Postoj vlády a parlamentu vůči televiznímu vysílání je v Británii trochu jiný než v ČR
V Rámci debaty o veřejnoprávní i komerční televizi v ČR, která probíhá na stránkách internetových Britských listů, napsal poslanec Michal Prokop, člen mediální komise českého parlamentu, v Britských listech dne 3. 6. mj. toto:
Včera proběhl u nás na půdě Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání seminář s mezinárodní účastí právě na téma "Vyváženost či objektivita zpravodajských a politicko-publicistických pořadů v televizi". Přítomní odborníci ze SRN i z USA konstatovali, že dosud není znám ve světě případ, kdy by byla regulačním orgánem odebrána licence k vysílání za takovýto, ale ani žádný jiný prohřešek. Pracuje se na bázi pokut či výstrah, které jsou (i u nás) ne vždy zcela účinnou sankcí.
Konstatoval jsem, že se k dopisu Michala Prokopa vrátím, v důsledku některých Prokopových nepřesností či zavádějících tvrzení, nejprvděpodobněji rozhovorem s činiteli britských inspekčních orgánů, dohlížejících na veřejnoprávní i komerční rozhlasové a televizní vysílání. Zatím bych chtěl jen poznamenat, že se v Británii skutečně stalo, že Rada pro komerční televizní vysílání neobnovila licenci některých komerčních televizních stanic, respektive je udělila televizním konsorciům jiným, protože za licenci nabídli vládě více peněz a programový projekt lepší kvality. (O televizní licenci takto před několika lety přišlo komerční televizní studio ranního vysílání TV AM a také studio Thames Television.) Protože existuje tento precedens skutečného odebrání licencí některým televizním stanicím, britské komerční televizní stanice berou Independent Television Commission nesmírně vážně.
Independent Television Commission nedávno kritizovala ITV, že je programový rozvrh britské komerční televize příliš opatrnický a nudný a že se ITV řádně nevěnuje zahraničním politickým událostem. Organizace Campaign for Quality Television (Kampaň za kvalitní televizi) zároveň kritizovala ITV, že nevysílá seriózní dokumentární filmy.
V důsledku této kritiky se ITV nyní rozhodla vytvořit britskou verzi známého amerického publicistického pořadu 60 Minutes. Má to být v Británii nejprestižnější zpravodajský a publicistický pořad za celou jednu generaci.
Moderátorem pořadu se mají stát buď známý černošský novinář Trevor McDonald, který nyní pravidelně uvádí hlavní večerní zprávy televize ITV, anebo velmi energický novinář z BBC, Jeremy Paxman, který dosud uvádí třičtvrtěhodinový publicistický pořad okruhu BBC 2 Newsnight, který se vysílá každý všední den (k dispozici také na satelitním okruhu BBC World Television).
Jeremy Paxman (viz nedávný článek Andrewa Stroehleina o tom, že právě českým televizím bohužel chybějí novinářské osobnosti takového velkého formátu - potíž je, že se mezitím ukázalo, že čeští novináři se nechtějí stát paxmanovskými osobnostmi) obdržel v květnu letošního roku od britské Královské televizní společnosti titul Interviewer of the Year, Moderátor roku. Deník Guardian charakterizuje Paxmanovu techniku interviewování politiků jako "obávanou" (fearsome) a dává mu přízvisko "Nemesis politiků - jeho styl provádění rozhovorů je nekompromisní a cynický".
Bude-li Jeremy Paxman jmenován moderátorem nového pořadu britské ITV Sixty Minutes, obdrží roční plat půl miliónu liber (cca 2,300 000 Kč měsíčně), což je asi dvojnásobek platu osobností, které v britské televizi čtou hlavní večerní zprávy.
Je to trochu jiný svět. Srovnejte nynější radikální úsilí britské komerční televize dosáhnout aspoň jedním důležitým zpravodajským a publicistickým pořadem nejvyšší kvality s ubohým a polovičatým řešením vedení veřejnoprávní České televize, které údajně zlepšuje zpravodajství a publicistiku této televizní stanice, podařilo se mu však zatím dosáhnout jediného - po rekordně krátké době šesti týdnů vyhodit v dubnu jmenovaného šéfa zpravodajství Ivana Kytku, jedinou osobnost, která měla rozpracovaný konkrétní projekt reforem - ten však druhořadí zaměstnanci České televize, kteří se bojí skutečné kvality a konkurence, považovali za osobní ohrožení, a tak jeho tvůrce vyštvali.
Zajímavé je srovnat Kytkovu vizi s neexistující vizí Zdeňka Šámala, dvaatřicetiletého novináře, který Ivana Kytku nahradil ve funkci šéfa zpravodajství a publicistiky ČT. Přečtěte si rozhovor se Zdeňkem Šámalem umístěný na internetové stránce ČT (je v něm zmínka i o oné "typicky české" cigaretě - ano, na kouření můžeme být v České republice hrdi, máme dokonce prezidenta, který na ně téměř umřel, tak nadšeně kouříme dál! - a dovídáme se taky, že jako začínající dokumentarista dostal Šámal cenu za film o prezervativech) , a srovnejte ho s projektem Ivana Kytky. Nechci být vůči Zdeňku Šámalovi zaujatý, ale faktem zůstává, že nový šéf zpravodajství nezveřejnil kromě tohoto rozhovoru žádný vlastní nový projekt reformy a že rozhovor, publikovaný na internetových stránkách ČT, jsou jen familiární, prázdné řeči. Familiárnost má snad nahradit konkrétnější vizi a ukolébat pracovníky zpravodajství ČT v tom smyslu, že kvalita a nasazení se od nich vyžadovat nebude, ale "všichni budeme kamarádi". Jediným principem, kterého se zatím Šámal přidržuje, je udržovat Českou televizi do voleb mírnou a zticha. Je znepokojující, že základní principy západní žurnalistiky jsou České televizi cizí, a nikomu to nevadí. Škoda.
Jan Čulík
