dát slovo komunistické policii. Kavan chtěl aktivistický pořad ve prospěch disidentů.
Jak jsme v BL napsali mnohokrát, sbírku od drobných sponzorů pro BL jsme uspořádali na financování jediného investigativního reportéra BL Tomáše Peciny. Jeho měsíční rozpočet nepřesahuje 50 000 Kč: polovina je určena na provozní výdaje (připojení na internet, telefon, atd.) druhá polovina je jeho plat.
Poznámka TP: Radka Kubička považuji za jednoho z nejhloupějších českých novinářů a předchozí text, obávám se, tuto skutečnost jen dále dokládá. Kubičko např. vůbec nechápe, že cílem vedení novinového rozhovoru je dát čtenáři o příslušné osobnosti co nejvíc informací; tohoto cíle lze dosáhnout různými prostředky. M. Kučera dostal příležitost, aby v klidu vysvětlil, co v 80. letech dělal a jaké ho k tomu vedly motivy. To uspokojivě nedokázal. Obrázek o něm si už inteligentní čtenář BL udělá sám: mou zásadou je překládat fakta a analýzy, ne návody, co si má čtenář myslet, jak to Kubička naučili ve Svobodné Evropě, a nepraktikuji ani "pokřikovací žurnalismus", pomocí něhož se Kučeru snažil zdiskreditovat Jakub Knězů.
V otázce finančního zabezpečení Britských listů nejsem tak optimistický jako JČ - od přispěvatelů jsme dostali 390 tisíc, což nám zdaleka nezajistí ani 50 tisíc měsíčně nezbytných k zajištění chodu redakce.
