Článek z ledna 1996:

Činitel londýnského ústředí Amnesty International reaguje na rasistický článek o Romech ve Svobodném slově

Sestnacteho prosince 1995 otisklo Svobodne slovo komentar Jindricha Marka, nazvany Rasismus v case predvanocnim. Autor v nem ostre kritizoval "neuspesneho predsedu Romske obcanske inicativy Emila Scuku, ktery nedokazal za pet let oslovit vyraznejsi skupinu romskych obcanu" a snazi se svymi vyroky udajne vyvolavat, stejne jako nekteri jini aktiviste nenavist Romu vuci "bilym" Cechum. Marek dale napsal, ze  odpor ceskeho obyvatelstva vuci "Romum ci cikanum (chceme-li mluvit cesky) neni rasismus, ale odpor k cernemu rasismu, ktery jiz pul stoleti cynicky opovrhuje nasimi normami zivota."

Markuv clanek se v rade rysu dosti radikalne odlisoval od bezneho civilizacniho standardu v zapadni Evrope. Prelozil jsem ho do anglictiny a pozadal jsem nad jeho textem o  vyjadreni Ivana Fisera, srbochorvatskeho cinitele Amnesty International v Londyne, odbornika na stredoevropskou oblast pro tuto organizaci.

"Musime priznat," rekl Ivan Fiser, "ze takoveto clanky obcas vychazeji v bulvarnim tisku i ve Francii nebo ve Velke Britanii. Je Svobodne slovo velmi seriozni denni list? Tento redakcni komentar napsal clovek, ktery ma zrejme problem s  mensinami a s rasismem.

Kdyz se vyskytnou takoveto clanky v tisku jinych zemi, existuji v nich zakonna omezeni svobody projevu, podle nichz je zakazano sirit nenavist a nasili. Zda tento clanek spada do takove kategorie, neni mym ukolem urcovat. Je to ukolem radnych pravnich instituci v Ceske republice. Jestlize se nekdo domniva, ze Markuv clanek prekrocil zakonne hranice, napriklad sami lide, o nichz se v clanku hovori, meli by u prislusne prokuratury podat zalobu. Jsem si jist, ze soudni organy Ceske republiky nezavislym zpusobem pak zhodnoti, zda byl porusen cesky zakon a mezinarodni povinnosti, ktere ma Ceska republika jako zeme, ktera ratifikovala mezinarodni smlouvu o obcanskych a  politickych pravech," zduraznil Ivan Fiser.

"Jsou i jine zpusoby, jak bojovat proti takovymto postojum," pokracoval londynsky cinitel Amnesty International. "Jsme svedky toho, jak se cela rada jednotlivcu i organizaci v  Ceske republice proti takovymto nazorum verejne vyjadruji. Velmi je ocenovana cinnost nadace Tolerance, nadace Host, Helsinskeho obcanskeho shromazdeni a ceske skupiny Amnesty International. Vsechny tyto organizace podporuji lidska prava a  snasenlivost a bojuji proti postojum, vyjadrenym v tomto clanku.

Nemohu hovorit o tom, jak Jindrich Marek vybral z  kontextu nektere vyroky romskych predstavitalu, o nichz v  clanku pise. Nevim presne, co na verejnosti rekli a jak Jindrich Marek tyto vyroky interpretuje. Z clanku je vsak jasne, ze autor nezaujima vuci zadnym z predstavitelu romske mensiny pozitivni stanovisko. Nedomnivam se, ze by bylo spravne oznacovat cely narod za rasisticky. Doufam, ze nikdo v Ceske republice si nic takoveho o ceskem narode nemysli. Vime, ze rasiste existuji ve vsech zemich, ve vsech narodech."

Citoval jsem Ivanu Fiserovi nekolik konkretnich vet z  Markova clanku: "Tem, kteri jsou v nasich radach ochotni z  intelektualniho snobstvi naslouchat scukovske demagogii, je treba vytrvale pripominat, ze odpor k Romum ci cikanum (chceme-li mluvit cesky) neni rasismus, ale odpor k cernemu rasismu, ktery jiz pul stoleti opovrhuje nasimi normami zivota.

