Bytová politika: poučíme se ze zahraničních zkušeností?
Bytová politika obráží celkem názorně stav "české duše", protože do dnešních dnů tápe v provizoriu a praktici, kteří pracují s bytovým fondem, jsou unaveni stavem beznaděje, který v bytové politice funguje.
Politici a poslanci stále oscilují mezi zastánci razantnějšího zdražování a těmi, kterým se zdá současná výše nájemného bydlení být dostatečná. Jakýkoliv posun cen bydlení je předmětem zájmů silných lobbistických skupin vlastníků domů a nájemníků. Ale bez ohledu na to, kdy deregulace bude spuštěna naplno, postupně se zvyšuje zájem o družstevní formu bydlení. Potvrzují to zkušenosti především velkých bytových družstev na severu Čech. Jeví se to jako nejrychlejší cesta z největší bídy nedostatku bytů za dostupnou cenu. Tato naděje v poslední době ožívá, zvláště proto, že recepty na to existují a mohly by býti vztahy na milost i pravicovými fundamentalisty v politických hejnech dnešních dnů, protože recepty pocházejí z EU, jsou tedy politicky košer....
"Lidé by měli zájem o družstevní výstavbu, ale tu je třeba řešit v programové spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj a případně s dalšími státními orgány, protože se jedná o otázky úvěrů. A ty nikdo bez záruk nedostane. Bytová družstva dnes mají problém najít dostatek finančních prostředků na opravy panelových domů, což je daň rychlovýstaveb před dvaceti třiceti lety. Ve Skandinávii, ale třeba i ve Francii, bytová družstva fungují jako stabilní základny pro ty, kteří si nemohou dovolit velmi nákladné investice do bydlení. Obdobná poptávka by byla i u nás," uvedl Jaromír Horčička, předseda SBD LIAZ Jablonec n. N.
"Mám osobní zkušenost z Francie, kde stát ve spolupráci s obcí řeší také výstavbu sociálních bytů pro slabší vrstvy občanů pomocí bytových družstev, protože se jedná o nejlevnější metodu kolektivní správy a vlastnictví, které není na tvrdých komerčních tlacích. Proto také nájemné v družstevních bytech je, na rozdíl od komerčního nájemného u majitelů domů, nižší a nákladově přehledné," dodal Václav Kugler, ředitel stavebního bytového družstva Družba Ústí n. L.
Čekání na výstavbu 30 000 bytů
Podle Karla Jedličky, předsedy Rady severočeských bytových družstev, je na severu Čech minimálně dvacet procent bytů ve vlastnictví bytových družstev, tzn. zhruba 94 tisíc bytů. Podle odhadů severočeských bytových družstev potenciál zájmu o družstevní bydlení činí kolem 30 tisíc zájemců buď přímo jako osob, nebo zprostředkovaně přes výhledové sociální programy v rámci výstavby sociálních bytů ve spolupráci se státem a obcemi. "Dvacetiprocentní podíl ve vlastnictví bytů je, ze zahraničních zkušeností, reálný podíl družstev na bytové politice. Chce to ale, aby občané a zástupci měst a obcí spolu s družstvy tohoto trendu, běžně užívaného v západní Evropě, uměli využít i v Čechách," zhodnotil situaci Karel Jedlička.
Co na to hejtman?
Rozhýbají bytovou politiku nově vytvořené kraje? Optimisté věří, že ano. Praktici, stojí oběma nohama na zemi, říkají: snad…
Hejtman Ústeckého kraje Ing. Jiří Šulc oblast bydlení preferuje a aktivně se o ní zajímá, protože i tato oblast patří mezi základní body programového prohlášení kraje, uvedl v rozhovoru v dubnu tohoto roku, po setkání s hejtmanem JUDr. Ivan Přikryl, předseda Českomoravského svazu bytových družstev, který se společně s Karlem Jedličkou zúčastnil v Ústí nad Labem jednání, zaměřeného na otázky bytové politiky.
"Hejtman připomenul, že je v zájmu zástupců kraje, aby aktivně prosazovali změny v legislativě, protože oblast bydlení je nutné upravit v zákonech, které mají vytvářet dlouhodobé koncepční předpoklady pro rozvoj výstavby a správy bytového fondu. Shodli jsme se na tom, že bytovou politiku nelze řešit jen nařízeními vlády, které mohou být kdykoliv měnitelné, ale zákony musí dát bytové politice pevný rámec," uvedl Jedlička a dodal: "Nařízení vlády mohou být jen opatřeními na přechodnou dobu, problematika bytové politiky se z hlediska tržního hospodářství a nové legislativy řeší již deset let a je potřeba ji dokončit. Podle Přikryla máme k dispozici funkční vzory bytové politiky v zemích EU. Funkcionáři bytových družstev se seznámili s těmito vzory v Holandsku, Francii, SRN či v Norsku.
Hejtman Šulc potvrdil, že západní zkušenosti jsou inspirativní, neboť se o tom přesvědčil, když osobně studoval problematiku bydlení v Nizozemí, Francii či Dánsku.
Bytová politika v těchto zemích je založena (mimo jiné) na akceptování bytové dostupnosti ze sociálního hlediska. Kromě osobního vlastnictví domů a soukromých nájemních domů mají obce a města k dispozici i obecní byty nájemní a pokud obce nechtějí mít vlastní bytový fond, spolupracují s bytovými družstvy (asociacemi), v nichž jsou ze sociálního hlediska byty nejdostupnější. Obce, např. ve Francii, také spolupracují s družstvy při výstavbě a provozu pro sociálně nejslabší skupiny obyvatelstva.
Podle hejtmana Šulce není třeba vymýšlet něco nového, když jsou k dispozici mechanismy již uspokojivě fungující v zemích EU.
