Ještě jednou k zástupnému problému jásání nad českým hokejovým vítězstvím na olympijských hrách v Naganu
Precetl jsem si clanek "Zastupne jasani nad hokejovym vitezstvim" a nezbyva mi souhlasit, dovolte mi maly clanek k tomuto tematu:
"Mame zlatóooooo" - zastupný problém se tomu rika!"
Mam rad kolektivni sporty, vcetne hokeje, ale nejak me zamrazilo, kdyz jsem v sobotnim vydani MFDnes videl reklamu firmy Coca-Cola pres celou stranku, kde stalo:"Zatluceme Rusy do ledu", v tu chvili jsem zacal premyslet o co tady vlastne jde! Dalsi pohotovy vyrok vsak na sebe nenechal dlouho cekat, kdyz, pan Ruml prohlasil: "Mam takovy pocit, ze jsme to Rusum vratili za rok '68" zrovna od nej bych necekal takovou hloupost.
Po shlednuti zaberu opilcu s ceskymi vlajkami rvoucimi:"Bij Rusaky do hlavy", jsem zcela ztratil iluze o tom, ze tady jde o sport, ktery by lidi mel spojovat a ne ,aby z nich delat nevrazive tlupy.
Kdy jsem o tom mluvil se svym kamaradem, rekl mi na to toto:"Nechapu to logicky, jaci nasi hokejisti? Moji hokejisti to nejsou, mozna jsou vasi, ale pak by me zajimalo jak se vam povedlo vlastnit lidi. To zavani otrokarstvim. A vyhrali nad Kanadou? Ja myslel, ze vyhrali nad kanadskymi hokejisty a oni pritom pry vyhrali nad celym narodem? Pripada mi, ze lide si vytvorili novy "zastupny problem".
Neni tezke zalozit sve nazory na frazich, mytech a slov bez obsahu - neni tezke byt cesky nacioanalista a neni tezke brat za sve neco co neni moje, pro co jsem nic neudelal a myslet si, ze me to vytahne z problemu. Je a bude tezke vratit Ceske republice kredit prosperujici, stabilni a evropske republiky, kde ziji pratelsti lide, ale to se nemuze povest na zaklade vlasteneckych emoci.
Jiří Strnad