Britské listy

Časopis New Scientist publikoval rozhovor s Edem Dienerem, americkým psychologem z University of Illionis, odborníkem na subjektivní pocity lidí vůči vlastní osobě. Shrnujeme.

Každý člověk chce být šťastný? Není to pravda, argumentuje Ed Diener: závisí to na dané kultuře. Peníze vás mohou učinit šťastným, ale hlavně jen tehdy, pokud pocházíte ze skutečně chudých poměrů.

Kde žijí nejšťastnější lidi na světě? - Podle profesora Dienera se zdají být nejšťastnější skandinávské země. Do určitého bodu je pro pocit štěstí zapotřebí slušného příjmu a pocit štěstí také závisí na tom, žiju-li v demokracii, mám-li lidská práva, dobrou infrastrukturu a dobrou vyhlídku na dlouhý život. Pokud vyčleníte z rovnice otázku příjmu, nejšťastnější lidé na světě jsou Hispánci.

Hispánci mají totiž tendenci vyhledávat to, co dopadne dobře. Ptají se sami sebe: "Co bych tak mohl dělat, co je zábavné, co je zajímavé?" Američané jsou taky takoví a do určité míry tuto vlastnost najdete i mezi Brity. Starají se víc o dobré věci, které by mohli získat, než o špatné věci, které by je mohly postihnout.

A kde žijí nejnešťastnější lidé na světě? Opakovaně vyplývá z průzkumů, že nejnešťastnější jsou některé bývalé komunistické země a také velmi chudé země. Ale z bohatých zemí jsou hodně nešťastné tichomořské země. Lidé v Japonsku, v Koreji a v Číně projevují tendenci vidět sklenici vždycky spíše jako poloprázdnou než zpola naplněnou. Když se jich zeptáte, jak jsou spokojeni se svým životem, nebudou se soustřeďovat na to, co se jim podařilo, ale na své neúspěchy. Taky jsou značně nervózní, protože si musejí pořád dávat pozor, nesmějí dělat chyby a musejí projevovat respekt vůči správným lidem.

Západní individualistická kultura znamená, že na Západě je daleko důležitější osobní nálada jednotlivce než na východě. Když uvažují Japonci a Korejci o tom, zda jsou spokojeni se životem, berou daleko víc v úvahu například i to, co si o způsobu jejich života myslí jejich rodiče.

Kdybyste se rozvedli ve Spojených státech, kolega na to bude reagovat se sympatiemi: "To máš špatný." V Koreji vám kolegové a známí řeknou: "Ty si se snad zbláznil!" Osobní pocity jsou na východě daleko méně důležité a nejsou ospravedlněním pro to, co chcete dělat nebo co děláte.

Štěstí není cílem každého: existuje celá řada nejrůznějších hodnot: mít dobrou náladu, bavit se a mít dobrý pocit. Uspokojení je možná pro mnohé větší hodnotou než štěstí, protože se váže na to, čeho lidé dosáhli. Bylo zjištěno, že Američané asijského původu jsou ochotni obětovat svou zábavu častěji, aby dosáhli určitého cíle, než bílí Američané.

Jaké výhody přináší štěstí a pocit spokojenosti? Jestliže žijete na Západě a jste optimistický člověk, vždy dobře naladěný, vydrží vám déle manželství a pravděpodobněji budete vydělávat víc peněz a budete úspěšný v práci. Neví se, zda je to proto, že lidé v západních společnostech mají raději lidi, kteří jsou dobře naladění a dávají jim přednost. Je také známo, že lidé, kteří jsou spokojeni a optimističtí, mají silnější imunitní systém a žijí déle.

Lidé mají pozoruhodnou schopnost nakonec se dobře vyrovnat emocionálně se smrtelnou nemocí anebo s vážným zraněním. Velmi špatně se lidé vyrovnávají s nezaměstnaností - časem se s ní vyrovnají, ale nikdy se nedostanou na úroveň, na níž byli předtím. Vdovy a vdovci se vyrovnají se ztrátou partnera, ale trvá jim to pár let.

Je pravda, že pocit spokojenosti a štěstí vzrůstá s tím, jak se nám zvyšuje příjem, ale na Západě je efekt vždycky velmi malý. Jinde, například mezi obyvateli brlohů v Indii, je tento efekt daleko větší. Je tam obrovský rozdíl mezi tím, jestli vyděláte za den jeden dolar nebo pět dolarů, protože to určuje, co budete moci jíst. Ze studia lidí, kteří shromáždili ve Spojených státech osobní bohatství větší než 100 milionů dolarů, vyplývá, že jsou jen mírně spokojenější než průměrný Američan.

Filozof Bertrand Russell argumentoval, že jedním z nejdůležitějších zdrojů štěstí je mít děti. Není to pravda. Lidi s dětmi i lidi bezdětní jsou často úplně stejně spokojeni se svým životem.