Bývalá šéfka britské rozvědky požaduje reformu zákona o utajovaných skutečnostech

Stella Rimingtonová, bývalá šéfka britské rozvědky MI5, požaduje radikální reformu britského zákona o utajovaných skutečnostech "Official Secrets Act" a vznik nezávislého systému pro rozhodování, zda smějí být memoáry bývalého pracovníka rozvědky publikovány. Informoval o tom od minulého víkendu deník Guardian.

Ve svém prvním interview od odchodu z funkce také Rimingtonová přiznává, že britská rozvědka projevovala v období studené války "přehnaný zájem" o britské levicové organizace.

Výňatky z memoárů Rimingtonové vycházejí od pondělí v deníku Guardian.

Rimingtonová byla první žena v čele MI5. Britská vláda se jí snažila přesvědčovat, aby své memoáry nepublikovala. Avšak Rimingtonová konstatuje: "Nikdy jsem nebyla osoba, která by ustoupila před prvním výstřelem."

Rimingtonové bylo nařízeno, aby z knihy vyškrtla veškeré zmínky o speciálních jednotkách SAS i v té části, kde kniha popisuje už dávno veřejně přesně zdokumentované zabití třech neozbrojených členů IRA v Gibraltaru, které tam zastřelily v roce 1988 vojáci SAS. "Byli přehnaně a často absurdním způsobem opatrní," vyjádřila se Rimingtonová o čelných představitelích britského ministerstva obrany, kteří knihu cenzurovali poté, co se jim Rimingtonovou nepodařilo přesvědčit, aby ji nevydávala. Rimingtonová argumentuje, že absolutní povinnost utajovat všechno o své práci, kterou Official Secrets Act uvaluje na bývalé pracovníky rozvědky, je nerealistická.

Její ostrá kontroverze s čelnými představiteli britské státní správy ohledně publikace jejích memoárů, nazvaných "Open Secret", "Otevřené tajemství", ji přesvědčila, že by měl vzniknout nezávislý systém, který by hodnotil knihy od bývalých zaměstnanců státní správy.

Proč se dala Rimingtonová na práci u rozvědky? Konstatuje: "I když tam všude seděli ti muži v tvídových šatech s dýmkami, přesto se mi zdálo, že podstata studené války a práce se špióny je zajímavá. Víte, odposlouchávání telefonů a otvírání soukromé pošty."

Rimingtonová přiznává, že v období studené války MI5 sledování britských občanů "přeháněla". "Byli sledováni lidé, kteří nebyli hrozbou státu," přiznává. Argumentuje však, že osobám, o nichž vedla MI5 složku - mezi nimi je celá řada nynějších čelných britských politiků, např. Patrician Hewittová, ministryně obchodu a průmyslu, Harriet Harmanová, generální prokurátorka, Jack Straw, ministr zahraničních věcí a Peter Mandelson - by nemělo být dovoleno k nim získat přístup.

Poprvé Rimingtonová přiznala, že během všeobecných voleb kontroluje MI5 informace o budoucích poslancích ve snaze zjistit, "zda je na nich něco důležitého ... aby to mohl premiér vzít v úvahu, až bude vytvářet vládu."

MI5 sledovala organizátory stávek

Stella Rimingtonová, bývalá šéfka britské rozvědky MI5, přiznala v úterý v deníku Guardian, že se rozvědka zaměřovala na šéfy odborů, kteří v roce 1984 organizovali stávku horníků a na vedoucí členy tehdejší CND, Kampaně za jaderné odzbrojení.

Hájila činnost MI5 během hornických stávek tím, že stávku řídil "triumvirát, který vyhlásil, že chtějí stávkou zlikvidovat zvolenou vládu a stávku aktivně podporovala komunistická strana".

Těmito třemi vedoucími představiteli Národního odborového svazu horníků byli tehdy předseda Arthur Scargill, místopředseda Mick McGahey a generální tajemník Peter Heathfield. Rimingtonová však popřela, že by rozvědka měla mezi stávkujícími své agenty anebo že by odposlouchávala telefony stávkujících, aby zjistila, kde se budou shromažďovat demonstranti.

"My v MI5," konstatovala, "jsme omezili své vyšetřování jen na činnost těch osob, které využívali stávky k podvratným účelům."

Rimingtonová také obhajovala, že MI5 sledovala vedoucí aktivisty organizace Kampaň za jaderné odzbrojení. Toto sledování označila za  "naprosto legitimní". "O CND se velmi zajímal Sovětský svaz a ten zaúkoloval britskou Komunistickou stranu, aby Kampaň pro jaderné odzbrojení infiltrovala."

Rozhodnutí Stelly Rimingtonové vydat své memoáry navzdory zuřivému odporu britské státní správy obhajoval tento týden bývalý právní poradce MI5 David Bickford. Ten, jak uvádí list Guardian, podpořil její požadavek, aby byl britský zákon o utajovaných skutečnostech Official Secrets Act radikálně zreformován. Bickford dodal, že britská bezpečnost a britská rozvědka dosud žije "ve věku plachetnic".