Spojené státy se rozhodly z ČR podvracet rozhlasem režim Saddáma Husajna
Bude česká rozvědka schopna čelit protiútokům iráckého diktátora?
Americký kongres, znepokojený, že nikdo nedělá skoro nic ve snaze svrhnout iráckého diktátora Saddáma Husajna, schválil 5 miliónů dolarů na vytvoření nové rozhlasové stanice, Rádio Svobodný Irák, která bude vysílat z ČR na Blízký Východ. Rádio Svobodný Irák se stane součástí komplexu rozhlasových stanic Rádio Svoboda a Rádio Svobodná Evropa, které nyní sídlí v budově bývalého Federálního shromáždění nedaleko Národního muzea v Praze.
Rádio Svoboda a Rádio Svobodná Evropa vysílaly od padesátých let z Mnichova do komunistického bloku. Několik let po pádu komunismu bylo vysílání stanic Rádia Svoboda a Svobodná Evropa dosti podstatně zredukováno a ve snaze snížit náklady byly stanice přeneseny z Mnichova do České republiky. Např. české vysílání Rádia Svobodná Evropa je nyní součástí struktury Českého rozhlasu a s mateřskou americkou institucí má jen velmi málo společného. Maďarské vysílání bylo zrušeno, naproti tomu vzniklo v posledních letech vysílání do bývalé Jugoslávie.
Irácký režim Saddáma Husajna je neobyčejně vražedný a krutý a zůstává otázkou, zda je česká rozvědka případným iráckým diverzním agentům, cestujícím do Prahy, schopna být efektivním protivníkem. Česká strana by bezpochyby měla v této věci vyžadovat od amerických bezpečnostních organizací výraznou pomoc. Je záslužné, že se bude Česká republika takto přímo podílet na mezinárodním úsilí podvrátit režim Saddáma Husajna, bylo by však poněkud nepříjemné, kdyby docházelo k atentátům, páchaným iráckou tajnou službou na Václavském náměstí nebo třeba v pražském metru.
Nová stanice Rádio Svobodný Irák bude mít sice hlavní ústředí v Praze, avšak druhá redakce bude v Londýně, kde žije větší počet iráckých exulantů.
Do Iráku už ze zahraničí vysílá nebo vysílalo několik rozhlasových stanic. Když Saddam Husajn vtrhl do Kuvajtu, CIA vytvořila Irácký národní kongres. To bylo shromáždění politických skupin, zaměřených proti Saddámu Husajnovi, v jehož čele stál bankéř Ahmed Chalabi. Prostřednictvím washingtonské firmy Rendon Group vznikly tehdy dvě tajné rozhlasové stanice, Iraqi Broadcasting Corporation a Radio Hurrieh (Svoboda). Vysílaly z vysílače, vlastněného CIA, v Kuvajtu, a z dalších vysílačů v severním Iráku, v Káhiře a v Ammánu. Ale po neúspěšném protisaddámovském povstání přestala Amerika Irácký národní kongres podporovat a obě stanice se odmlčely. Pak Američané krátkodobě podporovali jinou iráckou exulantskou skupinu s jinou rozhlasovou vysílačkou. Vyvolalo to kontroverzi o směru americké zahraniční politiky vůči Iráku.
Rádio Svobodný Irák bude vysílat zcela otevřeně a otevřeně ho bude podporovat i americká vláda. Stanici bude řídit ředitelství Rádia Svoboda-Svobodná Evropa a nebude ho ovládat žádná jednotlivá irácká politická skupina.
Stanice by neměla být politickou silou, ale měla by se stát "katalyzátorem pro politické uvědomění mezi Iráčany," konstatoval Rend Rahim Francke, výkonný ředitel Iraqi Foundation, Irácké nadace. Americký kongres také schválil dotace pro rozvoj iráckých demokratických institucí.
Kritikové však poukazují na to, že Radio Svobodný Irák dosud nemá žádnou konkrétnější strategii. Američané prý nevědí, co chtějí.
Irák není jediným cílem pro politické vysílání ze zahraničí. Američané také provozují Radio Martí, které vysílá na Kubu, zahajují vysílání Rádia Svobodná Asie, které bude vysílat do Číny a do Severní Koreje a Rádio demokracie pro Afriku. Optimisté konstatují, že rozhlas je levný prostředek, jak komunikovat informace bez rizika. Cynikové namítají, že financování rozhlasového vysílání je náhražkou za konkrétní činy. "Když vznikne složitá politická situace, odvážní si pustí rádio," řekl listu Independent jeden cynický diplomat.
Jan Čulík
