Kritika v křeči
Jiří Pehe (JP) napsal srozumitelný článek (BL 20.3.) o problémech spojených s přechodem od národního státu k nadnárodnímu budoucím začleněním ČR do EU. Zdůraznil zvláště psychologické aspekty, které nazval "revolučními mentálními změnami". Za to se mu dostalo nelichotivé odpovědi od Andrew Stroehleina (AS) (BL 20.3.). Hned v prvním odstavci je patrné, že kritika AS nesměřuje k podstatě článku, ale přímo proti osobě JP - AS nařkl JP, že neví příliš mnoho o lidech, se kterýmižije ve společném státě. Ve stejném duchu pokračuje AS dále, přes pochybnou definici občanské společnosti, rozbor slůvek "my" a "kmen Čechů", do drtivého závěru: "Až po vás, pane Pehe."
Nevím, proč je osobní napadání poradce presidenta zveřejňováno v BL. Je to soukromý názor pana AS, se kterým se málokdo ztotožní. Jediná věta, která v článku AS stojí za zmínku, je "tak o čem vlastně Pehe mluví?" Ano, pan AS nepochopil, o čem je řeč. O co delší kritika autora, o to větší mlha.
Občanská společnost aneb v čem se mýlí Andrew Stroehlein
V pátečních BL se Andrew Stroehlein kriticky vyjádřil k článku Evropská unie stojí na občanském principu (Jiří Pehe, Slovo 17.3. a BL 20.3.). Dopustil se řady osobních výpadů proti JP a zřejmě vůbec nepochopil smysl článku. Dovolil bych si proto panu AS nejprve objasnit postoj řadového českého občana a posléze poukázat na to, v čem se AS mýlí.
Občanskou společnost vnímáme, jak název napovídá, jako demokratické společenství občanů svobodných, bez národnostních, rasových, politických či náboženských předsudků, kteří se jednak identifikují s vlastním národem, ale zároveň jsou ochotni a schopni tvořit rovnoprávné nadnárodní společenství. JP poukazuje na to, že odumírání národního státu v souvislosti se vstupem ČR do EU bude psychologicky složitý proces, hovoří dokonce o "revoluční mentální změně".
Myslím, že tento termín vystihuje, jak málo jsme občanskou společností nyní. U většiny lidí je například zakořeněn odpor k Cikánům (protože kradou), Vietnamcům (protože nelegálně kšeftují), k Němcům (protože se nadřazují). Starší lidé, kteří prožili válku, ani po 50 letech nezapomněli. Ti už nebudou změny schopni a svou nenávist si odnesou do hrobů. Jinou kapitolou jsou mladí lidé, zvláště ve straně SPR-RSČ, kteří programově odmítají vše cizí v našem prostředí. Ti nebudou k mentální změně ochotni, naopak udělají vše proto, aby k ní nedošlo.
Sdílím obavy pana JP, şe se vůbec nemusí podařit občanskou společnost vybudovat. Posledních 7 let k tomu rozhodně nepřispělo. Pokud se nepodaří široce rozvinout společnost politicky, ekonomicky a kulturně, pokud zaváháme nad výzvou ke vstupu do EU, pokud si každý sám neprotrpí onu "mentální změnu", pak zůstaneme pro svět periferií s nesrozumitelným jazykem a neandrtálskými zvyky.
Pan AS se mýlí v řadě věcí:
1. Pan JP na nikoho neútočí, naopak věrně popisuje stav společnosti.
2. Lidi ve své zemi zná dobře, rozhodně lépe, než zná prostředí pan AS.
3. JP staví na první místo vznik občanské společnosti, pak vstup do EU. AS kroky obrátil.
4. AS chybně definuje občanskou společnost: "Prakticky řečeno, občanskou společnost představuje jakákoliv organizace, od klubu filatelistů po politickou stranu." (takové organizace jsou ve všech typech společností, totalitní nevyjímaje - pozn.PJ)
5. Není pravda, že za komunismu byly všechny organizace zlikvidovány. Klub filatelistů a pionýři fungovali bez problémů.
6. JP použil množného čísla "pro nás". Pan AS za to dosadil "kmen Čechů". Já rozumím "pro nás, občany".
7. Poslední věta "až po vás, pane Pehe" je pouhý osobní útok.
Závěr: Pan AS neporozuměl článku pana JP. Svou kritiku zaměřil bezdůvodně proti panu JP. Tím samozřejmě k budování občanské společnosti v ČR nepřispěl.
Petr Jánský
