Otázka dvojího občanství pro Čechoameričany se pomalu začíná prosazovat do sdělovacích prostředků. Svědčí o tom tyto linky:
http://www.rferl.org/nca/news/1997/11/N.RU.971104152925.html
Jiřina Fuchsová píše: "4. listopadu 1997 byl zázračnej den".
Poslouchal jsem před několika dny v britském rozhlase v ranním živém publicistickém pořadu Today rozhovor s čelným konzervativním euroskeptikem Johnem Redwoodem, který vysvětloval, proč existují v poražené britské Konzervativní straně stále tak obrovské rozpory v otázce evropské integrace.
Do studia telefonovali posluchači. Zaujala mě na jejich opakovaných protestech jedna věc.
Vyčítali Johnu Redwoodovi, že je tolik posedlá britská Konzervativní strana svými vnitřními problémy, že nefunguje jako účinná opozice. Poškozuje to britskou demokracii.
Jedna posluchačka řekla: "Jsem přesvědčená socialistka a Konzervativní strana je pro mě nyní hlubokým zklamáním. Očekávala jsem, že budou konzervativci tvrdě v parlamentě labouristické vládě oponovat, a budou novým ministrům pořádně šlapat na paty. Nic takového se neděje. Vůbec nevíme, co vláda dělá. Opozice naprosto neplní svou funkci."
Takových nespokojených hlasů bylo víc.
Proč to říkám?
Je zjevné, že nejefektivněji se osvětlí každá otázka, vystaví-li se ze všech stran co nejrozsáhlejší kritice a opozici.
Proto bych rád, kdyby se přihlásili autoři s přesvědčivými argumenty, PROČ by neměli Čechoameričané získat dvojí občanství a právo na restituce. Abychom tady pořád neprezentovali jediný názor.
Václav Žák upozorňuje, že český parlament po roce 1989 schválil restituce proto, že chtěl revidovat nespravedlivé rozsudky z padesátých let. Ty obsahovaly konfiskace majetku a nebylo je možno napravit bez restitucí.
Naproti tomu parlament nerozšířil restituce do zahraničí, protože se obával, že by většina zahraničních vlastníků svůj český majetek sama nespravovala a chtěla by spíše kompenzace. To by těžce zatížilo už tak chatrnou českou ekonomiku a k rozvoji hospodářství by to neprospělo. JČ
Otázka dvojího česko-amerického občanství začíná být žhavá
Deirdre Brennan
Od pádu komunismu v roce 1989 usiluje Česká republika velmi intenzívně, aby se dostala do čela západoevropské integrace. Většinou získává tato země vysoké hodnocení za to, jak se jí daří přecházet k tržnímu hospodářství a jak zavádí demokracii. Důkazem toho je, že ČR byla nedávno pozvána k zahájení jednání o členství ve vojenské alianci NATO i v Evropské unii.
Avšak, jako bývalá země sovetského bloku sice došla ČR při realizaci základních lidských práv pro své občany dost daleko, zůstává však z minulosti celá řada složitých otázek, které musejí být stále ještě řešeny.
Jednou z těchto otázek je problém, že česká vláda upírá tisícům Čechoameričanů české občanství. Na rozdíl od Čechů, kteří uprchli před nacismem či komunismem a kteří žijí žijí v Jihoafrické republice, v Kanadě, v Austrálii a v jiných zemích, Čechoameričané jsou jedinou skupinou bývalých českých občanů, jimž je upírán návrat jejich občanství.
Otázku dvojího občanství vytáhla zpod koberce tento týden strana KDU - ČSL, která oznámila, že podporuje zavedení zákona o dvojím občanství.
Podle předsedy KDU - ČSL Miloslava Výborného by měl nový zákon dovolit desetitisícům Čechů, žijících v zahraničí, aby se účastnili voleb v ČR a aby žádali o majetkovou restituci.
To, že KDU - ČSL nyní oznámila svou podporu pro zákon o dvojím občanství, znamená, že mnozí lidé o tom slyšeli poprvé v životě. Mnoho Čechoameričanů se však tímto problémem zabývají už léta.
