Poučení z Le Pena pro Českou republiku
Zatímco pozornost světa na okamžik připoutalo jednání nevyzpytatelného a nespolehlivého ruského prezidenta, na druhé straně Evropy došlo v pondělí k politickému zemětřesení. Francie se jen o vlásek vyhnula tomu, aby Le Pen získal regionální prezidentský úřad.
Po volbách do komunálních úřadů v regionech, v nichž získala Le Penova protipřistěhovalecká Národní fronta podstatnou podporu, se začaly rozkládat strany pravého středu. Mnoho jednotlivých politiků v gaullistických a centristických stranách porušilo zásady svých stan a začalo dojednávat spolupráci s Národní frontou ve snaze získat vliv v místních úřadech. Cena, o niž Le Pen sám usiloval, mu však byla odepřena.
Le Pen doufal, že získá nominaci jako prezident regionální rady v oblasti Provence-Alpes-Cote d'Azur, což je třetí největší francouzský region. K tomu potřeboval Le Pen podporu konzervativců. Jim nabídl na oplátku podporu Národní fronty v pěti regionech. Konzervativní členové místních rad o věci rozhodovali o víkendu a země čekala nervózně na pondělí, zda bude Le Pen náhle povýšen do tohoto exaltovaného postavení, což by byla vynikající platforma, odkud kandidovat na prezidentský úřad celé Francie.
Došlo však k tomu, co mnozí pozorovatelé označují za překvapivý zvrat. Konzervativci v regionálním úřadě Provence-Alpes-Cote d'Azur se rozhodli odmítnout extrémní pravici a namísto toho pomohli zvolit za prezidenta regionu socialistického kandidáta. Tentokrát tedy byla katastrofa pro Francii a pro Evropu odvrácena, ale pravice je rozložena a podpora Národní fronty roste, a kdo ví, co se může stát příště?
Le Pen a jeho rasističtí stoupenci získávají mnoho hlasů od nespokojených francouzských občanů, kteří jsou svědky toho, jak pařížští politikové tráví čas sněním o budoucnosti integrace Evropské unie, místo aby rázně řešili domácí problémy. Francie trpí velkou nezaměstnaností, zejména mezi mladými lidmi, a tak se tento pohled na francouzské politiky šíří. Je jisté, že Evropa ještě o Le Penovi uslyší mnohé, i když tuto bitvu zatím prohrál.
Tak jako britští demonstranti, kteří nedávno protestovali v anglickém městě Yorku při příležitosti hospodářsko-finanční konference Ecofin proti jednotné evropské měně, mnoho lidí ve Francii má plné zuby Bruselu. Jednotná evropská měna, konvergenční kritéria a právní harmonizace - to jsou otázky, které se asi nebudou jevit jako zrovna důležité pro mladého muže, který je už několik let nezaměstnaný. Když občanům nenabízejí žádná řešení umírnění politikové, lidé se přirozeně obracejí k jednoduchým řešením, jaká nabízejí radikálové.
Projekt evropské integrace je prostě z hlediska mnohých lidí realizován příliš rychle. Elity v Bruselu spěchají s integrací a důsledkem jsou opakovaně volební zisky extrémistů na domácí půdě. Umírnění politikové by neměli předpokládat, že se všichni zajímají jen o velké otázky, a ignorovat, co se jim děje před očima. Ve skutečnosti se znovu a znovu potvrzuje, že občané mají tendenci zajímat se především právě o každodenní, drobné otázky, které nyní postihují jejich život.
Umírnění politikové by se měli zastavit a měli by začít naslouchat svým nespokojeným zákazníkům, než budou realizovat své monumentální plány. Musejí se vypořádat s problémy doma přímo a rozumně, a měli by být schopni pochopit frustraci svých občanů, která způsobuje, že pak hlasují pro radikální řešení. Pokud umírnění politikové nenabídnou občanům realistická řešení, která pro ně mohou mít význam, jejich snění se rozplyne vniveč. Lidé začnou věřit, že se o jejich každodenní problémy zajímají jen radikálové, a začnou podporovat zjednodušená řešení, jaká nabízejí radikální strany.
Plyne z toho poučení pro Českou republiku, jestli jste si všimli. Členství v Severoatlantickém společenství nebude znamenat příliš mnoho pro občany, kteří jsou svědky toho, jak jejich politikové ignorují krizi ve školství a ve zdravotnictví. Členství v Evropské unii nebude znamenat nic pro lidi, jejichž region bude postižen tvrdou nezaměstnaností, jíž nevěnuje ústřední vláda žádnou pozornost.
Politikové musejí udržovat monumentální projekty trochu stranou: musejí řešit především každodenní problémy, tak jak je vidí obyčejní občané. Pokud nynější elity nenavrhnou pro tyto problémy řešení, navrhnou je extrémisté.
