Reklama zdarma (?) ( :-) - Jan Čulík opravdu není místní-pozn. TP) pro Policii ČR v Českém rozhlase. V pondělí po poledni vysílal pražský Radiožurnál neuvěřitelný reklamní pořad ve prospěch Policie ČR v programu Dva na jednoho (uváděl Vladimír Kroc a reportérka, jejíž jméno mi uniklo). V pořadu Kroc s onou reportérkou tak nějak lidsky "interviewovali" mluvčí Policie ČR Ivanu Zelenákovou (výraz "interviewovali" asi není na místě, prostě dávali jí měkké, krotké a devótní otázky). Ptali se jí, co ji vedlo k tomu, že se dala k policii, zda stačí na svou roli manželky, zda by se nechala vyfotografovat nahá v erotickém časopise, jestli ji nevadí, že ji policisté neberou "do akce" a jestli je v Policii ČR korupce (určitě to není tak zlé, jak se to říká, zdůraznil ještě před její odpovědí Vladimír Kroc). Byl jsem absolutně konsternován, v životě jsem neslyšel nic tak devótního jako tento pořad. Účelem bylo vytvořit "lidsky vstřícný profil" policejní mluvčí, aby se ta celá ta policejní lidskost posléze pozitivním způsobem rozlila po celé Policii ČR. Zelenáková odpověděla: 1. policie je velmi populární, více než 50 procent obyvatel ČR policii důvěřuje, 2. Že asi musí mít jakýsi podvědomý policejní instinkt, když se dala k policii, 3. Že je asi opravdu špatnou manželkou, domácí práce nezvládá, protože zaměstnání policejní mluvčí je opravdu náročné, 4. nahá v erotickém časopise by se vyfotografovat nedala, i když by to možná vytvořilo dojem, že i policisté jsou taky lidi, 5. občas ji policisté do akce vezmou, takže si i ten "adrenalin zažije" (mimochodem, doufám, že policisté nejdou do akce, aby si zvýšili adrenalin, ale v zájmu veřejného pořádku, odpověď Zelenákové vyvolala ve mně v tomto smyslu vyvolala určité pochybnosti) a 6. pan policejní ředitel Kolář proti korupci v Policii ČR vystupuje, ale je to dlouhodobá činnost, protože se to vyšetřuje těžko, a měla by pomoci i veřejnost, když vám řekne dopravní policista: "Tak bude to za pět set bez bloku anebo za tisíc s blokem", máte zaujmout občanský postoj, zaplatit tisíc a o pokusu o korupci informovat policii. Závěrem vyjádřili reportéři Českého rozhlasu hlubokou vděčnost, že si na ně policejní mluvčí při své nesmírně náročné práci konečně po mnoha urgencích mohla udělat čas. (Policejní mluvčí jsou skutečně asi silně zaneprázdněné, protože když se ptaly Britské listy Soni Jindrákové, aby potvrdila, zda policejní podplukovník Kloubek studoval za komunistů v Sovětském svazu u KGB, trvalo jí dva měsíce, než odpověděla.)
Tak ještě jednou: rád bych upozornil:
1. Rozhovory, jejichž účelem je ukázat "humánní hloubku duše" nějaké celebrity, jsou pochybné už samy o sobě. Dobrý novinář neinterviewuje někoho, protože je to celebrita, ale protože má ta osoba něco podnětného co říci.
2. Ivana Zelenáková není ani žádná celebrita, ale relativně nízký státní úředník, jehož úkolem je předčítat oficiální policejní prohlášení. To, že se náhodou objevuje na televizní obrazovce, ji nepovyšuje do kategorie mediálního nadčlověka. Dělat interview s "reproduktorem" (ničím víc Zelenáková není) je skandální, protože to nemá absolutně žádnou zpravodajskou ani informační hodnotu. Vytvářet dojem, že tento "policejní reproduktor má lidskost a je hluboce sympatický" je hrubě manipulativní, protože vytvořený dojem se pak přenese na celou organizaci, jíž je Zelenáková "reproduktorem", a zde si nemůžeme být jisti, zda to nebylo neprávem, neboť reportéři nezkoumali, zda je celá organizace lidská - jen na ni neprávem rozšířili sympatie, které se pokusili uměle vyvolat cukrováním v rozhovoru se Zelenákovou.
3. Základním principem novináře, který má vůči sobě alespoň trochu seberespektu, je to, že NEPOCHLEBUJE MOCNÝM.
Mocní jsou vždycky v nebezpečí zkorumpování svou mocí. Proto musí seriózní, neúplatný novinář od nich udržovat kritický odstup, být od nich ve střehu a neustále vyhledávat případy, kde by se potenciálně nebo i ve skutečnosti tato korupce mohla projevovat. Začne-li se novinář k příslušníkům establishmentu lísat, je konec.
