Britské listy


úterý 28. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Britská rasistická arogance na ruzyňském letišti:
  • Ruzyně: Úhly pohledu (Václav Pinkava) Slovensko za mečiarismu a komunismu:
  • Britská kniha o Slovensku, která nejde ke kořenu věci (Jan Čulík) Jak se BBC vrátila k výročí invaze Varšavského paktu do Československa:
  • Freedom Tram: Jak jedna pražská tramvaj unikla před sovětskou invazí na anglický venkov Kosovo 2001:
  • Sire, podejte mi pravítko (Jaroslav Pour) Oznámení:
  • 21. výroční světový kongres Československé společnosti pro vědu a umění se bude konat v Plzni Kauza znojemská rotunda:
  • Malby ve znojemské rotundě v roce 2001 (Petr Šimík) Stížnost Radě ČTK:
  • Vydáním zprávy byl porušen zákon o ČTK (Tomáš Pecina) Mladí Češi v zahraničí - reakce:
  • Případ Jitka - z druhé strany (Jiří Jírovec)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Malby ve znojemské rotundě v roce 2001

    aneb "Ukradená" minulost (2. část)

    Petr Šimík

    Po takřka detektivním pátrání v nejstarší části Kosmovy Kroniky české (I. kn., kap. 5-9) a jejím srovnáním s příslušnými partiemi na středověkých románských malbách v rotundě Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě, které byly dosud považovány za její téměř doslovný obrazový přepis, si Vám nyní dovoluji předložit výsledky své práce, shrnuté do jediné věty: Tzv. "Přemyslovská scéna" není přemyslovská! Nebyla namalována až v roce 1134 podle Kosmy, ale již v letech 1019-1034 za Břetislavovy správy Moravy (tzn. ještě před Kosmovým narozením) a představuje také zcela jiný příběh. Shoda některých detailů maleb s Kosmovým textem je způsobena tím, že Kosmas (1045-1125) před započetím své Kroniky nutně musel malby v rotundě několikrát vidět. A nechal se jimi "inspirovat".

    Obr. 7. Schéma výmalby hlavní lodi rotundy.

    Pohled z prostoru lodi vzhůru do kopule - orientace světových stran je proto osově převrácená. Čísla v hranatých závorkách v textu označují pro snadnější orientaci pořadí jednotlivých knížecích postav. Ve třetím pásu maleb, za tzv. "Přemyslovskou scénou", 8 postav v plášti [01-08], které pokračují ve čtvrtém pásu devíti postavami bez pláště [09-17] a deseti postavami v plášti [18-27]. [A] král Rostislav, [B] jeho manželka, [C] Metoděj, [D] Konstantin. [01] Král Sámo, [02, 03, 04] neidentifikovatelní panovníci, [05] Mojmír I.,[06] znovu král Rostislav, [07] král Svatopluk I. Veliký, [08] Mojmír II., [09] Bořivoj, [10] Spytihněv, [11] Vratislav, [12] Václav, [13] sv. Václav v přilbě s obráceným štítem, [14] Boleslav I., [15] Boleslav II., [16] Boleslav III., [17] Oldřich, [18] kníže Břetislav - první pražský Přemyslovec v plášti moravských králů. Následující dvě postavy jeho synů Spytihněva II. [19] a Vratislava II. [20] mají na hlavách nízké biskupské mitry. [21] Konrád I. Brněnský, [22] Břetislav II., [23] Bořivoj II., [24] Svatopluk Olomoucký, [25] Vladislav I., postava s pořadovým číslem [26] s korunou a žezlem je jediným panovníkem, na jehož určení se shoduje zatím většina hypotéz - král Vratislav I. (dle O. Votočka Přemysl Otakar I.), [27] Soběslav I. Kolečka mezi jmény evangelistů představují umístění ohnivých kol cherubínů, kteří na nich stojí. Cherubínovi s tečkovaným kolečkem ohnivé kolo chybí. Ne, že by se nezachovalo, nikdy je ani neměl. Zpracoval a nakreslil Petr Šimík 1999.

