Jak bude vypadat předvolební kampaň pro letošní červnové všeobecné volby v České televizi. Bude rozplizlá, nudná, a neinformativní, protože má ČT zákonem svázané ruce?
S nadcházející předvolební kampaní, která se má vysílat v České televizi na základě jejích veřejnoprávních povinností, vznikl problém. Vznikl v důsledku nepříliš přesně formulovaného zákona.
Podle zákona má veřejnoprávní Česká televize povinnost všem registrovaným politickým stranám, kandidujícím v nadcházejících všeobecných volbách, poskytnout předvolební vysílací čas. Zákon to definuje takto:
Pro volby do Poslanecké sněmovny mají v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb kandidující politické strany a koalice vyhraženo v Českém rozhlase celkem 14 hodin a v České televizi celkem 14 hodin v rámci jejich vysílacích okruhů bezplatně poskytnutého vysílacího času, který se rozdělí kandidujícím politickým stranám a koalicím rovným dílem. Termíny vysílacích časů se určí losem. Odpovědnost za obsah těchto pořadů mají politické strany a koalice.
Potíž je, že výše uvedený odstavec 3 paragrafu 16 volebního zákona byl zjevně koncipován pro vysílání reklamních televizních spotů jednotlivých politických stran.
Jenže při letošních volbách většina českých parlamentních politických stran nechce použít reklamní politické spoty: hlavně proto, že nemají peníze na jejich výrobu.
Jakým způsobem bude tedy 14 hodin předvolebního vysílání České televize vyplněno?
Někteří politikové mohou mít představu, že by v každém takovém pořadu mělo sedět u jednoho stolu asi šest osob. Na začátku pořadu by každý přítomný dostal tři minuty času na veřejný projev (třikrát šest je osmnáct, znamená to tedy, že by se v prvních osmnácti !!) minutách volebního pořadu přednášely nudné, prázdné projevy), pak by šest přítomných v pořadu o zvolených tématech diskutovalo, a v závěru by zase všichni dostali tři minuty na zhodnocení.
Představují si to trochu politikové jako komunální schůzi v Dolním Horním. Není třeba jistě dlouze dovozovat, že takové předvolební vysílání bude ztrátou televizního času. Podstatou televizního vysílání je detail. Televize nefunguje, když se do studia nahrne horda "debatérů". Výsledkem je nuda.
Bezpochyby nejefektivnějším způsobem vedení předvolebních diskusí by bylo, kdyby se od každé strany jeden představitel podrobil na obrazovce od nezávislého, profesionálního a informovaného reportéra tvrdému zkoumání politického programu své strany.
Ač zdánlivě pro kandidující strany nevýhodné, takovéto předvolební programy by naopak vysoce posílily prestiž kandidujících politických stran. Politikové, kteří by přizpochybňování svého volebního programu od ostře kritického reportéra v debatě zvítězili, by tak bezpochyby posílili svůj kredit. (Otázka je, zda ČT má reportéry, schopné ostré, kritické a věcné analýzy: přejme jí, aby takové profesionály do začátku předvolební kampaně našla.)
Je však možné doufat, že by čeští politikové přistoupili na toto velmi rozumné uspořádání, které by bezpochyby výrazně zkvalitnilo českou předvolební debatu?
Anebo před takovýmito předvolebními programy politikové ze zbabělosti a pohodlnosti ucouvnou?
A co má tedy Česká televize dělat? Musí skutečně nabídnout, jak je uvedeno v zákoně, kandidujícím politickým stranám čtrnáct vysílacích hodin k proplýtvání, anebo si dokáží politické strany uvědomit, že předkládání jejich politického programu veřejnosti na obrazovce bez kritické analýzy je vlastně kontraproduktivní.
Pokud si i nadále politické strany budou přát plně kontrolovat, co bude obsahem jejich předvolebního vysílání, nejde vlastně o reklamu? Neměly by politické strany České televizi politickým stranám za tato reklamní vysílání platit?
Zdá se mi, že je to docela důležité téma, které by v českých sdělovacích prostředcích mělo být bezodkladně podrobeno veřejné debatě.
JČ
