Jednadvacítka České televize - 22. května
Ve srovnání s relativní formální profesionalitou Událostí byla Jednadvacítka v pátek 22. května ještě velmi neumělá. Snad to bylo tím, že jako moderátorka seděla ve studiu Daniela Drtinová. Upřímně se snažila vystupovat jako tvrdý, profesionální západní novinář, nedosahovala v tom však uspokojivé úrovně.
Úvodní přehled zpráv v Jednadvacítce četl ženský hlas - snad Drtinová - příliš rychlým a nekultivovaným (libovým) hlasem. Prvním tématem Jednadvacítky byla údajná korupce v armádě a na ministerstvu obrany. Interviewován byl z Brna ministr obrany Lobkowicz.
Úvodní reportáž k této problematice byla přijatelná.
(Jen jsem se rozesmál nad způsobem vyjadřování pplk. Václava Jakubíka, z odboru vyšetřování organizovaného zločinu. Za jeho způsob vyjadřování ovšem ČT nemůže. Jakubíkovi z úst padaly skutečné perly, jako například:
"po provedení sdělení obvinění"
"chceme zjistit tu správnou objektivní pravdu"
"z lopaty nám nikdo neuteče, kdo má máslo na hlavě"
Užívání metafor je zavádějící v každém případě, míšení dvou různých metafor je směšné. Mám pochybnosti, zda tento podplukovník opravdu dokáže případ vyšetřit. Umí totiž řádně logicky uvažovat někdo, kdo se není schopen vyjádřit?)
Neprofesionální rozhovor s ministrem Lobkowiczem
Ministr Lobkowicz poskytl interview Jednadvacítce prostřednictvím přímého přenosu z Brna. Hlavním charakteristickým rysem rozhovoru byly obrovské pauzy: nejen ministrovy, než odpověděl (to by mohlo být dáno jeho překvapením po "ostrých" otázkách - jenže v rozhovoru žádné nebyly). Moderátorka však také dělala dlouhé prodlevy. Divák z toho skoro konkrétně cítil, jak se ministrovi i moderátorce v hlavě těžce otáčejí ozubená kolečka myšlenkových procesů.
Daniela Drtinová se neumí ptát. Místo otázek většinou ministrovi deklamovala dlouhé projevy, v jejichž rámci mu nejprve vždycky vysvětlovala, co vlastně on sám dělá. Bylo to rozsáhlostí vždycky skoro román. Tento způsob vedení interviewu je nemožný a naprosto matoucí:
Drtinová například se ministra "zeptala":
"Vy jste řekl, že na ministerstvu funguje takový systém, který přímo vybízí ke korupci. Bývalý ekonomický náměstek Kalousek ale tvrdí, že zavedl systém průhledný a jasný. Je tedy pravda, že vaši předchůdci zrušili kontrolní skupiny? Chybí kontrola úředníků, kteří rozhodují o mnohamiliónových částkách?"
Lidi, proboha, zkuste si těchto několik řádek říct nahlas. Zkuste někomu vůbec dát takovou otázku. Je to tak dlouhé a složité, že než to odříkáte (trvá to cca dvacet vteřin, to přečíst!) divák zapomene, co bylo na začátku. Kromě toho jsou to otázky dvě. Ministr si může vybrat, na co odpovědět. Jednu z obou otázek bude zřejmě ignorovat.
Není divu, že ministr Lobkowicz mlžil a opakoval v odpovědích stále totéž.
Na první dobrou otázku Drtinové, totiž : "Je pravda, že předchůdci zrušili kontrolní skupiny?" zamlžil Lobkowicz odpovědí například takto:
"Není pravda, že by zrušili kontrolní skupiny. Je pravda, že tam došlo k restrukturalizacím, které, řekl bych, neposilovaly kontrolu."
Drtinová mu měla v tuto chvíli skočit do řeči a říct: "K jakým?"
Drtinová mu bohužel nikdy neřekla: "Buďte konkrétní, mlžíte. Neopakujte stále totéž."
Jan Čulík