Nestoudnost Jana Čulíka
Pozor! Šíleně narcistní Čulík v akci!
Jen s velkými obtížemi se čte článek Jana Čulíka z Britských listů (29.3.), který patrně natolik věří ve svou vlastní neomylnost, že v záchvatu této nectnosti dokáže manipulovat cokoliv, na co naroubuje své zaručeně správná dogmata. Nestoudnost ho neopustí ani ve chvíli, kdy se snaží psát dokonce sám o sobě jako o aktéru nějakého konání - v tomto případě tiskové konference.
Věřím, že budu mít v rámci plurality názorů alespoň možnost představit jiný úhel pohledu na věc, než nabízí ve své zaslepenosti pan Čulík. Ano, nejen že jsem se tiskové konference zúčastnil, ale také jsem ji do ČTK ohlašoval. V jejím průběhu jsem se snažil novinářům (jako novinář, který pracoval v několika českých denících, nyní v odborném periodiku - na konferenci jsem byl ve svém volném čase na oběd) nabídnout co nejlepší prostředí a podklady pro jejich práci (dokumenty, kontakty na další osoby).
Zapomenutá témata
Tisková konference, k nimž nám prostory zadarmo poskytlo Rock-café, totiž byla, jak si pan Čulík i přes agenturní oznámení ČTK nepovšiml, věnována dvěma tématům:
Prodlužování licence TV Nova (přítomná sdružení a organizace s tím nesouhlasí);
Kandidátům do Rady ČT (prezentace);
Obě témata jsou natolik závažná, že přilákala pozornost hned tří televizních kanálů, a většiny tištěných médií. Zúčastnili se i panové Jan Čulík a Tomáš Pecina z Britských listů, kteří kladli kontroverzní otázky. O to ale nejde. Pan Čulík má právo zastávat i vyhrocená stanoviska, to mi osobně nevadí. Co mi vadilo bylo velmi nepřiměřeně agresivní chování, bez něhož mohla být celá konference mnohem věcnější. Nebyla. Jenom díky ohleduplnosti pořadatelů (když dovolíte, pane Čulíku), nebyl vydavatel Britských listů z tiskové konference vyveden, což se nabízí ve chvíli, kdy jeden z účastníků nejen ignoruje elementární pravidla slušnosti, ale i vkusu.
V případě, že pan Čulík nebyl spokojen s rozvleklostí prezentace spokojen, mohl se obrátit na pořadatele jiným způsobem, než hlasitým vykřikováním do sálu. Mohl požádat o delší prostor k prezentaci, a nemusel ho uzurpovat ostatních zhruba 20 novinářům. To všechno mohl, kdyby chtěl. Nechtěl. Stal se sice hlavní hvězdou zpravodajství TV Nova, která této příležitosti bohatě využila, do věci ovšem kromě své narcistní exhibice nevnesl žádný další originální prvek. Bohužel.
Střet zájmů?
Občanská sdružení a profesní organizace, která se na tiskové konferenci sešla (ČT-Věc veřejná, Nezávislé odbory ČT, FITES, Sdružení "Děkujeme, odejděte!", Impuls'99, Asociace Film a sociologie a další), aby informovala veřejnost o svýchpostojích, byla panem Čulíkem stereotypně napadána ze střetu zájmů (mimochodem FITES navrhl do Rady ČT Jana Čulíka!). Argument o "střetu zájmů" používá pan Čulík hodně dlouho a velmi tendenčně (u členů ODS jako byli Antonín Zelenka nebo Jana Dědečková mu to příliš nevadilo, u Jany Šmídové mu vadí už jenom členství v občanském sdružení).
Tento "střet zájmů" je pro extrémního politického puristu Čulíka pouze bičem na ty, kteří mají vůbec odvahu prezentovat své občanské postoje, které si pan Čulík plete tak rád s podporou čtyřkoalice. V této logice jsou Čulíkovy výstupy přímou podporou autoritářských hvězd ODS: Langer & Dostálová (která si ostatně Britské listy také platí). Vyvodit z působení v občanském sdružení střet s profesním zájmem, je zkrátka absurdní. Vždyť právě nově schválený zákon předpokládá nominace občanských sdružení a profesních organizací. A pokud panu Čulíkovi vadí zaručení občanských práv a svobod, která jsou zakotvena v Ústavě, měl by možná usilovat o jiný typ režimu, který by něco takového zakazoval.
Právě občanská sdružení jsou elementární složkou demokratické společnosti - ač by si stoupenci občanského privatismu přáli je vytěsnit do soukromé sféry. Při dogmatické Čulíkově logice bych se také mohl ptát: "Prezentoval pan Čulík na tiskové konferenci názor University of Glasgow, na níž přednáší? Věděl o tom jeho zaměstnavatel? Vydává své Britské listy v pracovní době, nebo až po ní? Pracuje University of Glasgow pro ODS?" Na základě Čulíkova chování by totiž mohl člověk nabýt přesvědčení, že ve Skotsku, a zvláště v Glasgow, žijí jenom samí šílenci. Mimochodem: prošel pan Čulík při přistání přes dezinfekční rohožku?
Ve dvou bodech ale s panem Čulíkem, přeci jenom, souhlasím. Také nemám rád, když jsou tiskové konference moc rozvleklé. Souhlasím také s tím, že vulgarismus nepatří právě k vybraným normám lidského chování. K elementárním normám ovšem patří respekt k faktům, ačkoliv to někdy bolí příliš nadmuté, v tomto případě - Čulíkovo, ego.
Josef Brož se účastnil hnutí Děkujeme, odejděte. Zdůrazňuje, že v tomto článku vyjadřuje vlastní osobní názor, nikoliv názor nějaké organizace.
