pátek 15. května

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled aktuálních zpráv z ČR Česká politika:
  • Tragédie krále Havla: Prezidentovy chyby jsou symbolem širší české tísně (Sunday Times) Znovu ke kontroverznímu Havlově rozhodnutí nechat propustit útočníky proti Sládkovi:
  • Tvoření českého státu (Jiří Jírovec)
  • Amnestie v západním světě (Josef Schrabal) Česká televize:
  • Informovala o Havlově amnestii pro útočníky proti Sládkovi Česká televize neobjektivně? (Jindřich Ginter, odpovídá Andrew Stroehlein) Ještě jednou o bydlení:
  • Platil jsem v Praze za podnájem 92 procent svého platu (Jan Lipšanský)
  • Zkušenosti nedávného budovatele bytu (Dalibor Štys) Česká politika v televizi:
  • Klaus v Kotli (Petr Jánský) České soudnictví a kriminální živly z doby komunismu:
  • Spravedlnost vítězí (Petr Jánský) Dvě básnické sbírky (s ukázkami), které si můžete koupit:
  • Trosečníci křišťálové země (Jana Whitthed)
  • Exilová bibliofilie Drúzy (Jiřina Fuchsová) Západ a třetí svět před birminghamskou vrcholnou schůzkou:
  • Britští poslanci požadují oddlužení Třetího světa



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Trosečníci křišťálové země

    Jana Witthed

    České nakladatelství PROTIS Vám ve spolupráci s autorkou Janou Witthedovou nabízí právě vydanou sbírku poezie "Trosečníci křišťálové země". Spisovatelka vyrostla v Praze, kde vystudovala Střední knihovnickou školu. V roce 1971 dostala azyl ve Švédsku, kde pak absolvovala studia na Univezitě v Lundu, obor psychologie. Sbírka Trosečníci křišťálové země je výborem z tvorby let kdy autorka nemohla publikovat ve vlasti. Obsahuje básně odměněné v mezinárodní soutěži pořádané ve Stockholmu (obeslána byla čtyřmi tisíci přispěvků z celé Evropy). Některé básně z této knihy vyšly v exilovém tisku a též v překladu. Jana publikuje i ve švédském tisku, kam m.j. píše o České republice a kultuře.

    Kniha stojí $11.50 plus poštovné.

    Knihu si můžete objednat :

    e-mail : jana.witthed@swipnet.se

    nebo na adresu Jana Witthed

    Ärtvivelv.9

    S-444 46 STENUNGSUND

    tel.č. +46 303-83879

    V Praze o knize napsali:

    Sbírka zachycuje patnáctiletý vývoj poetiky Jany Witthedové, české básnířky a spisovatelky žijící ve Švédsku. Kniha poskytuje příležitost se poprvé seznámit v ucelené formě s básněmi autorky, kterou potkal známý osud - nemožnost publikování ve vlastní zemi po r. 1968. Právě události konce šedesátých let jsou jí silným impulzem k pozvednutí hlasu, nezůstává však jen u toho a snaží se nalézt katarzi v nadčasovém. Pod poněkud existenciálním náhledem na svět se skrývá hluboký zájem o osud jednotlivce, mnohdy je akcentován svět dítěte.

    Sbírka je průřezem patnáctiletého tvůrčího procesu české básnířky žijící ve Švédsku. Silným impulzem byl pro autorku prožitek událostí kolem roku osmašedesát. Z něho vyplývá všeobecné úzkostlivé nahlížení do mezilidských vztahů a zákoutí lidské duše. Přesvědčuje, že dokáže jevy i (konkrétní) lidi pojmenovat přiléhavým básnickým obrazem, mnohdy jadrným. Je dobrým připomenutím pročtenáře stejné generace a možná ještě lepším pro generace, které nemají s tímto kataklyzmatem přímou zkušenost. Knihu také pozitivně recenzoval český rozhlas.

    Ukázky z výše popsané knihy:

    K NEPŘEKROČENÍ

    Za staženými žaluziemi

    stiskla ruka ruku

    a někdo třetí nervózně

    hladil

    svou vlastní tvář

    a náhle naše slovo nepozná se

    a jak jinak

    vždyt' už nepatří nám ani naše životy

    A v tichých potemnělých domech

    za okny

    pod nimiž ted' pustá

    tepna z teskných neónů

    očekává první paprsky dne

    za okny

    před nimiž padá třpytivý život

    na něžné louky

    a lesy hluboké dokořán

    pokojně oddychovali lidé

    netušíce, že

    obrněnci právě překročili hranici pokroku

    že oči světlometů razí za noci zezadu

    rychlou cestu

    cestu k nepřekročení...

