Proč bych vám měl věřit, Jane Čulíku?
Ve slušné společnosti se takto nevystupuje
Dobrý den, chtěl jsem Vás pouze požádat, zda byste mi nemohl vysvětlit jednu věc.
Četl jsem Vaši zprávu: Rozrušování virtuální reality, aneb Jiřina Šiklová: "Držte hubu, Čulíku!" a musím se přiznat, že nerozumím pár drobnostem.
V jednu chvíli tam vystupujete v ichformě a za chvíli zase o sobě píšete v třetí osobě. To znamená, že to co je v ichformě mám brát jako citově zabarvenou pasáž, které z toho důvodu nemusím příliš věřit a pasáž ve třetí osobě zaručuje objektivitu? Jestli to tak je, tak děkuji za vysvětlení Vaší představy o objektivitě.
Jen mě zaujalo, jak vtipně útočíte na paní Šmídovou, že určitě po té tiskovce sedne v redakci RSE a připraví o tom reportáž. Myslím, že tady se přesně hodí: podle sebe, soudím tebe.
Je pravda, že mezi Vaším listem a rozhlasem je rozdíl v tom, že on je veřejnoprávní, ale zaujatost je ve Vašem případě velice poučná. Škoda jen, že používáte citace pouze ve chvíli, kdy se Vám to hodí.
Váš útočný jazyk (žvanící génius, propaganda...) čtenáře varuje, že jste na celé kauze nějak osobně zainteresován, to nutí k obavám, že nemusíte hovořit pravdu.
Napsal jste: "Slova se ujalo postupně několik lidí za předsednickým stolem, jejich projev neměl žádný obsah a nezaujal žádnou myšlenkou. Když Ladislav Smoljak bezbřeze žvanil už mnoho minut, ozval jsem se z publika (seděl jsem dost blízko vpředu) dosti hlasitou poznámkou: "Stručně!""
Na tiskové konferenci jsem nebyl přítomen, proč bych Vám tedy měl věřit, že to povídání bylo nudné?
Nepoužil jste jedinou citaci nebo přiblížení toho, o čem se hovořilo. Je tam pouze Vaše tvrzení.
Od malička mě rodiče učili: Nevěř cizím lidem. Když jsem byl starší, tak to poopravili: Nevěř cizím lidem, ale když ti předloží důkazy, tak můžeš. Nevím, co dělat.
Vaše rozhořčení, že přítomné Váš výkřik "stručně" urazil, také není přesvědčivé.
Ve slušné společnosti se prostě takto na lidi neútočí a nepřerušuje. Další citace: "Kdesi zezadu se ozvalo, zřejmě od přítomných odborářů ČT něco jako "My pana Smoljaka známe, kdo jste vy, kdo si dovoluje přerušovat?""
Ten výraz "něco jako" je děsivý. Zřejmě si nejste jistý, co zaznělo. Třeba jste seděl k lidem zády a oni Vás (jistě k Vašemu překvapení) nepoznali, a tak možná vykřikli: "Pana Smoljaka vidíme, ale kdo to tam vykřikuje?" Nebyl jsem tam, a tak nevím, ale možná, že "něco jako" tato slova zaznělo.
Není to tak daleko od Vaší citace, ale naprosto mění celkové vyznění. Také píšete: "římal něco cosi v tom smyslu". Tak tedy znovu - co hřímal? Myslím, že by se dalo takto pokračovat, ale oběma to pouze bere čas. Přeji Vám hodně úspěchů a hezké počasí.
S pozdravem Erik Tabery
Eric Tabery pracuje pro týdeník Respekt, který vlastní Karel Schwarzenberg, přítel a bývalý kancléř Václava Havla.
Poznámka JČ: Překlep "římal" měl znít "říkal".
