Humanitární organizace si stěžují: Británie se řádně nestará o dětské uprchlíky
Dětší uprchlíci jsou po příjezdu do Británie "odhozeni" do ubytování v levných penzionech a dál se o ně nikdo nestará, konstatuje nová zpráva, kterou včera vydaly britské organiace Refugee Council (Výbor pro uprchlíky) a charitativní organizace Save the Children. Informoval o tom včera večer britský rozhlas. Obě organizace, které zprávu financovaly, konstatují, že se o děti, které se dostanou do Británie samy, bez rodičů, řádně nestarají britské sociální služby a nezajišťují ani, aby řádně chodily do školy.
Oficiálně bylo oznámeno, že loni požádalo o azyl v Británii téměř 3000 dětí bez rodičů. Vládnou obavy, že mnoho dalších dětských uprchlíků úřady vůbec nezaznamenají a že se tyto děti dostávají pak do rukou pašeráků lidí, kteří je v otrockém stavu vykořisťují.
Tuto zprávu vysílala včera v podvečer rozhlasová stanice BBC Radio Four.
(učitel tělocviku hovoří na hřišti se skupinou dětí)
Reportérka: Vládne snaha přesvědčit tyto děti, aby znovu lidem důvěřovaly. Spřátelit se s druhými na fotbalovém hřišti je součástí toho procesu. Poté, co tyto děti uprchly ze zemí, kde zuří válka, se často bojí úřadů a je obtížné je přimět, aby hovořily nahlas, i když si jenom hrají.
Mostidžáb uprchl od Talibánu v Afghánistánu, když mu bylo 16. Jeho rodina zůstala v Afghánistánu. Když v Doveru slezl z korby náklaďáku, který ho sem dovezl, začalo další trápení. Poslali ho do vazby pro žadatele o azyl.
Mostidžáb: Podmínky v tom vazebním středisku nebyly dobré. Nezacházeli s námi - se mnou - dobře, protože bezpečnostní stráže, které nás tam hlídaly, nám pořád vyčítaly, proč jsme přišli do Británie, vždyť je tolik jiných zemí, kde jsme mohli zažádat o azyl. Měli jsme spoustu problémů, ale nikdo se o ně naprosto nezajímal.
Reportérka: Jeho zkušenosti nejsou neobvyklé. Některé nedospělé děti kolem 15 let jsou umísťovány do levných penziónů. Tyto děti jsou ztraumatizovány, ale nikdo se nestará o jejich speciální problémy. A nemluví anglicky. Čelí šikanování a rasismu. A vládnou obavy, že se stávají obětí obchodníků s lidmi a bývají donuceni k prostituci.
Terry Smith z Refugee Council konstatuje, že je nutno tyto děti řádně chránit: "Stále ještě umísťujeme děti do vazebních středisek pro dospělé a procházejí azylovým procesem pro dospělé. Děti jsou tou procedurou ztraumatizovány, nechápou, co se s nimi děje. Máme v Británii takový systém, kdy většina dětských uprchlíků nemá vůbec žádného dospělého zástupce, který by mohl jednat v jejich zájmu."
Mostidžáb nyní pomáhá jiným dětem, které přijedou do Británie bez rodičů. Často uvažuje o tom, zda stálo za to riskovat život, aby se dostal do Británie.
Mostidžáb: Měl jsem obrovské množství problémů. A proč vlastně? Miluju svou zemi, miluju své rodiče, stýská se mi po nich. Je to jasné, až bude v Afghánistánu mír, vrátím se tam.
Reportérka: Jiné děti chtějí v Británii zůstat navždy, protože nemají kam se vrátit.
Poznámka JČ: Jak si čtenáři asi povšimli, existuje drobný rozdíl mezi tím, jak o uprchlících referuje BBC a jak Česká televize.
