Přišlo několik kladných a několik záporných reakcí. Václav Žák kriticky poukazuje na to, že prý mé vystupování v této rozhlasové debatě působilo, jako že otevřeně hájím Ivana Kytku. Nehájil jsem ho (i když nevím, proč je v Čechách nepřípustné tohoto velmi dobrého novináře veřejně hájit). Nehovořil jsem z žádných osobních důvodů a nechápu, jak to může takto někdo interpretovat, zejména i proto, že jsem jasně konstatoval, že nejde o osobu Ivana Kytky, ale o princip.
Je přece pozoruhodné, že vysoce kvalitní novinář, který předložil dobrý projekt reformy zpravodajství České televize, jejž vedení ČT i Rada ČT schválili, je po pokuse ho realizovat z televize vyhozen po několika pár týdnech, údajně, že byl "špatný manažer", a v ČR tuto skutečnost nikdo nezkoumá.
(ČTK se například Kytky vůbec nezeptala, co ho vedlo k údajné "rezignaci" z funkce šéfa zpravodajství.)
Jsem plně přesvědčen, že vítězství druhořadosti v ČT, které vyvrcholilo vypuzením Ivana Kytky z funkce šéfa zpravodajství, je pro českou veřejnoprávní televizi tragédií, a žádná osobní loajalita s tím nemá nic společného. Naopak si dovedu představit, že je Ivan Kytka z osobních důvodů velmi nerad, že o této závažné modelové krizi stále hovořím. Je však nutno o tom mluvit ve veřejném zájmu.
Milan Šmíd vysvětlil v dopise, proč považuje mou kritiku poměrů v České televizi za "apriorní, povrchní a zbrklou", dopis však není určen ke zveřejnění. Byl jsem zklamán, že dopis - alespoň podle mého názoru - neobsahuje přesvědčivé argumenty. Nemohu však polemizovat s textem, který nesmím zveřejnit.
Jinou reakcí byl tento dopis, autor je znám, nepřeje si však zveřejnění svého jména: (JČ)
"Právě jsem si znovu přečetl rozhlasovou diskusi. Puchalský a Prokop neodpověděli ani na jednu z vašich otázek přímo. Pokusili se:
kritizovat vaše zdroje,
to, že jste 'daleko',
a zpochybňovali vaši profesionalitu.
Ani v jednom případě nehovořili k věci. Bylo to velmi výmluvné."
