Od disidentského guru k sádrovému svatému: český premiér odstoupil kvůli finančnímu skandálu

Independent 1.12. 1997

Skandál týkající se politických darů ukončil v neděli kariéru Václava Klause, jednoho z nejdéle působících disidentských intelektuálů ve vládní funkci. Shrnujeme vzestup a pád českého premiéra, monetaristického guru.

V jiný čas, ale na tomtéž místě by příběh vzestupu a pádu Václava Klause mohl inspirovat dokonce dramatika Václava Havla. Je to totiž podobenství o ničivém vlivu moci, o příliš silné ctižádosti a nakonec o katastrofálním selhání.

Až do včerejška byli oba Václavové ve východní Evropě nejúspěšnější dvojicí. Havel, jako duchovní vůdce "sametové revoluce" ještě stále sídlí na pražských Hradčanech jako prezident. Ale Klaus, který sepsal požadavky revolucionářů a téměř přesně před osmi lety je doručil komunistické straně, už ze scény zmizel.

V roce 1989 cinkalo klíči statisíce demonstrantů a skandovalo v ulicích, zatímco Václav Klaus prezentoval komunistické vládě výhost. Pozdě v sobotu v noci, kdy Klausova strana debatovala o jeho budoucnosti, se armáda Klausových stoupenců smrskla na pouhých 500 a svému idolu moc nepomohli tím, že nalili na hlavu jednoho z jeho soupeřů Coca Colu.

Klaus byl donucen vyjít ze zakouřené místnosti, kde byl křižován, aby své stoupence utišil. "Děkuji vám za vaši podporu. Oceňuji to, ale všechen ten křik začíná být kontraproduktivní," řekl jim.

Nedlouho po půlnoci se konala ponižujcí tisková konference, vysílaná živě v televizi. "Nedomnívám se, že by bylo produktivní pro tuto vládu, aby pokračovala, a přirozeně je vyloučeno, abych usiloval v nadcházející vládě o jakoukoliv významnou funkci," uvedl.

Odcházejícímu českému premiérovi se podařilo zachránit svou funkci šéfa Občanské demokratické strany, kterou sám vytvořil. Ale i ta je nyní ohrožena, protože rychle svolaný stranický sjezd, který se má konat za čtrnáct dní, Klause ve funkci asi nepotvrdí.

Údajně odchází bývalý profesor ekonomiky proto, že zatajoval pravdu. Klaus se octl uprostřed skandálu ohledně sponsorských darů.

Aféra začala v listopadu 1995, kdy dostala ODS šek na 7,5 miliónu korun.

Záhadný dar podle původních informací prý pocházel od Maďara, který byl už 12 let mrtev, a od člověka z ostrova Mauricius, který o Klausově straně v životě neslyšel.

Teprve nedávno byl odhalen pravý zdroj. Dárcem byl Milan Šrejber, český tenisový hráč, který se stal podnikatelem a hrdým majitelem třetích největších českých oceláren, které si koupil od Klausovy vlády za velmi výhodnou cenu. To je ale náhoda.

Klaus tvrdí, že o celé záležitosti nic neví. Ale jeho zástupce ve straně ODS, Josef Zieleniec, koncem října rezignoval z protestu a minulý týden tvrdil, že Klaus o daru věděl dříve, než připouští.

Samozřejmě neexistuje ve východní Evropě asi žádná politická strana, která by nebyla pošpiněna finančními skandály. Ukázalo se, že noví pánové vznikajících demokracií mají většinou stejně lepkavé prsty jako jejich předchůdci. A Klaus není jediný, kdo je obviňován v rámci tohoto českého skandálu. Ovšem od šestapadesátiletého monetaristy, který jednou poučoval Margaret Thatcherovou o tom, co je pravý thatcherismus, se očekával lepší příklad.

Klausovým nejhorším selháním, a pravou příčinou jeho odchodu, je ekonomický, nikoliv morální neúspěch. Klausova šoková terapie byla v prvních letech velmi úspěšná, ale nedávno zaznamenala podstatné potíže. Měnová krize nedávno odhalila slabosti a přesvědčila zahraniční manažery finančních fondů, že hlavní města jako Varšava a Budapešť, která se vyhnula Klausovu monetaristickému dogmatu, jsou pro investice bezpečnější.