Nemoc šílených krav (BSE) se "s velkou pravděpodobností" vyskytne ve východní Evropě, varovala Evropská unie už v dubnu
Evropská komise oznámila začátkem dubna 2001, že je "velmi pravděpodobné", že se nemoc šílených krav vyskytne v šesti kandidátských zemích pro členství v EU - v Polsku, v Maďarsku, na Slovensku, na Kypru, v Estonsku a v České republice. EK zkoumala rizika výskytu nemoci šílených krav v těchto zemích podle toho, zda země dovážely dobytek nebo maso ze zemí infikovaných nemocí šílených krav, a zda byl dobytek posléze recyklován jako krmivo, což je způsob, jímž se infekce nemoci šílených krav šíří.
Evropská komise použila téže metody loni a dospěla tehdy k závěru, že je "velmi pravděpodobné", že se BSE vyskytne v Německu, ve Španělsku a v Itálii. Ve všech těchto zemích se od té doby BSE skutečně vyskytla.
Časopis New Scientist letos v únoru ostře obvinil Velkou Británii, že může za to, že se zřejmě nemoc šílených krav rozšíří po celém světě. Varuje, že obětí budou zřejmě podvyživené děti na celém světě.
New Scientist zdůrazňuje, že Velká Británie dál vyvážela masokostní moučku vyrobenou z rozemletých pozůstatků infikovaných zvířat ještě dlouho poté, co věděla, že se tak šíří BSE na další dobytek. Ostatní Evropská unie, kam se BSE rozšířila z Británie, vyvážela tuto masokostní moučku až do ledna 2001. Nyní čelí země jako Thajsko a Indonésie chorobě, kterou si nemohou dovolit zvládnout ani nejbohatší země.
Británie trvá na tom, že vyvážená masokostní moučka byla určena jako krmivo jen pro prasata a slepice. To možná věděli vývozci a zemědělci v západní Evropě, ale můžete si být jisti, že se o tom nedověděli zemědělci v jihovýchodní Asii, zdůrazňuje New Scientist.
Je to neuvěřitelné, pokračuje časopis. V roce 1990 nařídila Británie, že nejvíce infekční zvířecí orgány musejí být před výrobou masokostní moučky, určené pro vývoz do zemí Evropské unie, z mrtvol zvířat odstraňovány. Ale co se týče krmiva prodávaného do jiných částí světa byl tento předpis zaveden až o další rok později. Copak nikoho nenapadlo, jaké budou důsledky vývozu tohoto krmiva do rozvojového světa? Ani omezení krmiva na slepice a prasata není dostatečně bezpečné. Z těchto zvířat se také vyrábí krmivo a tak může být infekce rozšířena i od nich.
Nově industrializované země, které si koupily nakažené krmivo mají všechny kvetoucí chovatelství dobytka a zpracovatelské továrny, které rozšíří infekci prostřednictvím krmiva pro místní spotřebu a vývoz. Co má chudá země dělat? Německo plánuje usmrtit 400 000 kusů dobytka. Může si to dovolit udělat chudá země, kde mají děti nedostatek bílkovin?
Navzdory nynějším obavám v Británii a v Evropě, že nemoc šílených krav způsobuje u lidí novou formu smrtelné nemoci CJD, to nebude v rozvojových zemích největší problém. Pokud se nový forma CJD v rozvojovém světě rozsáhlým způsobem nerozšíří, ve statistikách se vedla podvýživy, malárie a choroby AIDS skoro vůbec nevyskytne. Hlavní ránu však dostane výroba potravin. Dobytek je zdrojem levných bílkovin a jestliže bude BSE znamenat, že ho chudé země nebudou moci používat jako krmiva, nebudou moci produkovat dostatečné množství masa a mléka pro své obyvatelstvo.
Ve světě, jemuž dominuje obchod, donutí bohaté země chudé země, aby podnikly proti BSE drastická opatření - anebo odmítnou kupovat jejich maso, jak už Severní Amerika odmítá kupovat maso z Brazílie. Chudí přijdou o průmysl, o zaměstnání a o platy. Takže někteří z nich si své šílené krávy skryjí a mor bude pokračovat.
Británie a další bohaté země, které vyvážely nakažené krmivo, mají nyní povinnost zaplatit za zkoušky, aby bylo možno identifikovat, který dobytek byl v těch zemích nakažen. Kromě morální odpovědnosti by se tak možná Británie mohla částečně vyhnout soudnímu stíhání, které už bylo proti Británii jako zdroji BSE zahájeno.
A co další překvapení, které vyklopýtá z našich přeplněných kravínů? Musíme dávat daleko víc pozor na možnost nových chorob a potřebujeme úřady s pravomocemi a silnou vnutit světu preventivní opatření. To se moc nebude líbit Světové organizaci pro obchod. Ale BSE nás měla naučit, že nakonec cena čehokoliv méně efektivního bude příliš vysoká.
Nová varianta lidské nemoci CJD se zřejmě šíří z masa, nakaženého nemocí šílených krav
Bylo potvrzeno, že maso, kontaminované tkáněmi nervového systému zvířat nakažených nemocí šílených krav, velmi pravděpodobně způsobuje u lidí novou variantu Creutzfeldt Jakobovy choroby (CJD), což je lidská forma nemoci šílených krav.
Nové informace o této nemoci pocházejí ze studia skupiny pěti případů nové varianty CJD v letech 1996 - 1999 ve vesnici Queniborough v anglickém hrabství Leicestershire.
Vědci dospěli k závěru, že nemoc šílených krav rozšířili na čtyři z pěti obětí vCJD místní řezníci, kteří začátkem osmdesátých let, než byla choroba šílených krav známa, extrahovali z kravích hlav mozek.
Rozbíjení dobytčích hlav
Studie z roku 1997 zaznamenala osud materiálu u 20 000 anglických řezníků. Zjistila, že devět procent řezníků mělo ve zvyku rozbíjet kraví hlavy a že celkem prodali řezníci asi 250 000 dobytčích mozků, než byla tato praxe v roce 1989 zakázána.
Jenže praxe získávání mechanickou cestou i posledních kusů masa z míšního kanálu byla zakázána až v roce 1996. I když zpracovatelé odstranili míchu, nakažlivá bílkovina "prion" zřejmě dál zůstala v nervech mezi obratli.
Existuje také možnost, že zdrojem infekce mohly být i kontaminované chirurgické nástroje nebo nakažené očkovací látky.
Riziko
Dá se zjistit, jaké je u lidí riziko? Gerry Bryantová, čelná představitelka vyšetřovacího týmu a její kolega Philip Monk argumentují, že by se mělo přezkoumat všech 97 případů vCJD a mělo by se zjistit, jestli existuje obdobná spojitost s prodejem mozků z dobytčích hlav.
Bryantová však vylučuje možnost, že by mělo být zkoumáno místní obyvatelstvo ve vesnici Queniborough, zda se u něho nevyskytuje nákaza BSE. Bylo by to neetické.
Znepokojujícím rysem vyšetřování je to, že se zjistilo, že nákaza se mezi lidi zřejmě rozšířila z velmi malého množství materiálu. Bylo by možno zjistit, kolik nakaženého materiálu se dostalo do potravy, prostřednictvím rekonstrukce řeznické praxe rozbíjení dobytčích hlav u nakažených krav.
Bryantová je přesvědčena, že výsledky její studie potvrzují, že nemoc šílených krav způsobují priony a že rychlá opatření, v jejichž důsledku byl vyloučen nakažený materiál z potravinového řetězce, zřejmě zachránila mnoho lidských životů.