Je to pravda? Zastává český ministr školství skutečně názor, že je potřeba omezit počet vysokoškolsky vzdělaných lidí, aby nevznikaly levicové nepokoje?
Pane Culiku,
doporucuju vasi pozornosti clanek v Respektu c 24/98, vysel v pondeli, a je k dispozici zde.
Jde o clanek "Extremiste s diplomem", napsal ho Martin Kontra. Upozornuje na nedostatek mist na vysokych skolach a v souvislosti s tim take popisuje obavy stredovych a levicovych politiku z "premnozeni vzdelancu". Zajimavy je nazor soucasneho ministra skolstvi Sokola- pry tvrdi ze uz je u nas vysokoskolsky vzdelanych lidi dost a pro vic vysokoskolaku by nebyla ve spolecnosti prace. A protoze nezamestnana inteligence je hybnou silou levicovych bouri, bude podle nej lepsi, aby nebylo prislis mnoho nezamestnanach vzdelancu...
Pro me neni a nikdy nebyl ministr Sokol nazorova autorita. Ale zase si netroufam odsoudit jeho tvrzeni jako nesmyslna. Co ho k takovym nazorum privedlo? Je to nedostatek predstavivosti starnouciho muze neschopneho drzet krok s rozvojem novych technologii a neschopneho si predstavit nove profese, k jejichz zastavani bude potreba vetsi objem vzdelani? Nebo snad strach ze vzdelanych volicu, kteri uz dnes jen malokdy podlehaji nabozenske ideologii (Sokol - KDU-CSL)? A navic hrozi, ze se z nekterych z nich stanou i obecne nebezpecni intelektualove, kteri svym pusobenim ohrozuji rezim...
Nebo snad spickovy politik tusi, jak bude rizena ceska spolecnost a varuje nas uz predem- kdyz zustanete "blbi", budou se vam lepe snaset pomery, do kterych vas vedeme. Ale ted zertuju. Dale ve vaznem tonu. Extremismus, at levicovy nebo pravicovy, souvisi prece spis nez se vzdelanim s hledanim sveho mista ve spolecnosti, s mladickym idealismem- nebo stareckou bezmocnosti.
K podstate clanku sameho: Mel by se daleko rychleji rozvijet sektor vyssiho skolstvi. Tedy dvou, trileteho odborneho pomaturitniho studia. Tento sektor by mel nest hlavni napor zajemcu o vzdelani. Na takovou skolu by bylo snadne se dostat a nebylo by tezke ji absolvovat. Pedagogu by se naslo dost mezi temi nejlepsimi ze strednich skol a (pod)prumernymi z vysokych.
Vysoke skoly, univerzity, by se tak zbavily hned dvou bremen. Jednak nekvalitniho personalu a jednak sve nepsane povinnosti produkovat vzdelance, ktera je pricinou temer stredoskolskych metod vyuky jake se tam dnes pouzivaji. A takto ozdraveny by se mohly lepe soustredit na tvurci praci s talentovanou elitou. Skutecnych inzenyru nebo doktoru by pak bylo mene- ale zato by se tento titul stal zase zarukou kvality absolventa, kdyz dnes zarucuje jen jistou odbornost.
Marek Houša
