Rušení nemocnic
Jindřich Ginter
Obdrželi jsme od ministerstva zdravotnictví, po písemné žádosti, stručný seznam nemocnic určených k zániku či restrukturalizaci. Dosud ale ještě neodpověděl ministr Stráský na to, kde se vezmou peníze na předělávání nemocnic na ošetřovatelské ústavy a kolik to bude stát.
A to je velmi závažné, že ministerstvo dosud nezveřejnilo nebo nemá kalkulaci kolik bude tato přeměna stát - někde se na to totiž musí vzít peníze a něco to stát bude! Sice ministerstvo jednou prohlásilo, že je to u každého zařízení různé, ale tak musí u každého vyčíslit kolik a kdo to zaplatí.
Pak se totiž může stát, že - po třech měsích až roce (kdy se zdravotní pojišťovna rozhodla nemocnici, tedy akutní lůžka zrušit, a dala jí čas na přeměnu na ošetřovatelský ústav), nesežene toto zařízení peníze a nebude zde nic.
Ani nemocnice ani ústav - (a těch je zatraceně potřeba, protože lidé nedostávají “lůžkovou" rehabilitaci a ošetřovatelskou péči a nemocnice to často suplují). Pak se opravdu ušetří, ale péče bude opravdu nedostupná. Už v materiálu pro vládu ministerstvo přiznává, že zadlužená pražská Všeobecná fakultní nemocnice požádala o příspěvek na tzv. restrukturalizaci a nic nedostala, protože nejsou peníze.
Ministr také ještě neodpověděl na otázku, kde chce sehnat do velkých měst sestry. Těch je už dnes velmi málo a oddělení se často zavírají nebo redukují. Sestry jsou přetížené, péče o pacienty tak stojí mnohdy za bačkoru, což mohu potvrdit ze zkušenosti na vlastní oči - sestra z FN Motol brala krev a zapomněla na ruce pacienta stahovadlo až mu začala modrat ruka. (Takový malý příklad přetížení zdravotnického personálu.)
A když chce vláda více ošetřovatelských lůžek, musí odpovědět, kdo u nich bude léčit. Protože u ošetřovatelského lůžka není třeba tolik doktorů ale o to více vzdělaných sester-ošetřovatelek, které umí rehabilitaci a pod. Těch sester je ale strašně málo! Prý jich máme v přepočtu nejvíce na světě (to říkal ještě Rubáš), ale je to zkreslené.
Máme zase hrozně málo pomocného ošetřovatelského personálu a kromě toho záleží na místě. V Děčíně bylo třeba deset sester bez práce, ale v Ústí nad Labem jich desítky chybí. Přesto sestry z Děčína nešly do Ústí. Je u nás malá mobilita pracovních sil, protože je nevyhovující doprava, nemocnice nejsou schopné zajistit odpovídající ubytování.
Takže pozor, aby se tu něco nelikvidovalo, aniž vzniká něco nového ve stylu dynamit, dynamit udělá bum a máme ušetřeno a pár mrtvých. Čekám na odpověd od ministerstva na tyto dvě otázky a doufám, že ji brzo dostaneme a nebude se muset získávat pokoutně.
Jindřich Ginter
