Karpaty off road
RRTV není slepá
Když Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání odložila podnět k pořadu Karpaty Off-Road, který natočilo a odvysílalo brněnské studio České televize a který se stal záminkou k denunciaci ředitele Zdeňka Drahoše, jako neopodstatněný, vycházela z analýzy svého programového oddělení. Aby toto stanovisko bylo zcela nestranné, pracovali na vyhodnocení zmíněného pořadu tři pracovníci tohoto oddělení nezávisle na sobě. Dospěli ke shodnému závěru: neshledali porušení zákona. Rada se posléze pouze ztotožnila s názorem svého odborného útvaru.
Za zmínku také stojí, že zcela nezávisle na Radě ke stejnému závěru dospěly také tři analýzy, které na objednávku České televize vypracovaly Rada pro reklamu, Asociace reklamních agentur a Asociace public relations agentur.
Neberu Tomáši Pecinovi právo na odlišný názor. Problém však zřejmě bude v nastavení hodnotících kritérií. Pokud bychom je vykládali zcela rigorózně, asi by nebylo možné v televizi odvysílat jakýkoli sportovní přenos a stejně by nebylo možné natočit jakýkoli motoristický dokument.
Petr Štěpánek je místopředseda Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání.
Poznámka TP: Právě proto chceme Karpaty Off-Road vystavit v Britských listech a nechat na posouzení čtenářů, minimálně těch s dostatečně rychlým připojením, jestli jde o cestopis nebo o nepříliš dobře maskovaný propagační film výrobce terénních automobilů.
Poznámka ŠK: Manipulační moc slova nezávislost je velká. Všimněte si, jak je umně používá pan Štěpánek... Pokud ale považuje za "nezávislé" a tudíž nestranné posudky lobbistických sdružení a profesních organizací reklamních a PR agentur, ukazuje jen "své" (slov. "svojské") chápání nezávislosti. Vůbec není nepodobné komersovskému chápání "nezávislosti" "osobností", které předvedli např. účastnící tiskové konference "Držte hubu, Čulíku"...
Vzpomínám si na osud pana Baumruka, opouštějícího s ostudou redakci sportovního zpravodajství ČT v době, co byly mj. na Britských listech zveřejněny některé jeho "mediálně-komerční" aktivity.
Hodnotící kritéria Tomáše Peciny nejsou ještě nejpřísnější. Podle mých (privátních) analýz je 80% obsahu českých médií určováno ekonomickými zájmy či vyvoláno, vytvořeno nebo koordinováno reklamními a PR agenturami. Některá média dávají svým největším inzerentům (od 1MKč) prémii - PR článek, označený jako redakční materiál. Tuto špinaou práci vykonávjí v redakci stále titíž redaktoři, takže rozšifrování podobných tajenek není až tak složité... Zájmy velkých společností jsou hájeny nejen pomocí "výhod" (například dlouhodobou zápůjčkou drahých zařízení, automobily nevyjímaje) či "exkluzivních informačních preferencí", ale i "odměnami" a "pobídkami". Hmotnými i společenskými. Firmy platí "poznávací" zájezdy na veletrhy či do zahraničních centrál, cestovní kanceláře platí i "mediální" dovolené... Nejmocnější uskupení provádějí do médií i své "výsadky", kdy se zaměstnancem (mnohdy i vedoucím vydání) redakce stane "vyslanec" PR agentury. Ten pak pobírá dva platy. Jeden od své redakce (malý a zdaněný), druhý od PR agentury (větší a nezdaněný)...
V politickém PR to platí stejně. Odměnou při prozrazení (a následné výpovědi) bývá pak přechod do privátní sféry jako mediální poradce či mluvčí.
