České vysílání:
Plebejská BBC?
Jan Čulík
Poslouchal jsem v neděli v poledne při jízdě na kole za Prahou asi devadesát minut české vysílání BBC. Je neobyčejně zajímavé a stálo by to za podrobnější analýzu (třeba o tom někdo časem napíše diplomovou práci), jak je vysílání české redakce BBC jen vzdáleným odvarem étosu této britské rozhlasové a televizní stanice a jak silně je české vysílání BBC ovlivňováno pokleslými postupy, které jsou běžné pro mediální klima v České republice. Rád bych věděl, zda je tento rozdíl v kvalitě důsledkem podvědomého jednání pražských redaktorů, anebo zda je to úmyslná politika vedení sekce, realizovaná Vítem Kolářem, který se snad obává, že kdyby české vysílání striktně dodržovalo "cizácký" britský standard, nikdo by ji v ČR neposlouchal?
Je nutno konstatovat, že v porovnání s domácími českými rádii je vysílání české redakce BBC jistě o několik procent lepší, a to zejména proto, že má česká redakce BBC možnost volně využívat obrovského informačního a novinářského zázemí této instituce, ať už jde o reportáže či analýzy, vypracované BBC v angličtině, anebo o různé znělky či zvukový nebo hudební materiál (např. k podbarvování zpráv v každou celou hodinu používá české vysílání BBC hudební části znělky hlavní večerních televizních zpráv na BBC 1, atd.). Jenže využívání tohoto profesionálního novinářského zázemí se víceméně redukuje jen na záležitosti formální, protože to, co se vysílá v BBC česky, zdá se, prochází ideologickým filtrem, fungujícím v české redakci. Tak jsem si povšiml před týdnem, že v pořadu Korespondent vysílala česká BBC ostře útočný anglický příspěvek proti islámu v souvislosti s Afghánistánem (toto ovšem nebyla ani tak kritika Talibanu, ale obecná kritika údajné podvodnosti a neserióznosti dogmatických stoupenců islámu - a to zrovna v době, kdy domácí britská televize BBC vysílala rozsáhlý blok pořadů, snažících se evropskému divákovi tolerantním způsobem přiblížit islámský svět). (Občas byly v pořadu Korespondent překladatelské lapsy: např. "land reform" (příspěvek o Zimbabwe) není "půdní", ale "pozemková" reforma. - Rozdíl mezi étosem toho, co vysílá BBC World Service v angličtině, a co se z rádia ozve, jakmile začne hovořit česká redakce, je obrovský.
Tuto neděli 9.9. jsem byl překvapen, jak podbízivý a s bulvárem flirtující byl pořad Julka Neumanna Týden v Británii. Byl prošpikovaný britskými "kuriozitami", zřejmě aby se posluchač nedej Bůh nenudil nějakým závažnějším příspěvkem (pořad začínal ironickou informací o tom, že komunální úřad v Nottinghamu zakoupil parkovací automaty, které mají být napájeny sluneční energií, ale v městě tak málo svítí slunce, že velká část z nich nefunguje, skončil historkou o zloději mobilního telefonu, který dal policistovi ukradeným mobilem instrukce, kde se nachází, a byl tedy zatčen), závažnější reportáže uprostřed pořadu byly oddělovány, jak je v českých rádiích zvykem, dosti pokleslými hudebními předěly. Měl jsem z toho dojem, že je i tato podbízivost důsledkem úzkosti: "Máme nízkou poslechovost a jestli ji u českého posluchačstva, reagujícího dnes už jen na bulvár, nezvýšíme, zavřou naši stanici a přijdeme o zaměstnání. Musíme tedy i závažná témata obklopovat bulvárním pozlátkem (anekdotami a kuriozitami) a prezentovat je zábavně a 'vstřícně'." Avšak snad by stačilo, kdyby česká BBC prezentovala podnětné myšlenky a nepodbízela se posluchači - tak, jak to dělá např. domácí anglické BBC Radio 4.