    Co všechno bylo v rotundě namalováno v době, kdy Kosmas, někdy kolem roku 1100, mohl malby ve Znojmě vidět? V první etapě, která proběhla bezprostředně po zaklenutí rotundy někdy v letech 1019-1034 za Břetislava, byla celá rotunda vymalována včetně apsidy. V hlavní lodi, a té se nyní budeme věnovat, v prvním přízemním pásu byla namalována textilní drapérie. Nad ní, ve 2. pásu, mariánský cyklus (někdy též nazývaný christologický). Tvoří jej jednotlivé obrazy: Zvěstování P. Marii, Navštívení P. Marie, Narození Ježíše Krista, Sen sv. Josefa, Zvěstování pastýřům, Klanění tří králů, Vraždění neviňátek a snad Útěk do Egypta (dnes již zcela setřený). Ve 3. pásu byla vymalována, jak jsme si popsali minule, moravská historie. Osm panovníků v pláštích, každý se štítem a kopím s praporcem. Měli by představovat krále Sáma [01], další tři neidentifikovatelné předvelkomoravské panovníky [02, 03, 04] a konečně čtyři historicky doložená velkomoravská knížata: Mojmíra I. [05], krále Rostislava [06], krále Svatopluka I. Velikého [07] a Mojmíra II. [08]. Těmto osmi panovníkům je předřazena scéna, která ve dvou samostatných obrazech zachycuje slavný okamžik v historii Velké Moravy: příchod věrozvěstů Konstantina a Metoděje na Moravu na pozvání krále Rostislava. Přestože zde nikdy žádný Přemysl namalován nebyl, je tato scéna ve vědeckých kruzích paradoxně označována jako "Přemyslovská". Král Rostislav [A] je dnes pokládán za "Přemysla-Oráče", jeho manželka (snad) dalmatská kněžna Miloslava [B] a Konstantin s Metodějem [C, D] za "Libušiny posly". (Posly, které Kosmas označil jako nevědomé a neučené sedláky a které údajně měl potom znojemský malíř obléknout do knížecích plášťů!?) Třetí pás maleb uzavírá donátorský pár po obou stranách vítězného oblouku při vstupu do apsidy. Oba donátoři, král Rostislav [A] s kostelem v rukou i jeho žena [B] s mešním pohárem a (snad) chlebem, opět v plášti. Ve 4. pásu zřejmě pokračoval mariánský cyklus (ve 2. pásu obrazem "Útěk do Egypta" zjevně neukončený) dalšími scénami ze života Kristova podobně, jako například v Kodexu vyšehradském. Ukončen mohl být obrazem Nanebevzetí P. Marie, což by odpovídalo původnímu zasvěcení rotundy. Zda již v této první etapě výmalby byli v kopuli umístěni i čtyři evangelisté, je težké určit.

    V druhé etapě výmalby, poté co Břetislav získal pražský stolec, tzn. v letech 1035-1055 byla buď část, anebo celé pokračování mariánského cyklu ve 4. pásu přemalováno. S naprostou jistotou to můžeme říci jen o severní polovině 4. pásu. Zde bylo namalováno prvních deset pražských Přemyslovců od Bořivoje [09] po Břetislava [18]. Z toho prvních devět po Oldřicha včetně [17] bez pláště, teprve desátý Břetislav, jako první z Přemyslovců v plášti. V plášti moravských králů (viz 3. pás), protože Moravu znovu získal. Zda byl v jižní polovině 4. pásu původní mariánský cyklus ponechán, anebo byl nahrazen významnými obrazy z Břetislavova života (osvobození Moravy od Poláků, únos Jitky, svatba na Moravě, narození synů, obnovení znojemské rotundy, přenesení ostatků sv. Vojtěcha z Hnězdna do Prahy atd.), podobně jako ve 3. pásu dvěma obrazy z období vlády krále Rostislava, nelze rozhodnout. Nejpozději v této etapě museli být v kopuli namalováni také čtyři evangelisté a uprostřed holubice - symbol Ducha svatého (obr. 7).

