Ještě k pojmu Heimatrecht
Dosti nevybiravymi slovy zautocil na muj patecni prispevek Tomas Pecina (BL, 2/2). Neodpovidam na jeho polemiku nijak nadsene, ale zrejme neni vyhnuti.
Nepovazuji se za zadneho odbornika na cesko-nemecke vztahy. Pouze me ty vztahy zajimaji a delsi cas je studuji. Do pozice odbornika me stavi pan Pecina, ne ja.
To, ze do spravni rady byli jmenovani ctyri zastupci z Bavorska prekvapilo nejen me, ale i nektere nemecke politiky, napr. pi. Antje Vollmer, ktera to kritizovala. V zadnem pripade jsem nemluvil o projevu neslychane drzosti, pouze jsem se tomu podivil. Za nahodu to nadale nepovazuji. Bavorsko je novou vlasti vetsiny sudetskych Nemcu a nikde v Nemecku nemaji tolik politickeho vlivu jako prave tam.
Pet skutecnosti pana Peciny jsou do znacne miry jeho subjektivni nazory. Odpovim na ne bod po bodu, v souladu s jeho textem.
1. Ano, sudetsky problem objektivne existuje. Jsou o tom dukladne nemecke a ceske studie. Chtel bych krome mnoha jinych pripomenout velmi solidni dila Tomase Stanka. Nemyslim, ze v techto knihach najde pan Pecina snahu "neco zametat pod rohozku". Tez tam vsak ctenar nenajde jednostranny pohled na dejiny, ktere jako by zacinaly hodinou porazky nacistickeho Nemecka v r. 1945.
O "trvalem bydlisti" jsem se zminil v kontextu citovaneho lexikonu. Vlastni snad pan Pecina nejaky "domovsky list"? Neupiram sudetskym Nemcum pravo na domovinu, coz jsem si myslel bylo v mem textu dostatecne jasne napsano .
Ze pojem "Heimatrecht"existuje ve slovniku sudetskych Nemcu radu let, lze dolozit z knihy "F.P. Habela: "Die Sudetendeutschen" z r. 1992. Docteme se tam pod titulkem "Prispevky k politickemu mysleni" (str. 126-127):
"Jiz behem zimy 1948/49 byl odmitnut v Parlamentni rade, ktera se zabyvala zakladnim pravem pozdejsi Spolkove republiky Nemecko, navrh, aby pravo na domovinu bylo zahrnuto mezi zakladni prava. Bylo namitano, ze "pojem domoviny (Heimat) je citovy pojem, ktery nelze pravne stanovit...slovo domovina jako celek nezahrnuje zadnou pravni predstavu". Navrhovana "Charta nemeckych vysidlencu", na ktere sudetsti Nemci meli podil, znamenala dejepisne-pojmovy prulom. O dva roky pozdeji (25. 4. 1951) byl ve Spolkovem snemu vznesen pozadavek, aby pravo na domovinu bylo chraneno coby dodatek k Evropske konvenci lidskych prav a zakladnich svobod. Pomoci vladni deklarace (28. 6. 1956) ziskalo pravo na domovinu statut zahranicne-politickeho regulacniho cile (Ordnungsziel) Spolkove vlady."
Text v Habelove monografii se dale zminuje o tom, ze CSSR ratifikovala 23. 3. 1976 Mezinarodni smlouvu o obcanskych a politickych pravech OSN a ze, "ackoliv sudetonemcky pojem prava na domoviny se stal evropskym a dokonce celosvetovym regulacnim principem, zustava prakticky ve vsech spornych pripadech doposud pouhym programem".
2. O tzv. Benesovych dekretech bylo popsano mnoho papiru. Vysly nedavno i knizne a tak si na ne kazdy muze udelat svuj nazor. Doufam, ze v jejich plnem historickem kontextu. Zaujme, co o nich treba napsal dnesni pan ministr zahranici Jaroslav Sedivy (ve sborniku "Pravni aspekty odsunu sudetskych Nemcu", Ustav mezinarodnich vztahu Praha, 1995). Faktem zustava, ze Ustavni soud CR tyto dekrety nepovazoval za vhodne zrusit. Nejsem nejakym propagatorem techto dekretu, z nichz mnohe jsou dnes zcela zastarale.. Uznavam, ze ty, ktere sudetskym Nemcum vadi, zastarale nejsou.
3. Rozhodne zastavam nazor, ze historicke skutecnosti se nemaji zamlcovat. Takze v tomto bodu se s panem Pecinou plne shoduji.
4. Nemecka strana jmenovala do spravni rady Fondu budoucnosti dva sudetske Nemce, kteri oba deklaraci odmitli. Napsal jsem, ze se nejedna o extremni predstavitele SdL a dodavam, ze mi ve spravni rade pripada jejich ucast zadouci.
5. Shoduji se s nazorem, ze dnesni Spolkova republika je demokratickym statem a ze se tam vyskytuji ruzne nazory. Cetl jsem mnozstvi nemeckych clanku, ktere nejenom vedeni SdL, ale i celou tahanici kolem deklarace odsoudilo kvuli nemeckym prutahum, ktere soustavne prichazely prave z Bavorska.
Pan Pecina "taktne" nazval muj text naivnim. Doufam, moc doufam, ze ma pravdu. Ten clanek Michaela Franka o Tomasi Kafkovi v Suddeutsche Zeitung je zajimavy. Jelikoz pan Kafka byval ceskym konsulem v Berline, myslim, ze to byl prave on, ktery mi pred dvema a pul roky promptne vystavil nahradni cesky cestovni pas, pote co mi byl pri navsteve Lipska pas ukraden. Takze i proti panu Kafkovi nic nemam. Mimochodem clanek je zajimava skizza, kdo je to pan Kafka, cesky reditel sekretariatu Fondu, ale o pojmu "Heimatrecht" tam neni ani zminka.
Muj prispevek do BL chtel objasnit pojem "Heimatrecht" se sudetonemeckeho stanoviska, s pozadavkem, aby tento mlhavy pojem byl konkretizovan, ne budovat nejaky strasak o straslivych sudetskych Nemcich . Myslim, ze brzo vyjde najevo s jakymi pozadavky prava na domovinu nemecti clenove spravni rady Fondu buoucnosti vystoupi.
Celkove soudim, ze mi pan Pecina pripisuje dost nazoru, ktere vubec nezastavam.
Aleš Zeman