O něco seriózněji byl prezentován v neděli pořad Týden v zahraničí, i když i zde byl v pojetí zahraničních událostí anglickým vysíláním BBC a jeho českou variantou dost značný rozdíl. Pořad moderovala Majka Ošťáhalová (?) a dosti mě zarazilo, když se v informaci ohledně policejních opatření, která mají zamezit žadatelům o azyl, aby z tábora Sangatte u Calais ve Francii vyjádřila, že jsou skutečně "impozantní". Majka se starala, zda to skutečně zabrání imigrantům proniknout do Británie. Bylo to vlezdoprdelezectví vůči vládnoucím autoritám, připomínající hrdinu tohoto přístupu, Pavla Boudu v České televizi, a doufám, že se Majka sama nikdy nedostane do situace běžence a nebude muset někdy poslouchat v rádiu nějakého moderátora, jak doufá, že hradby z ostnatného drátu, postavené proti ní, jsou dostatečně vysoké. Srovnejte tento postoj české redakce BBC, podbízivý v tomto smyslu vůči mocným, například s reportáží týdeníku Observer o táboře v Sandgatte, kterou publikujeme v tomto vydání BL.
Jinak mě fascinovalo, že česká redakce BBC zřejmě zaměstnává i osoby, které neumějí anglicky, protože jméno jakéhosi Angličana vyslovovala Majka "Ívns" (zřejmě bylo jeho příjmení Evans). Jan Čáp v rozhovoru s moderátorkou o táboře v Sandgatte vyprodukoval nejméně jedno skutečně spektakulární gramatické vyšinutí z vazby.
České vysílání BBC se ovšem dlouhodobě kompromituje systematickým uváděním linků na své internetové stránky na bulvárním internetovém deníku Neviditelný pes (kdyby umělo vedení BBC World Service číst česky a mohlo číst NP, těžko by dopustilo jakoukoliv spojitost mezi tímto internetovým deníkem a svou značkou). Teď jsem ale zjistil s překvapením, že česká redakce BBC využívá také některých zcela amatérských korespondentů tohoto listu, které zcela vážně interviewuje o politické či hospodářské situaci v jejich zemích.:) Jak záporně to ovlivňuje kvalitu vysílání, není snad třeba vysvětlovat.
Vážným problémem jsou ve vysílání BBC časté rozhovory s "experty", jejichž výběr je ovšem omezen tím, že to pro českou redakci BBC musejí být lidé, kteří umějí česky. To ovšem diskusi na jakékoliv téma proměňuje v absurditu, zvlášť když jsou ještě často do vysílání zváni nositelé jen konvenčních českých názorů, případně názorů tzv. "pravicových". Chápu úsilí české redakce BBC o sledovanost: zase jde jistě o úzkostné přesvědčení, že čeští posluchači chtějí především slyšet "naše", domácí, známé hlasy a zahraniční odborníky by nikdo neposlouchal. Jenže pokud není hlas domácí české mediálněpolitické kliky k zahraničněpolitickému problému ve studiu českého vysílání BBC konfrontován s názory mezinárodních odborníků, vyskytujících se, jednajících a argumentujících mimo český rybníček, je toto vysílání apriori nepřesvědčivé. Pohled českých odborníků je limitován jejich určitým charakteristickým přístupem ke skutečnosti, a tedy nestačí prezentovat pouze tento jeden pohled, jako by jiné názory neexistovaly.
Základním úkolem zahraničního vysílání BBC je přece likvidovat bariéry konvencí, stereotypů a předsudků mezi národy (myslím, že něco takového je vytesáno do průčelí Bush Housu, londýnského sídla BBC World Service) nikoliv posilovat stereotypy tím, že do studia zvu lidi, kteří budou opakovat jen to, co se v Čechách stejně pořád říká. To, co bylo v pořadu "Svět kolem nás" řečeno o nedávné konferenci o rasismu v Durbanu, se radikálně odlišovalo od všeho, co jsem o tom slyšel v angličtině, a česká redakce BBC jistě měla povinnost názory pozvaných Čechů konfrontovat s pohledem z vnějšího světa. Možná by šlo tento problém vyřešit tak, že by si pro pořady jako "Svět kolem nás" připravila česká redakce BBC rozhovory k danému tématu s nejlepšími mezinárodními odborníky, bez ohledu na to, kde žijí a jakým jazykem mluví (nikoliv jen lidmi, jejichž výběr omezuje jejich schopnost mluvit česky) a s jejich předtočenými názory by pak moderátor konfrontoval českou kamarilu. - A ke konferenci v Durbanu ještě poznámka: česká redakce BBC sice o ní interviewovala Jana Kavana, nicméně se ho neodvážila zeptat, proč pokrytecky odjel na konferenci proti rasismu těsně poté, co nechal znovu zavést na ruzyňském letišti rasistické britské imigrační kontroly. Pročpak se česká BBC Kavana nezeptala, zda o svém rasistickém ruzyňském opatření, zavedeném ve spolupráci s britskými kolegy, měl v Durbanu také přednášku?