    Za tohoto stavu Kosmas malby v rotundě několikrát viděl. První kniha jeho Kroniky také končí nastolením Břetislava. Teprve po Kosmově smrti (†1125) byla v roce 1134 v poslední třetí etapě přemalována i jižní polovina 4. pásu zbývajícími devíti pražskými Přemyslovci od Spytihněva II. [19] po Soběslava I. [27]. Po pravici svého nejmladšího syna Soběslava I., na čestném místě proti apsidě, byl namalován první český král Vratislav I. [26]. Přesně proti dvojici Oldřicha s Břetislavem I. - rovněž otce se synem [17, 18]. A současně také přesně nad dvojicí krále Sáma se synem [01, 02] (obr. 7). Všech devět domalovaných panovníků má, tak jako již Břetislav, také atribut pláště. V kopuli byly mezi evangelisty doplněny ještě postavy čtyř cherubínů. Při této příležitosti došlo zřejmě i k dodatečnému zásahu do starších částí maleb ve 3. pásu.

    Vraťme se však ke Kosmovi a k tomu co napsal ve své Kronice po shlédnutí maleb v rotundě. Co jej v nich inspirovalo a co iritovalo. K tomu je nutno ještě předeslat, jaký byl jeho vztah k Moravě, k její historii. Ta pro Kosmu začíná až králem Svatoplukem, za jehož vlády slovanskou liturgii nahradila latinská. Proto také moravského Bořivoje, prvního pražského Přemyslovce, nechává pro jistotu pokřtít až za Svatopluka roku 894, kdy byl ctihodný Metoděj, biskup moravský, který jej měl pokřtít, již devět let po smrti (†885), a Bořivoj pět (†889). Zapřel i to, že byl arcibiskupem. Karel Hrdina (Kosmova Kronika česká, 1949, s. 7) o Kosmovi říká: "Jako nepřítel východní církve a slovanské bohoslužby potlačuje všechny zprávy o ní ...". Oldřich Králík (Nejstarší legendy přemyslovských Čech, 1969, s. 9): "Kosmas sázavskou kapitolu v dějinách 11. století zcela zamlčel". Václav Huňáček (Ostrov mezi Břevnovem a Sázavou, 2000, s. 83) hovoří v souvislosti s Kosmovou kronikou o "ostře protislovanském falzu". Nyní snad při porovnávání obsahu maleb s Kosmovým textem lépe porozumíme Kosmovým pohnutkám (viz tabulka).

    Tabulka: Srovnání obsahu maleb v rotundě se zněním odpovídající části textu Kosmovy Kroniky české.