    II.

    Obzor je kouř a rámus letadel

    A děti budí rachot tanků

    Rozhlas je v plamenech

    tiskárny obsazeny

    a děla míří do okenních tabulí

    Zděšené ulice snů

    jsou plné holých pěstí

    otázek a slz

    Tenounký pramínek krve

    Hledá si cestu v dlažbě ulice

    A celý den a celou další noc

    nám zem pod nohama duní

    a z vykousaných děr

    spáleným krvavým asfaltem

    minulost se šklebí

    V ulicích byli jsme zvyklí

    slyšet ruch aut a tramvají

    a v noci vlastní kroky

    Ted' jsou tam slyšet

    v cizí řeči řvané

    vojenské povely

    V parcích už nejsou děti na tříkolkách

    tanky tam táboří

    a pod poklopem vojákovy oči slídí

    po hloučcích lidí u popsaných zdí

    A my fascinováni

    nahlas a veřejně vyslovovanou pravdou

    zas znovu

    hltáme obsah letáků

    a vytáčíme vlny podzemních vysílání

    zatímco do strachu stanného práva

    sporadická kanonáda krutě se ozývá

    a ustřelené rameno sochy

    se v liduprázdnu

    na chodníku rozpadá

    Pak v rozvalinách

    jež pancíře tu zanechaly

    křehká vize malého národa

    sbírá své polámané, embryonální kosti svobody

    které dosud praští až do morku práva

    a v údivu jenž nezná mezí

    po odpovědnosti se ptá

    III.

    A za noci

    kdy úzkost hučí

    v spáncích

    bdících měst

    letadla rudě žhnou

    na historické místo

    zbytečných ztrát

    S hřmotem valí se tankisté

    pustinou svých map

    až náhle není kam

    a také není kudy

    To země zachvácená

    hysterickým výbuchem

    stojí tu

    celá zpopelnělá

    A lidé

    Navzájem

    si zatlačují

    své slepé oči

    zaživa

    DÍKY

    Díky za smradlavé zvratky vašeho démona

    mohu se jenom zasmát

    Zakažte mi dívat se do dálky

    abych to mohla odpřísáhnout

    Přidělte mi špicla a vymizte mě z vědomí

    už dlouho jsem se tak nepobavila

    Zprostěte mě práv a povinností občana

    navařte mi soudní náklady a 28 let

    at' se mohu zasmát

    Odsud'te mě za polemiku s mraky

    vystrčte mě do rasíkovských mezí

    a ukažte svý křivý nohy v šortkách

    Copak není už dost na tom

    že my sami vykázali jsme se z tvoření?

    INTENZÍVNÍ PÉČE

    Mlátit, zuřivě mlátit

    a slyšet práskání

    a hlučné výkřiky ničení

    a vidět nádhernou zkázu

    úprkem letící

    k vyvolenému cíli

    Tot' zoufalství

    a ne-li volání

    pulsující krajiny

    z odlesků

    křist'álových pádů

    v prostoru

    mezi

    nepamětí a popelem

    pak tedy záchrana

    NE, MY SE NEVÍDÁME

    A míjíme se každý den

    s rukou za zády anebo s rukou v kapse

    a když se někdy někdo zastaví

    rychle vnoříme se do burnusů

    a i když víme, že trvání je nedpodstatné

    a člověk podstatný

    už nasloucháme bohům z jasnosti

    už vztahujeme ruce k paprskům

    tak zchudlým

    že nedokletí v prokletí

    ani nehledá na mříže pilu

    a při hoři bez pláče

    nenávidíme minulost, že je tak ustavičná

    zatím co popelavící přítomnost

    vláčíme v sevřené dlani

    a sebe netečně ponořené v nás

    hlasitě divíce se pustině

    zapíráme, že jde o strach

    a tedy o to, že jsme tam ješte nedošli

    a už tam dupeme až kořen praská

    a takové budoucnosti

    je potom

    vždycky míň než půl

    ZDE

    Zde středověcí pohřbili své životy

    zde, vytřeštěni v rachotu hrůzy

    tahali nebe za šle

    a moře za přízraky

    Ale my na druhé straně rozumu

    jsme také uzavřeli městské brány

    a dáváme za pravdu provazu i olovu . . .

    A ONA TO NEVÍ

    Tvá zasněžená minulost

    už prší v její budoucnosti

    Taková smrt

    a ještě před odjezdem



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|