Vrchní velitel NATO v Evropě Wesley Clark jednal v ČR o NATO s prezidentem Havlem, náčelníkem generálního štábu armády Nekvasilem a ministrem obrany Lobkowiczem, a to o mírových akcích českých jednotek v rámci NATO a - podle Havlova mluvčího Špačka, jak uvedla ČTK - i o případné akci české armády v rámci NATO proti Iráku. Pokud je to pravda (neboť list Slovo uvádí, že se naopak o účasti české armády na útoku proti Iráku nejednalo) účast ve válce je vždycky vážná věc a v Británii v takových případech vzniká diskuse o účelnosti akce. Vyskytly se například - možná cynické názory - jestli Clinton nebude bombardovat Irák jen proto, aby odvedl pozornost Američanů od svých sexuálních skandálů, že takové akce bude stát irácké životy a je otázkou, zda by se na ní Británie měla podílet. V každém případě by měl být i v ČR velmi jasně vysvětlen účel a cíl případné trestné akce proti Iráku. Anebo budou spíše - v úzkostlivé snaze se do NATO dostat co nejdříve - čeští politikové západním návštěvníkům jako je Wesley Clark bojácně a uctivě přitakávat, ano, ano, pane, uděláme pro vás všechno? Bude o účelu akce tak jasno, jako třeba o stavbě jaderné elektrárny Temelín?
Havlova amnestie se týká jen asi dvou set osob - podle prezidentské kanceláře, podle vězeňské správy až 1500 osob. Propuštění prý ale nebudou páchat trestné činy jako v roce 1990, neboť jich "bude propuštěno málo".
V pátek došlo v Temelíně k poruše potrubí jakési technické vody, ale nepoškodilo to životní prostředí.
V úterý to byl rok, co z pražské nemocnice na Bulovce vypadl a zabil se ve věku dvaaosmdesáti let spisovatel Bohumil Hrabal (Viz nekrolog Britských listů na tomto místě.) Jeho přátelé v hostinci U zlatého tygra toho tiše vzpomínali. ČTK informovala, co za poslední rok o Hrabalovi vyšlo: "Největším nakladatelským počinem bylo bezesporu dokončení Hrabalových sebraných spisů, které edičně vedl Václav Kadlec (Je to dvacet svazků, Kadlec se charakterizuje se jako "nezaměstnaný", pozn. JČ.) Milanu Jankovič vydal v Torstu týden po spisovatelově smrti Kapitoly z poetiky Bohumila Hrabala. Svůj pohled na Hrabalovo dílo publikoval v knize Radko Pytlík. Postřehy o Hrabalově vztahu k výtvarníkovi Vladimíru Boudníkovi zaznamenal ve svých Zápiscích, které vydalo nakladatelství Revolver revue, hudebník Vladimír Merhaut. Knihu Deníky malíře srdcem věnoval svému zesnulému příteli malíř Josef Jíra.
