Válka
Zazil jsem na vlastni kuzi jen jednu, tedy tu druhou svetovou. Na jejim konci mi sice jeste nebyly ani ctyri roky, ale pamatuji se na zvuk sireny, zvestujici spojenecke nalety na Prahu a na to, jak nas teta Vilma prikryvala pri prochazce v lese dekou v blahovem domneni, ze by nas to ochranilo pred bombami.
Zrejme pod vlivem toho, co jsem slysel doma, jsem se pres utly vek zaktivizoval a chodil na zahradu na hlidky. Mel jsem dokonce vlastni zbran, tedy klacek s kusem provazu kvuli noseni pres rameno. Jednu z mych "akci" zaznamenala maminka do sveho deniku: "Jirka se vratil ze zahrady s "puskou" a prohlasil, ze tam vsechny postrilel. Asi to potreboval nejak upresnit a tak mene halasne dodal: On tam byl jenom jeden a kdyz jsem na nej namiril, tak utek."
Nasi ctvrti se bomby vyhnuly o deset kilometru a prazske povstani tak o tri. To druhe je priblizne vzdalenost od naseho domu k pomnicku pana Hrusky, otce meho spoluzaka z osmiletky. O neco bliz byl sice pomnik rudoarmejcu, ale ti udajne padli vlastni, vodkou oslabenou rukou, v niz explodoval granat.
Od te doby zapominam, co to valka je. Byly sice dalsi, Korea, Vietnam, izraelsko-arabska, ale to vsechno bylo nejak daleko. Zapadni imperialisti prosazovali sve mocenske zajmy, pravila propaganda "tabora miru". To zrejme stacilo k tomu, aby se tim cesky clovek prestal, mozna i z jakesi protirezimni opozice, zajimat.
Svoje chapani (tedy spis nechapani) valky mohu rozdelit na dve vyrazne odlisne faze. Nejdriv jsem se domnival, ze valka je projev absolutni idiocie. Strilet nejakou dobu smerem, kde jsou lidi (abych parafrazoval Svejka) a pak prezivsim sdelit, ze uz mohou jit domu, protoze to bud vypada na remisu, nebo ze se dokonce vyhralo, mi vzdycky pripadalo absurdni. Na tomto naivistickem pohledu na vec jsem ale dost lpel, protoze daval teoretickou nadeji do budoucna, ze snad jednou zdravy rozum prevazi.
Teprve v dosti pokrocilem veku mi doslo, ze valka je predevsim kseft. Kdybych nebyl atheista, tak bych si musel zoufat z toho, jak dabel (ktery je zrejme universalni) prelstil Bohy vsech uznavanych nabozenstvi. Kdo jiny nez dabel mohl vnuknout ziskuchtivemu cloveku napad jit na veci pres marketing.
Tento pristup vyzaduje nekolik veci. Predne je nutne ocistit slovo valka jako takove. Zbavit je nadechu krve, utrpeni a smrti. Udelat ze slova valka synonymum pro aktivitu, soupereni ci hru v niz lepsi (tedy silnejsi) proste vyhraje a karty se zase znovu rozdaji.
Tuhle jsem videl inserat v novinach. Palcovy titulek "Valka na ledu" (War on the Ice). Zadna krev samozrejme, slo jen o krasobrusleni. Proc "valka"? Zrejme proto, ze jde o soupereni Evropa-Amerika.
Muj desetilety syn nema poneti o tom, co je valka, prestoze se neustale probira kartami hry Star Wars. Neni to slabost rodicu, ze je ma. Je to vysledek pakultury, ktera se k detem dostava cestami, ktere neni v silach rodicu kontrolovat. Uvazoval jsem o tom , ze bych svym detem obcas daval nazorne lekce, jak se zije jinde. Vytahnout je ve dve rano z postele, zavrit do sklepa, odpalovat kolem domu delobuchy a vubec jim priblizovat zivot. Jenze tady jsou na deti haklivi a tak by za chvili prisli socialni pracovnici a odvedli deti k nejakym nahradnim rodicum, aby mohly v pohode pokracovat ve hre na nejakou z valek.
Hvezdne valky a jim podobne zalezitosti jsou vymyvanim mozku. Filosofie hrdinu je jednoducha - na nic se neptat a vsechny "bad guys" rozstrilet. Nepratele maji sice dobre zbrane, ale my mame jeste lepsi a tak jim dame na prdel (ukazat jim zac je toho loket mi nepripada tak vystizne). Vyparime je lasery, vyhodime do povetri, nebo jim alespon vydlazdime bricha olovem (lasku k pistolkam a samopalum nutno z komercnich duvodu podporovat - je neuveritelne, jaky arsenal se na kazdem vesmirnem korabu ci stanici nachazi). A hlavne zadne zajatce. To by se clovek mohl treba neco dozvedet o tom odkud ti cizozemci prileteli, jak to tam vypada a podobne nesmysly.
A zadnou krev. Je to prece urceno detem, aby ziskaly lasku k hi-tec zbranim. A zadne uvahy o tom, kdo ti "bad guys" vlastne jsou. Staci prece, ze se nam zda, ze chteji znicit nasi civilizaci. Takto vymyte mozky jsou pak lehce zpracovatelne pro zalezitosti ryze pozemske. Nekdo se nam nelibi, tak na nej posleme nase skvele hochy, kteri zmacknou par knofliku a vypari protivnika zpusobem, ktery zname z filmoveho platna. Cista prace, zadna krev.
