Debata o Internetu
Článek ve včerejších Britských listech, že britská vláda se chystá zařídit, aby byly na internet napojeny všechny britské veřejné knihovny, vyjádření Esther Dysonové na brněnském Invexu a Garyho Kunise z firmy Cisco (viz dnešní Britské listy, Obsah zde napravo), že by česká vláda měla systematicky podporovat užívání internetu ve školství, stejně jako proti internetu zaměřené komentáře Václava Klause, také včera zveřejněné v Britských listech, vyvolaly několik reakcí.
Proto bych se k nim chtěl ještě jednou stručněji vyjádřit:
Jistěže v těch Klausových textech ( viz včerejší BL) je celá řada rozumných myšlenek. Jenže myslím jde o něco trochu jiného:
1. Z těch textů je zjevné, že Klaus neví o internetu nic a pojem moderní technologie ho irituje. Vzhledem k tomu, že se obecně považují mezinárodní informační sítě za hlavní faktor dalšího hospodářského rozvoje v rychle vznikajicí INFORMAČNÍ společnosti, je nevědomost a záporný postoj šéfa českého státu v této souvislosti VELMI na pováženou.
Václav Klaus neví, že v důsledku vzniku internetu dochází k rušení vzdáleností, což má obrovský ekonomický význam. Neví, že se propojením světových sítí vytváří nový celosvětový mozek, jehož součástí jsou milióny mozků jednotlivců. Jistě, internet je zároveň zneužíván k obrovskému množství nesmyslů. Ten však, kdo například někdy využil servisu MEDLINE, obsahujícímu shrnutí odborných lékařských článků na všechna témata za posledních třicet let, si je vědom obrovského a vzrůstajícího významu internetu. Je zcela zjevné, že se internet stává významným nástrojem v mnoha oborech lidské činnosti.
2. Vztah mezi vědeckým výzkumem a jeho aplikací v průmyslu je jistě složitý. Nicméně, zase v důsledku nových technologií a podstatně postupující demokratizaci světa se do určité míry zjednodušuje. Jak se na Západě pořád zdůrazňuje, dnes je úplně jedno, přijde-li s novou myšlenkou Islanďan nebo Ceyloňan. Má-li chytrý technologický nápad, prostřednictvím internetu si rychle najde investora, a do několika týdnů se věc už může celosvětově vyrábět - je jedno kde na světě. Přesně tak to dnes chodí v Číně - všimněte si, že ty nesmírně populární dětské hračky cyber pets se vyrábějí v Číně. (Přirozeně nechci říct, že vymyslet cyber pet je vědecký výzkum.) Některé národy jsou ale neobyčejně rychlé při využívání nových myšlenek v souvislosti s novými komunikačními technologiemi.
3. Třetí bod má souvislost s potřebou demokratického přístupu ke vzdělání a k nutnosti stimulovat národ, aby vyšel ze své "hlouposti", jak to definoval na Fóru pan Pavlík. Tony Blair nepředpokládá jako pan Klaus, že je určitá část národa hloupá a že se s tím nedá nic dělat. (Nejsem stoupencem labouristů ani žádné "levicové ideologie"!) Na dotaz, proč Klaus více neinformuje lidi o vstupu do NATO, řekl: "Kdo tomu chce rozumět, tak tomu rozumí, a nevím, jakou ještě dělat propagaci." Viz včerejší přehled zpráv z ČTK) To je ze západního hlediska arogantní a nekonstruktivní přístup.
Blairovci a jim podobní se snaží v zájmu hospodářského přežití národa stimulovat většinu občanů k uvědomělé, aktivní, hospodářské činnosti - aby vystoupili ze své "hlouposti" a realizovali svůj potenciál. K tomu - mimo jiné - má sloužit i internet. (Nejen ale.)
4. Jistě, ČR má obrovský handicap v tom, že tam lidi většinou neumějí anglicky. Proto taky se tam mluví o věcech úplně jinak, než mimo ČR. (O tom jsou právě Britské listy.) Prvním, obrovským úkolem, je tuto neznalost angličtiny překonat. Proto je tak strašně důležité, aby co největší množství mladých lidí z ČR jelo do světa. Ale na to zase nejsou peníze.
Jan Čulík
Čeština na Internetu
Na diskusních fórech Neviditelného psa i Britských listů se rozhořela místy vášnivá debata o významu Internetu pro vzdělání. Padla zmínka i o důležitosti jazykové přípravy a erudice jeho uživatelů.
Bude bezesporu zajímavé podívat se, jakými jazyky dnešní Internet mluví. Vezměme jako referenci index vyhledávače AltaVista, což představuje přibližně 80 milionů webových stránek. Přestože AltaVista některé jazyky nerozlišuje (chybí třeba slovenština) a zřejmě ne všechny indexované dokumenty jsou označeny správným tagem, výsledek je zajímavý:
| JAZYK | WWW-STRÁNEK
(tis.) | | JAZYK | WWW-STRÁNEK
(tis.) |
| anglický | 67 849,0 | | litevský | 6,8 |
| český | 60,9 | | lotyšský | 5,7 |
| čínský | 654,4 | | maďarský | 17,9 |
| dánský | 48,9 | | německý | 859,6 |
| estonský | 23,0 | | norský | 207,2 |
| finský | 260,7 | | polský | 32,8 |
| francouzský | 1 002,2 | | portugalský | 199,2 |
| hebrejský | 34,9 | | rumunský | 6,4 |
| holandský | 420,7 | | ruský | 201,3 |
| islandský | 12,9 | | řecký | 21,9 |
| italský | 417,5 | | španělský | 538,2 |
| japonský | 3 517,7 | | švédský | 802,9 |
| korejský | 30,1 | | CELKEM | 77 232,8 |
Ačkoli si mezi srovatelnými zeměmi regionu nestojíme špatně, závěr je nekompromisní:
- Kdo ovládá pouze češtinu, má přístup k 0,08 % zdrojů na Síti.
- Kdo umí navíc německy, může využívat přibližně 1,2 % zdrojů.
- Kdo umí anglicky, je mu otevřeno 88 % internetových stránek.
Tomáš Pecina
Praha, 14.10.1997
|
