Záměrně? neumělé publicistické pořady České televize:
Změní ČT svůj kodex ?
Zpravodajství a publicistika České televize jsou dlouhodobě předmětem zájmu odborníků i části veřejnosti. Šéfredaktor zpravodajství ČT Bohumil Klepetko po převzetí funkce svého času oznámil, že nechystá žádné převratné změny a všechno nasvědčuje tomu, že nevidí důvod svůj názor změnit. Vedení redakce publicistiky převzal bývalý reportér Novy Martin Mrnka, jenž svou vizi nezveřejnil vůbec. S odstupem času je však zřejmé, že osobité chápání investigativní žurnalistiky reportéry ČT se za vedení nových šéfů ještě více vzdálilo principům a zásadám etiky žurnalistiky specifikovaných v Kodexu ČT.
K tomuto konstatování vede většina příspěvků pořadů Fakta i některé reportáže Klekánice, jejichž autorům se často nedaří naplnit poslání novinářů rozlišujících zprávy a názory v zájmu vyloučení jejich záměny. Úroveň prezentace a verifikace důkazů předkládaných reportéry ČT dokumentují případy, kdy domněnky a účelové úvahy jedné ze stran sporu jsou předkládány jako fakta, resp. jako hodnotící soudy redaktorů ČT. Mezi nejvýraznější příklady pořadů, jejichž zpracování by nemělo mít místo na obrazovce televize veřejné služby, v poslední době patřily zejména:
Klekánice
Příspěvkem "Vyhoďme ho z kola ven" dne 27.2.2001 uvedla ČT diváky do omylu tím, že poukázala na potencionální korupci v nejvyšších kruzích policie na základě případu vynuceného odchodu vyšetřovatele, jenž šetřil tzv. velké kauzy. Přitom meritum věci spočívalo v porušení trestního řádu samotným vyšetřovatelem vzhledem k jeho nerespektování režimu koluzní vazby, v níž nesmí být umožněn obviněnému kontakt s jinými osobami bez souhlasu dozorujícího státního zástupce. Tuto zásadní skutečnost se však divák nedozvěděl.
Ve stejný den v příspěvku "Trest" informovala ČT o případu novináře z Olomouce, jenž byl odsouzen pouze za to, že popsal soudní při policisty a taxikáře. Z kontextu reportáže však vyplynulo, že novinář charakterizoval zákrok policisty vůči taxikáři "operujícímu" v pěší zóně jako nepodložený. Příspěvek navíc nezmínil rozsudek soudu, jehož odůvodnění by celou záležitost značně zprůhlednilo. Reportáž tak byla typickým příkladem účelové manipulace s fakty ve prospěch jedné strany (kolega z branže) probíhajícího soudního sporu. Novinář se totiž odvolal.
V příspěvku "Klášter" (6. března) převzali tvůrci reportáže stanovisko odpůrců plnění volebního programu vedení znojemské radnice a obešli principy zastupitelské demokracie. Divák znalý problematiky místní samosprávy zbytečně čekal na stanovisko zastupitelů, na názor místních podnikatelů a rovněž se nedověděl, jak danou problematiku řeší schválený územní plán.
Fakta
Reportáž ze dne 26.3. "Malá domů" - problematika výnosů z prodeje vysílacích práv ČMFS byla odvysílaná v době vazebního stíhání hlavního protagonisty - předsedy ČMFS Františka Chvalovského, jehož obvinění nesouvisí s uvedenou tématikou. Absence jeho stanoviska tak příspěvek znehodnotila natolik, že jeho uvedení bylo možné jen za předpokladu upřednostnění senzacechtivosti a subjektivního pohledu.
