Fórum Neviditelného Psa:
ČR hrozí komunisti...
Jméno: Milan Pavlík
došlo 7/10/1997 v 02:08:20 hodin k tematu "Možná, že ....
"' Myslím, že pan Čulík se občansky a politicky velice mýlí, když se snaží bagatelisovat příspěvky bývalých komunistických předáků na konto Listů. Možná, že on v tom nevidí nebezpečí, možná, že pro něj je občan Mohorita jen jeden z deseti milionů občanů této země, takže jeho příspěvek na konto Listů je jen nevinné občanské vyjádření podpory určitým, nijak nebezpečným, a nijak extrémistickým názorům. Možná. Kdoví. Jenže pro nás, nekomunisty, kteří se hlásíme k humanitní demokracii, by to měl být velmi výstražný signál. Považují-li totiž bývalí komunističtí předáci Listy za časopis vhodný pro sponsorování a podporu, s vysokou pravděpodobností to o čemsi svědčí, nezdá se Vám, dámy a pánové? Například možná o tom, že ta inteligentnější a přizpůsobivější část bývalých exponentů režimu vyhodnotila dnešní situaci jako příznivou pro konsolidaci, a rozhodla se rozhodit sítě. Začal velký podzimní výlov českých intelektuálů, možná znechucených soudobými poměry natolik, že je lze vhodnou rétorikou dostat na tu možná správnější a určitě levicovější stranu rybníka. Od někoho, jako je občan Mohorita je to vynikající intelektuální výkon - vždyť možná uvažoval následovně: "Proč se starat o běžné občany, ti stejně vždy půjdou za tím, kdo zapíská. Za námi ovšem nikoli, protože naše melodie se za posledních 50 let mírně znelíbila. I obraťme tedy svou pozornost a podporu na ty, kteří na píšťalky umějí housti, a jsou natolik hloupí, ambiciózní, dezorientovaní, netrpěliví, či nespokojení, aby je bylo možno usměrnit, vnutit jim jemným nátlakem a oportunistickou logikou vhodný nápěv, určit jim směr, kterým je nutno vésti ty ostatní, a pak už možná nebude daleko doba, kdy budeme zase hrdě státi nad hlavami davů pod baldachýnem vlajících fánglí, a kynouti zástupům, tupě klusajícím směrem, jenž jsme jim předurčili.....". Kdoví. Možná. Nakonec i pan Čulík je možná mladý, ambiciózní a nespokojený intelektuál. A i na tu krysařskou píšťalku nakonec zná housti. Třeba tedy možná skutečně jen naivně věří, že vrazil-li bývalý mafián do čehosi peníze, činil tak možná jen z čiré dobroty svého soucitného srdce. Možná, že je to opravdu tak. Kdoví.