Kauza Jan Lipšanský: plnil či neplnil v České televizi své povinnosti?
Rozhovor s Evou Jeníkovou, z kulturní rubriky deníku Slovo
JČ: Paní Jeníková, pamatujete na Jana Lipšanského? Mám tady zprávu z Rady České televize, že byl propuštěn pro zásadní nedostatky v práci. Měla jste dojem, že když byl Jan Lipšanský zaměstnán v České televizi, že by projevoval "zásadní nedostatky v práci"?
Eva Jeníková: Pro mě a pro všechny ostatní novináře, co vím, pracoval nejlíp. Nejlíp se mi s ním domlouvalo z České televize. Přicházely nám věci, které už nám vlbec nechodí. Například jsem dostávali každý měsíc - Lipšanský z vlastní iniciativy nám všem novinářům posílal, které věci Česká televize natáčí, které filmy, které inscenace, kam můžeme si zajít, i s telefoními čísly, kteří jsou tam tvůrci, kam jsme mohli přijít rovnou na natáčení.
Nyní to sháníme jen pracně, kdybychom potřebovali a kdyby se něco takového hodilo. Dělali jsme vlastně reklamu České televizi a když Lipšanský pracoval v ČT, měli jsme k dispozici důležité základní informace, které od jeho odchodu už nikdo nepřipravuje, nikoho to nenapadlo, už to nechodí. Například.
Ať šlo o cokoliv, já jsem se speciálně obracela jenom na Jana Lipšanského, vyšel pokaždé ohromně vstříc. Vždycky poradil, vždycky pomohl, vždycky měl na mě čas.
JČ: Lipšanského nadřízený, dr. Jiří Moc, se o něm vyjádřil, že je Lipšanský "ambiciózní narcista".
Eva Jeníková: On byl jistě ambicózní. Prostě proto, že ho ta práce bavila a dělal ji dobře. Víte, ale on je Jan Lipšanský takový tichý člověk, docela až nenápadný. Neumím si dost dobře představit, že by byl superambiciózní v záporném smyslu. Byl nadšený do své práce. V ČT nejsou vysoké platy, a myslím, že dělal nad rámec svých povinností.
Opakuji, že jsem se obracela výhradně na Jana Lipšanského, protože to byla naprostá jistota, naprostá spolehlivost, rychlost, perfektní.
Paní Eva Jeníková ze Slova mi pak ještě k tomu poslala toto písemné prohlášení:
"Jan Lipšanský se mi jevil jako člověk velice schopný, všestranný a tvůrčí, přitom však velmi skromný a v pozadí. Přestože by ho jeho erudice mohla předurčovat k vyšším metám, než jaké mu nabízela práce v tiskovém středisku České televize, těšila ho i tato činnost natolik, že se pro ni podle mého názoru snažil dělat víc, než musel. Byl také v práci téměř kdykoliv k zastižení, ráno i večer připravený odpovídat na naše otázky. Dokázal tak Českou televizi díky své kreativitě nenásilně a inteligentně propagovat. Informacemi, které jsme potřebovali, neškudlil pro sebe, jak bývá v českých krajích dost zvykem, ale ochotně je předával. Pokud přece jen něco nevěděl, velice rychle nám to zjistil. Na potřeby novinářů reagoval tak bystře a vstřícně, že jsem takovou spolupráci snad nezažila v žádné jiné instituci. Proto mě nepříjemně zarazilo, že musel z České televize odejít. Nemohu to dost dobře pochopit."