"A vy zase lynčujete černochy"

To byla standardní odpověď představitelů komunistického režimu na jakoukoliv kritiku porušování lidských práv v Československu od Američanů. Stalo se to téměř vtipem.

Přístup českých sdělovacích prostředků by se ale v těchto dnech znovu dal docela dobře shrnout tímto heslem. Česká média předpokládala, že Západ má vstřícnou a humánní imigrační politiku a automaticky přijme každého, kdo je ve své zemi vystaven pronásledování a násilí.

Nyní traumaticky zjistila, že některé západní státy (Británie, Kanda) praktikují přísnou imigrační politiku, že žádný stát si rád na své území nepouští uprchlíky z jiných zemí (ať už to považujeme za kontroverzní či nikoliv) a že asylové právo je uplatňováno jen v případech nejvyšší nouze. Británie například přijímá politické uprchlíky jen tehdy, prokáží-li konkrétně, že byli v domovské zemi v ohrožení života.

A tak nastoupil argument "A vy zase lynčujete černochy". Odmítají-li západní státy přijmout české romské uprchlíky, nemají prý právo kritizovat situaci Romů v České republice. Někteří, jako například Mečiarova ministryně školství, došli k pozoruhodnému závěru, že pokud tak "věhlasná" země jako Velká Británie Romy odmítá, musí to znamenat, že s politikou Slovenska vůči Romům v oblasti lidských práv je všechno v pořádku.

Co kdybychom se ale nad romským problémem zamysleli samostatně? Přiznali, že ten problém existuje, že Romové z ČR a ze Slovenska utíkají, protože pro to mají dobrý důvod, a apriori neodmítali jejich kritiku. Možná, že stížnosti mnohých Romů na poměry v ČR jsou účelové, můžeme si však být jisti, že je to tak u všech z nich?

Neměli bychom uvažovat o tom, proč se zřejmě značná část Romů živí v ČR patologickou kriminální činností, případně žijí z podpory v nezaměstnanosti? Že by to skutečně bylo tím, že mají ke kriminalitě a k parazitismu genetickou náklonnost? Nebo je příčinou jejich způsobu života něco jiného?

Prostě, měli bychom asi přemýšlet o řešení. Čím to taky je, že v ČR existuje několik (málo) enkláv, kde je soužití romského obyvatelstva s českým obyvatelstvem vzorné?

Většina reakcí na romský problém, které v těchto dnech z ČR dostávám, jsou bohužel nesmírně bigotní. Lidé trpí hlubokými předsudky a neznalostí celého problému. Dělají závěry na základě mýtů a legend, nikoliv faktů. Nedokáží se vžít do situace toho druhého. V nejlepším případě je v jejich mysli zmatek. Jistě, velkou měrou se na vytvoření této situace podílejí české sdělovací prostředky.

Jistě, lehčí než pohlédnout sami sobě do tváře a ptát se, jestli to, co děláme, a z čeho vycházíme, je opravdu správné, je bagatelizovat kritiku a hledat u kritika postranní motivy.