    MALBY V ROTUNDĚKOSMŮV TEXT
    Příjezd Konstantina a Metoděje v čele s Rostislavem (v pláštích), který jim s manželkou vyjel vstříc, do velkomoravského Znojma-Hradiště (obr. 9) Poselstvo, složené z prostých neučených a nevědomých sedláků, vyslané kněžnou Libuší, vedené jejím koněm, přijíždí k Přemyslovi do Stadic
    Rostislav v zakládací oráčské scéně s Písmem v ruce - vybudování nových hradeb ve Znojmě-Hradišti (založení města), obřad "svatého sňatku", založení mocné dynastie Přemyslovců Pohan Přemysl povolán od pluhu ze Stadic na knížecí stolec, sňatek s kněžnou Libuší;
    Libušina věštba: založení Pražského hradu mezi údolím Brusnice, horou Petřínem a vltavskými vlnami
    Konstantin a Metoděj, oba v plášti po levici a pravici Rostislavově - to jsou ty dvě olivy a ty dva svícny, které stojí před Pánem země (Legenda Beatus Cyrillus, Zach 4, Zj 11) Libušina věštba: Větší sláva a Voje útěcha - (Václav: Maior Gloria a Vojtěch: Exercitus Consolatio) dvě zlaté olivy, jež svými divy a zázraky po všem světě budou zářiti ...
    Konstantin a Metoděj vyjmuli z mošny Písmo, duchovní pokrm všech věřících, které předali Rostislavovi jako dar císaře Michala III. (obr. 10 a 11) Přemysl vyjímá z lýkové mošny plesnivý chléb a kus sýra -vlídně jako hostitel zve muže poselstva ke "snídani" … svačili a vodu ze džbánu pili …
    Střevíce (společně s mošnou zavěšené na stromě) - obutí potřebné pro šíření evangelia pokoje (Ef 6, 15) Lýčené střevíce, které si Přemysl bere sebou, aby "naši potomci věděli, odkud vzešli ..."
    Poslední účastník této scény kněžna Miloslava, držící v rukou diadém či stuhu (odznak Rostislavovy královské hodnosti), je oděna v šatě krátkém jako mužská suknice "... toho času dívky naší země ... samy si braly muže, které a kdy chtěly, a jako skythský kmen Plavci neb Pečeněgové, v oděvu se nijak, muž a žena, nelišili."
    Postava prvního panovníka [01] v plášti se štítem a kopím s praporcem, v nápisové pásce nad jeho hlavou text "SA(M)O", kterého si zvolil lid, protože se osvědčil Mužný Přemysl nezkrocený lid mocí zkrotil, upoutal zákony, uvedl v poddanství,"vydal všechna práva, jimiž se naše země řídí a spravuje, SÁM s Libuší SAMOU"
    Nejpozději od r. 1055 posloupnost vyobrazených panovníků končí postavou knížete Břetislava [18] v plášti Kosmas svoji první knihu Kroniky české (asi 1110) rovněž ukončil nastolením knížete Břetislava (k roku 1037)

    Uvažte sami, mohly malby vzniknout podle Kosmova textu? Tvrdím, že nemohly. Bylo to skutečně naopak. Kosmas malby v rotundě viděl a moc dobře věděl, co a koho představují. Když nic jiného, onen plesnivý chléb Kosmu usvědčuje. Plesnivý chléb jistě nejedli, tak špatně na tom určitě nebyli. Tomu nelze uvěřit. Myslím, že žádný z účastníků "hostiny" by nebyl schopen pozřít ani jediné sousto. Proč tento výraz Kosmas přesto použil? Musel k tomu mít nějaký důvod, určitý jasný záměr, když si jej nedokázal odpustit. Vždyť kdyby chtěl naznačit jen Přemyslův prostý původ, vystačil by i jen s chlebem a kusem sýra. Chléb rozhodně nemusel být ještě také navíc plesnivý. To už bylo cosi nadbytečného. Toto jediné slovo zcela postačuje jako přímý důkaz toho, že Kosmas malby v rotundě viděl. "Plesnivý chléb" (muscidum panem) je jasná narážka. Pokus o jakýsi pohrdavý úsměšek s neskrývaným urážlivým podtextem, který mohl v jeho době pochopit jen úzký okruh vzdělanců, který současně také znal obsah maleb v rotundě (to platí dodnes). Byl nepochybně namířený proti slovanské liturgii a knihám ve staroslověnštině psaným hlaholicí. Písmo, které Rostislav zřejmě původně držel v ruce, nepochybně hlaholicí napsáno bylo. Podle Kosmy to ale v jeho době byla pro věřící již strava stará, mechem obrostlá, zkažená a nepoživatelná (muscus mech). Proto biskup Jindřich Zdík (1126-1150), podle mnohých autorů Kosmův syn, později nechal knihu zamalovat a z Rostislava tak velmi jednoduše "vyrobil" pohana Přemysla, resp. ne on, on přece dal "jen" zamalovat Rostislavovi knihu (obr. 8). Pohana Přemysla z něj vyrobili až všichni pozdější vykladači této scény už v domnění, že malby vznikly podle Kosmovy kroniky. Ale na Zdíkovu omluvu je asi nutno současně uvést, že to vlastně udělat musel.