Jiřina Fuchsová, dobrovolná koordinátorka pro Mezinárodní asociaci Čechů za dvojí občanství, restituce a hlasovací právo, která působí v Los Angeles, lobuje energicky za to, aby bylo uděleno české občanství 30 000 Čechoameričanům, kteří nyní žijí ve Spojených státech.
Fuchsová vysvětluje, že podle článku v nyní už zrušené naturalizační smlouvě z roku 1928, uzavřené mezi USA a Československem, všichni Češi, kteří uprchli z vlasti, před nacistickou perzekucí nebo před komunistickým útlakem, a stali se po 7. květnu 1957 naturalizovanými americkými občany, přišli automaticky o česk(oslovensk)é občanství.
Fuchsová, která začala po pádu komunismu v roce 1989 zjišťovat, jak by mohla znovu nabýt svého českého občanství, se původně domnívala, že překážka je na americké, nikoliv na české straně.
Avšak po četných dotazech u americké vlády zjistila Fuchsová určité překvapující skutečnosti. Podle dopisu, který obdržela na jaře 1994 z úřadu amerického viceprezidenta, problém "pochází od české, nikoliv od americké vlády". Dopis dále konstatuje, že americká vláda "zkoumá nejlepší a nejefektivnější způsob, jak zrušit naturalizační dohodu z roku 1928".
Letos v srpnu ztratila smlouva svou účinnost podle klauzule, která určuje, že smlouva bude zrušena do jednoho roku, pokud ji jedna strana vypoví. Spojené státy ji vypověděly v září 1996. Avšak, Fuchsová okamžitě pokazuje na to, že smlouva není rektroaktivní a tak je pro Čechy, žijící v exilu, v podstatě "bezcenná".
Fuchsová není jedinou osobou, která poukazuje na to, že je s českými Američany v otázce dvojího občanství zacházeno nespravedlivě. Podle Helsinské komise, mezinárodní organizace na ochranu lidských práv, je skutečnost, že mnoho Čechoameričanů nesmí mít české občanství, v přímém rozporu s mezinárodní konvencí OSN o občanských a politických lidských právech.
Protesty ohledně NATO
Zatímco se Česká republika, s podporou některých klíčových amerických senátorů, snaží získat podporu pro své včlenění do NATO, Mezinárodní asociace Čechů pro dvojí občanství využívá této příležitosti, aby se zviditelnila.
V nedávném dopise americkým senátorům, americkému prezidentu Billu Clintonovi a českému prezidentu Václavu Havlovi upozorňuje Fuchsová na tři záležitosti, o nichž požaduje, aby byly uskutečněny, než bude americký Senát ratifikovat členství ČR v NATO:
navrácení českého občanství právo na majetkovou restituci pro lidi bez ohledu na občanství právo pro všechny české občany účastnit se voleb, i když jsou v zahraničí.
I když Fuchsová podporuje žádost ČR o vstup do NATO, chtěla by, aby byla ČR do NATO přijata až budou realizovány požadavky Asociace Čechů.
My Čechoameričané, zbaveni v rodné zemi svých lidských práv, všichni podporujeme vstup ČR do NATO," praví se v jejím dopise. Avšak dopis pokračuje, že členové Asociace Čechů "plně očekávají, že americký Senát nezaručí České republice vstup do NATO, dokud česká vláda nesplní všechny požadavky Asociace, týkající se dvojího občanství, hlasování a práva na majetkové restituce.
Příští týden cestuje český premiér Václav Klaus do Washingtonu, s cíle podpořit žádost ČR o vstup do NATO. Prohlášení z Klausovy kanceláře konstatuje, že "hlavním cílem návštěvy je povrdit, že je ČR spolehlivá středoevropská země, která je plně připravena přijmout své povinnosti, spojené s členstvím v Severoatlantické alianci."
I když je nejasné, jestli se bude Klaus zabývat otázkou dvojího občanství pro bývalé občany své země, jedna věc je jistá: tisíce Čechoameričanů bude sledovat velmi bedlivě, jestli je jejich milovaná rodná zem konečně přivítá domů.
Další podrobnosti viz: http://www.columbia.edu/~js322/czech.html