Odkrvena valka se da prodat i dodatecne. Po valce v zalivu jste si mohli objednat video s temi skvelymi zasahy (as shown on TV - presne jak to bylo v televisi), jejichz presnost a sila implikovala absolutni zniceni protivnika. Tank byl a neni, dum byl a neni. Zarucene zadna krev ci streva vyhrezla z bricha (filmy typu Hlava XXII jsou nastesti pase), dejte si klidne pivo a kus zvance, prece vam neprodame neco, co by vam obratilo zaludek. Filmovy pristup - vyparit, vyhodit do povetri, zadne vlastni mrtvoly - se postupne presunuje do realneho zivota. "Normalni" vojenska akce, v niz muze vojak prijit o zivot, je civilisovanemu verejnemu mineni tezko prodejna. Pouziti americke namorni pechoty v Somalsku byla zrejme poslednim pokusem o klasiku (prestoze neslo o valku v pravem slova smyslu).
Jak znamo, namorni pechota je elitou v ozbrojenych silach USA. Jsou to ostri hosi, puvodne bazanti, z nichz kapralove udelali jecenim (obcas se to vidi v televisi) a usilovnymi pochody zdatne vojaky. Nastup do Somalska ponekud prepiskli. Nekdo se asi prorekl ohledne data vylodeni (je ovsem dost dobre mozne, ze se hodina H planovala s ohledem na dostupnost satelitu), takze v okamziku, kdy se pesaci v plne namorni zacali brodit od vylodovacich clunu na plaz, privitali je reporteri a kameramani v sortkach a trickach s kratkymi rukavy (nebot v Somalsku je vetsinou teplo). Pesaci vsak meli zjevne rozkaz dostat se po vojensku dal od brehu a pak zujmout obranne posice a tak se pohybovali priskoky mezi kamerami, ktere prenasely pres more a oceany obrazky upocenych tvari na nichz se roztekaly vyhruzne bojovne-kamuflazni barvy.
Nebyla to samozrejme prava bojova akce, pechota tam byla vyslana zajistit rozdeleni potravin hladovejicim Somalcum. To se nejakou dobu darilo. Pak se ovsem jeden ze somalskych "valecnych magnatu" (to jsou experti, kteri to, malo co v zemi zbyva, davaji castecne do sve kapsy a castecne na zbrane, ktere pro ochranu sve kapsy potrebuji) rozhodl, ze dosti bylo pechoty a tak se nekolik namornich pesaku dockalo pocty na Arlingtonskem hrbitove. Tim dosla americkemu lidu trpelivost a president Clinton v zajmu uchovani sve popularity pesaky urychlene odvolal.
Somalska episoda neni zrejme tak bezvyznamna, jak by se snad na prvni pohled zdalo. Domnivam se, ze se poprve ukazalo, ze prah bolestivosti (reakce na ocekavane ci skutecne ztraty) je v USA velmi maly. To ve svych dusledcich zrejme povede k preferenci "knoflikove valky" to je nahromadeni "palebne sily" a mackani knofliku, jimiz se ta ktera technicka vymozenost odpaluje.
Jenze vyhodit neco do povetri je ciste technicky problem. Ale co pak dal s "dobytym", osvobozenym, nebo "potrestanym" uzemim? Poslat tam pak pechotu, aby nastolila demokracii? Po selhani tak jednoduche operace jako je dozor nad rozdelovanim potravin asi tezko. Jenze jaka je alternativa? Je Jugoslavie model pro budouci valky valecnych magnatu? Nebo Afganistan? Nechat sporne strany valcit do te doby az jim dojdou zasoby zbrani a penize na nove?
Snizeni prahu bolestivosti smerem dovnitr muze, zdanlive paradoxne, vest k jeho zvyseni smerem ven. Ztratime pojem o tom co to je valka, co je zabijeni. Nevim jak ctenare, ale me tahle predstava desi. Lhostejnost sveta k utrpeni.
V zalivu ted pribyvaji knofliky. Pry je nejvyssi cas, vysvetluje americka ministryne zahranicnich zabednenym politikum, jimz jeste nedoslo, ze Americani se nikdy v odhadu situace nikdy nemyli. Svet v zastoupeni USA musi diktatora klepnout pres prsty. Znicit zasoby chemikalii, ktere mu Zapad laskave dodal na vyrobu hromadne nicicich zbrani (mozna ze dalsi zasilka uz je ve skladech).
Televisni show asi zacne za par hodin po olympiade a tak v tom vseobecnem nadseni zapadaji velmi znepokojive naznaky zrodu noveho svetoveho diktatora. Kdo by se zabyval prohlasenim, ze USA se neciti vazany nicim, co generalni tajmenik OSN pripadne dojedna v Bagdadu. Budou-li zavery odporovat jejich zajmum (ktere zrejme nemaji nic spolecneho s OSN) zacnou pry mackat svoje knofliky po svem. Zvlast je-li nadeje na to, ze to televizni divak zase odkyvne.