    Obr. 8. Ústřední postavy oráčské scény.
    Zleva Konstantin, král Rostislav a Metoděj. Všimněte si, že dvojice vpravo má jen tři ruce. Jedna ruka zmizela pod přemalbou pravděpodobně již v roce 1134. Srovnej s obr. 9 a 10. Snímek pořídil restaurátor ak. mal. František Fišer v roce 1947 před zahájením restaurátorských prací.

    Biskup Jindřich Zdík si v roce 1134 mohl vybrat. Buď opraví či přepíše otcovu Kroniku a všechny její opisy, anebo odstraní knihu ze znojemských maleb. Obojí současně zůstat nemohlo. Zdík si vybral druhou - jednodušší a snáze proveditelnou možnost. Nechal zamalovat knihu. A zřejmě i všechna jména v nápisových páskách včetně pražských Přemyslovců, pokud to již dřív neudělal někdo jiný, aby přítomnost velkomoravských panovníků na stěnách rotundy nebyla tak jednoznačná, aby se náhodou někdo nedovtípil. S lety přibývajícími od napsání Kroniky, ať už se někdo dovtípil nebo ne, narůstalo nebezpečí, že by si někdo mohl myslet, že malby vznikly podle Kroniky a ne naopak. Kosmův popis oráčské scény a její domnělý "obrazový přepis" by tak vyzněly jako znevažování Kristova učení (plesnivý chléb). I z tohoto důvodu musela kniha z maleb zmizet. Biskup Jindřich Zdík si tyto možné důsledky zřejmě včas uvědomil a konal. S knihou ovšem musela zmizet i levá ruka Rostislavova, která knihu původně držela (obr. 10). Chybějící levou ruku pak malíř nahradil pravou rukou Metodějovou. Prostě si ji "dočasně" vypůjčil (obr. 11). Co z toho nakonec vzniklo jste mohli vidět na obr. 8. Ale ani biskup Jindřich Zdík si nedovolil v rotundě zaznamenat Přemyslovo jméno. A neudělal to nikdo ani později. Pohan Přemysl, byť by to byl (alespoň podle Kosmy) mýtický předek panovnického rodu, se sotva mohl na malbách objevit. Církev si po stěnách kostelů v 11. a 12. století pohany nemalovala.

      
    Obr. 9.Detail trojice jezdců na koních, v popředí Metoděj s výrazným "V" vzorem na plášti. Srovnej s obr. 10 a 11.
    Obr. 10.Rostislav a Metoděj v oráčské scéně. Po odstranění přemaleb se dole uprostřed objevila dříve v lemu pláště skrytá Rostislavova levá ruka. Metodějovi (vpravo) byla jeho pravá ruka, "dočasně" zapůjčená Rostislavovi, opět vrácena. Srovnej s obr. 8.
    Obr. 11.Na detailu vystoupila Rostislavova levá ruka otočená dlaní vzhůru držící zespodu třemi prsty Písmo. Srovnej s obr. 8.
    (Pozn.: Obr. 9, 10 a 11 jsou reprodukcemi snímků, které ve znojemské rotundě pořídil v UV světle restaurátor ak. mal. František Sysel z Kroměříže v roce 1999, tzn. v době, kdy všechny přemalby byly již odstraněny.)

