Jaderná elektrárna Temelín informace neposkytne
Je to právě rok, co jednotliví občané České republiky, občanská sdružení a Děti Země začali žádat různé průmyslové podniky o informace o toxických látkách a dnes bilancovali, jak se svými žádostmi dopadli. "Řada firem reagovala vstřícně a poskytla požadované informace, ale část našeho průmyslu se stále domnívá, že informace o znečišťování životního prostředí či nakládání s nebezpečnými chemickými látkami je jejich soukromou záležitostí," konstatuje základní závěr hodnocení Dr. Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně Dětí Země Budoucnost bez jedů. Mezi ty, kdo informace o nebezpečných látkách neposkytli, patří Jaderná elektrárna Temelín anebo Elektrárna Ledvice (obě ve vlastnictví ČEZu). "Ředitelství ČEZu na žádost o informace pro jistotu nereagovalo vůbec," doplňuje Petrlík. Souhrnné hodnocení je zveřejněno na webovských stránkách Budoucnosti bez jedů - http://bezjedu.detizeme.cz/.
Jaderná elektrárna Temelín ve svém provozu nakládá s celou řadou chemických látek a část z nich se dostává i do odpadních vod. Ředitel elektrárny občana, který informace o těchto látkách žádal, odkázal na orgány státní správy a s ujištěním, že elektrárna se řídí zákony České republiky, neposkytl konkrétní informace ani o jediné látce. Informace o emisích z malešické spalovny odpadů jedné z obyvatelek Prahy neposkytly Pražské služby a ty samé údaje o liberecké spalovně pak Dětem Země společnost Termizo.
Mnohem lépe v hodnocení odpovědí dopadly velké české chemičky - například Spolchemie, a. s. Ústí nad Labem či PLIVA - Lachema, a. s. Brno. Poskytly maximum požadovaných informací. "Nezkoušeli jsme průmysl žádat o informace jen tak zbůhdarma. Naše žádosti simulovaly velice zjednodušené vyplňování protokolu pro integrovaný registr znečišťování (1), který zavádí zákon projednávaný Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Příklad dvou velkých chemiček ukazuje, že s naplněním zákona nebudou mít v případě jeho schválení problém," říká Petrlík. Poskytnutí informací o nebezpečných látkách do registru veřejně přístupného například na Internetu bude v případě schválení zákona povinné. Registr informací o pohybu nebezpečných látek slouží nejen k informování občanů, ale ve Spojených státech pomohl samotným podnikům vyhnout se nemalým ekonomickým ztrátám (2). Způsobovaly je úniky látek, které používají k výrobě či havárie podobné té, k níž došlo v loňském červenci ve Spolaně Neratovice.
Legislativní zavedení volného přístupu k informacím o toxických látkách podporuje Evropská unie ve svém 6. akčním plánu pro životní prostředí a podobné již několik je uzákoněn také v USA, Kanadě či Mexiku. Průzkum provedený občany a ekologickými organizacemi ukázal, že takový zákon je potřebný i v České republice. "Jinak se budou některé podniky snažit utajovat, jak ohrožují životní prostředí, což by v naší zemi konzervovalo situaci osmdesátých let 20. století," uzavírá Petrlík.
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování zavádí vládní návrh zákona o integrované prevenci znečištění (tzv. IPPC), který prošel v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR prvním čtením 12. července 2001. Tomuto registru podobné systémy jsou uplatňovány již po řadu let v zahraničí pod různými názvy - Toxic Release Inventory (TRI) v USA či Pollutant Release and Transfer Register (PRTR) - tak se mu říká spíše v evropských zemích. Jak takový systém vypadá v praxi máme možnost vidět na webovských stránkách (. Děti Země se pokoušejí podobný registr budovat pro spalovny a energobloky (http://bezjedu.detizeme.cz/registr.htm/). Zatím v něm jsou jen emise škodlivin do ovzduší.
(2) Americká společnost 3M se ve svých podnicích rozhodla zrealizovat program pro zaměstnance nazvaný "Odměny za prevenci znečištění" (Pollution Prevention Pays - 3P). Výsledkem programu bylo snížení produkce odpadů o 50 % a celková úspora téměř 600 milionů amerických dolarů. Firma založila 2500 projektů v různých podnicích ve 20 zemích, které vedly k dobrým výsledkům. Společnost 3M dosáhla snížení:
- v Holandsku používání rozpouštědel o 92 %
- v Ribas ve Španělsku emisí do ovzduší o 95 %
- v Geroinon ve Walesu produkce pevných odpadů o 75 %
Zavedení systému integrovaného registru znečišťování a svobodného přístupu k informacím z něj (tzv. Toxic Release Inventory) bylo pro tuto firmu podnětem k přijetí ještě náročnějšího programu 3P Plus. Cílem tohoto programu bylo snížit úniky do vody, ovzduší a v pevných odpadech o 90 % (oproti roku 1987) s konečným cílem snížení na nejmenší technicky dosažitelnou mez.