... Fakt, ze nemam rad romske (ale i ceske!) kapsare, pasaky, vrahy a zlodeje, ... neznamena, ze musim byt rasistou". Nemohu byt prece zvan rasistou, pise Marek "kvuli jedinemu prostemu faktu, ze pozaduji vseobecnou obcanskou rovnost, v  teto zemi, a to nejen v lidskych pravech, ale predevsim i v obcanskych povinnostech."

"Nekteri lide v Ceske republice budou namitat, ze tato pasaz je zcela rozumna," rekl jsem Ivanu Fiserovi. Odpovedel:

"Nektere casti toho citatu lze snad nazvat rozumnymi, ale zaroven projevuje autor demagogii. Neni mozne spojovat vyroky, ktere jsou naprosto neprijatelne, s vyroky ktere jsou prijatelne. Marek jednim dechem hovori o —odporu k cernemu rasismu? a nespecifikuje, ze jde jen o kriminalni elementy v  urcitych castech obyvatelstva. Pritom se zminuje Marek o  nekterych postojich, proti kterym nikdo nemuze vznest namitky. Az na to, ze pokud vystupujeme proti zlocineckym elementum, nemeli bychom rozlisovat zlocince podle jejich narodnostniho ci etnickeho puvodu. Je nespravne uvadet o lidech, kteri jsou podezrivani z urciteho zlocinu anebo jsou za nej odsouzeni, ze  pochazeji z urcite etnicke skupiny. To samo o sobe totiz vyvolava postoje podobne postojum Jindricha Marka.

Tento trik se pouziva ve vetsine zemi, kde existuji silne protiromske antipatie," pokracoval dale Ivan Fiser. "Bulharsky, rumunsky a madarsky tisk casto uvadi o odsouzenych obcanech romskeho puvodu, ze jsou to Romove. Kdyz patri odsouzeny obcan k jine narodnostni mensine nebo k narodnostni vetsine, tisk v techto zemich to uz nenapise.

Nejlepsim zpusobem, jak bojovat proti takovymto postojum, je vyjadrovat nazory, ktere presvedci verejne mineni, ze jejich rasismus je falesny. Vyjimkou jsou ale clanky, ktere vyzyvaji k nasili a vyvolavaji nenavist. Takove clanky jsou porusenim nejen mezinarodniho prava, ale i ceskeho prava."

Jsem temer presvedcen, rekl jsem Ivanu Fiserovi, ze  celou vec Jindrich Marek myslel dobre.

"Ano, odrazi to, na jak velmi nizke urovni probiha v  Ceske republice debata o techt otazkach," reagoval Ivan Fiser. "Jestlize Jindrichu Markovi vadily mozne extremisticke tendence mezi Romy, mel odsoudit stejne durazne jevy, ktere takove reakce vyvolavaji. Jenze v clanku se zminil jen velice strucne o  rasistickych utocich v Ceske republice zamerenych proti Romum. V textu to pak budi dojem, ze vyroky romskych predstavitelu jsou prehnane a nevyvolalo je zadne nasili."

Lide ale v Ceske republice skutecne velmi casto zastavaji nazor, ze Romove jsou "kapsari, pasaci, vrazi a zlodeji", namitl jsem. "Snad je ospravedlnitelny pozadavek, ze by Romove meli nejprve dodrzovat ceske zakony, a pak muzeme zacit jednat?" rekl jsem Ivanu Fiserovi.

"Statistiky urcite dokazi," konstatoval londynsky odbornik Amnesty International, ze vetsina romskeho obyvatelstva ceske zakony dodrzuje. Udaje o vysoke zlocinnosti Romu jsou casto vytrhavany z kontextu. Zaroven je prece velmi obtizne s urcitosti tvrdit, co si mysli vetsina obyvatelstva v  nejake zemi, zejmena o velmi citlive otazce jako je rasismus. A i kdyz byla provedena v Ceske republice cela rada vyzkumu, ktere ukazuji, ze protiromske antipatie jsou dosti vysoke, nechtel byl s konecnou platnosti v teto veci dochazet v otazce Ceske republiky k zadnemu zaveru a doufam, ze v dlouhodobe perspektive se prosadi lide, kteri zastavaji muj nazor."

Jan Culik