V příspěvcích "Včera cenzor" dne 19.3. a "Od února k dnešku" ze dne 23. dubna znehodnotili autoři své sdělení vynecháním souvislostí. Vytržením činnosti poslance Miroslava Kučery v dobách totality z celkového kontextu dobové atmosféry nedokázali tvůrci představit všechny aspekty popisovaného jevu. Ani ve dvou reportážích tak komplexně nevystihli realitu. Otázkou je, jestli to ve skutečnosti nebylo jejich cílem. Poslanec Kučera totiž patří mezi odborníky, kteří se netají svými výhradami k činnosti ČT. Přístup tvůrců tak navozuje podezření z účelovosti v zájmu diskreditace svých kritiků. Podezření se mění téměř v jistotu v případě Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a rovněž v reportážích zaměřených na "problémy se zákony" Vladimíra Železného. Činnost RRTV se publicisté ČT pokusili dokumentovat 5.března v reportáži "Dobrá rada nad zlato", v níž nedokázali vyváženě a podloženě analyzovat sporná rozhodnutí rady v několika případech regionálních rádií.
Zpochybňování důvěryhodnosti Železného začalo už v únorové reportáži "Exekuce", v níž autoři bez jakýchkoliv právních souvislostí navodili atmosféru dlužníka, jenž se účelově vyhýbá splnění rozhodnutí soudu. Fakt, že exekuce byla v rámci odvolacího institutu zrušena, již redaktoři ČT nepovažovali za důležité sdělit divákům a vzhledem k tomu se už v další reportáži "Obvinění" dne 24.4. zabývali toliko jednostrannou analýzou tzv. "školního příkladu tr. činu", jehož se měl dopustit šéf Novy v roli sběratele obrazů. K porušení etických pravidel se přihlásili i tvůrci reportáže "Smlouva z ráje" dne 30.dubna. Ve snaze o objasnění podezřelého obchodu Železného s tamní firmou Astrona Foundation, však nezískali stanovisko jejího zástupce. Nabyli však přesvědčení, že tento k zastupování nemá oprávnění. Současně informovali ústy lichtenštejnského finančního experta, že předmětná smlouva je velmi neobvyklá až směšná. Tvůrci si byli zřejmě vědomi skutečnosti, že získané poznatky nedisponují dostatečnou vypovídací hodnotou a zřejmě proto v závěru reportáže přidali manipulaci formou informace, že Lichtenštejnské státní zastupitelství šetří představitele Astrona Foundation a další osobu, kterou tamní státní zástupce odmítl jmenovat. Tato informace byla doplněná větou: "Vladimír Železný odmítá pochybnosti jak lichtenštejnských, tak i českých vyšetřovatelů, odmítá i policejní obvinění, že poškodil své bývalé americké partnery". Ve skutečnosti však ze strany lichtenštejnských vyšetřovatelů doposud nepadla ani zmínka o podezření ze spáchání trestného činu Vladimírem Železným.
Uvedený příspěvek i některé další zahraniční příspěvky pořadu Fakta tvoří samostatnou kapitolu. Tyto reportáže naznačují, že jejich přínos a kvalita neodpovídají očekávání ani nákladům spojeným s jejich realizací. Takto působily zejména reportáže:
"Národnost jako důkaz" ze dne 12.3. a 2.4 v nichž tvůrci dali prostor českému podnikateli vězněnému v Rumunsku, podezřelému z organizování vraždy a zadrženému na hranicích při pokusu o opuštění země. Chybějící stanoviska obžaloby, příp. soudu však přispěla k nevyváženosti obou materiálů.
"Makedonie" ze dne 19.3., původní záměr analýzy počínajícího etnického konfliktu byl omezen na líčení zážitku jednoho z tvůrců, který neplánovaně strávil noc v palební zóně. Zbytek reportáže budil dojem natočení jednotlivých sekvencí za každou cenu. Výsledkem byl rozhovor s makedonským Albáncem podnikajícím na Slovensku, jenž byl ve své domovině stejně nezorientovaným cizincem jako reportéři ČT.
Podobných nedostatků v činnosti redakce publicistiky ČT je jistě více. Zarážející je, že tyto přetrvávají i po příchodu nového vedení. Tvorba týmu vedeného Martinem Mrnkou dokonce vyvolává dojem, že dosud platný Kodex ČT bude v kategorii Etika žurnalistiky zrušen anebo přizpůsoben současným žurnalistickým praktikám ČT, vytvářejících v mnoha případech dojem práce na zakázku a účelového zajišťování faktů ilustrujících vytyčený záměr. V prostorách Kavčích hor by to s odstupem času nebylo zas tak neobvyklé.
Radim Hreha je mediální analytik.