    Proto si dovoluji tvrdit: "V rotundě Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě, národní kulturní památce, původně církevní stavbě, žádný Kosmův mýtický pohan Přemysl nikdy namalován nebyl a není!" Vědečtí pracovníci nejrůznějších pražských ústavů AV ČR ovšem tento názor nesdílí. Srovnej například M. Bláhová-J. Frolík-N. Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české, I. sv., vědecká redakce D. Třeštík, Praha 1999, s. 563, 565 nebo B. Krzemieńska-A. Merhautová-D. Třeštík: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě, Praha 2000, s. 8, 9, 35, 50, 55, 56, 63, 65, 66!, 70, 75, 76, 77, 78, 80. Autoři zde svůj mýtus o "povolání pohana Přemysla-Oráče od pluhu na knížecí stolec" na malbách v rotundě opakovali tolikrát, až mu sami uvěřili. Zcela jim uniklo, že křesťané si pohany v kaplích a kostelích v 11. a 12. století nemalovali. Ani v Čechách, tím méně na Moravě. Autoři neuvedli totiž jediný příklad z celé Evropy, který by tento očividný nesmysl mohl podpořit. Je to jen jejich "zbožné" přání, pochopitelné snad v dobách národního obrození, či v době bojů za uznání pravosti "Rukopisů". Ale dnes? Dnes je tato myšlenka stejně tak absurdní, jako kdyby nám chtěla A. Merhautová namluvit, že spolu s D. Třeštíkem nosili v čele prvomájových průvodů Kristův obraz. Kdyby něco takového řekl student u zkoušky, tak vyletí. Abyste to mohli beztrestně tvrdit, musíte být alespoň pracovníkem nějakého ústavu AV ČR, rozhodovat o tom, komu bude přidělen grant, čí článek vyjde ve sborníku, komu bude přiznána vědecká hodnost ap. Potom vám to projde. Najdou se samozřejmě i další "vědci", kteří vám budou vždy ochotně a uznale přikyvovat a dokonce vás i ve svých článcích citovat. Není pak divu, že stejnou informaci obdržíte na internetových stránkách majitele rotundy, MěÚ ve Znojmě (www.znojmocity.cz), i jejího odborného správce, JMM ve Znojmě (www.znojmuz.cz/mindex.htm), na velkoplošných poutačích po městě Znojmě, na propagačních materiálech prodávaných u rotundy, stejně tak, jako ji uslyšíte při odborném výkladu v rotundě.

    "Jistě znáte onen pobuřující pocit, který ve Vás vznikne, vykládá-li Vám někdo události ne tak, jak se opravdu zběhly, nýbrž tak, jak se mu to hodí do krámu, a předpokládá s urážlivou jistotou, že mu uvěříte." ... "Autoři často tvrdí věci, které člověk se zdravým rozumem nemůže považovat za pravděpodobné, ale v knize je to, jak se říká, černé na bílém a konec." (Zdeněk Jirotka: Saturnin, Praha 1985, s. 345, 347). Uvidíme, jak dlouho to bude znojemským zastupitelům a kompetentním odborným pracovníkům v muzeu trvat, než zareagují a zda vůbec. Budou tím, že "strčí hlavu do písku", snad podporovat nejnovější projekt pražského historika PhDr. Dušana Třeštíka, CSc. (Historický ústav AV ČR v Praze - Centrum medievistických studií, Praha) na vymazání Velké Moravy z dějin našeho státu (viz D. Třeštík: Mysliti dějiny, Praha 1999), který bychom mohli stručně nazvat: "Vzhůru do Evropy, ale bez Velké Moravy"? Zvítězí zdravý rozum nad pohodlností, alibismem a naivním pražským nacionalismem? Kdy skončí nepravdivé a matoucí informování občanů? Nemají snad právo na seriózní informace? Ještě by celou pravdu "neunesli"? Kdy už konečně bude dán malbám v rotundě jejich původní význam? Kdy se do znojemské rotundy opět vrátí "ukradená" moravská historie? Kdo jiný by se o to měl postarat, než její majitel a odborný správce? Budou snad čekat na "povolení" z Prahy? Ale toho se nikdy nedočkají, pražským "vědcům" se pohan Přemysl jako ústřední postava znojemských maleb náramně zamlouvá a sami na tomto reliktu komunistické éry rozhodně nehodlají nic měnit, jak nás již po desetiletí přesvědčují ve svých "vědeckých" publikacích!

    Jiná situace by byla, kdyby právě na této "celoevropské raritě" chtěli znojemští založit svůj plán na zvýšení návštěvnosti rotundy a potažmo příjmů do městské pokladny.

    Podrobné zpracování hypotézy včetně důkazů, citací, odkazů na literaturu a obrazové dokumentace najdete na internetové adrese: www.czechia.com/rotunda.


    Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|