Vysoká škola dává výcvik vycvik k určitému způsobu chování, k nakládání s informacemi, k určité životní kultuře
To: sokol@msmt.cz
Cc: jcu2@cableol.co.uk, redakce@respekt.cz
Date: Fri, 12 Jun 1998 11:00:50
Pane ministre,
Dovolte mi reagovat na vase dva dopisy panu Culikovi. Byl jsem mezi temi, kteri iniciovali otevreni debaty o vasich nazorech v Britskych listech, a tak vase odpovedi panu Culikovi povazuju tak trochu i za reakci na svyj dopis, zverejneny v utery v BL. K jeho napsani me inspirovaly dva clanky redaktoru Respektu, a clanecek v pondelni priloze HN Kariera.
Tendencnost clanku obou redaktoru Respektu je opravdu citelna. Ja jejich kriticky ton chapu, spise nez jako vyjadreni osobní zasti vuci vam jako snahu upozornit na vase myslenky. Mirne ironicke nebo tendencni clanky jsou totiz obecne vice popularni - mají vice ctenaru, a tedy vetsi vliv na spolecnost. Ucel v tomto pripade sveti prostredky.
Ale k vasemu dopisu. Souhlasim s tim, ze "kazdý, kdo si vybíra studijní obor, ma myslet i na to, cím by se jednou chtel zivit a uzivit". Ale nesouhlasim s vasim nazorem, ze tento problem za ne odstranite posilenim nizsiho stredniho stupne vzdelani. Tento vychovatelsky a vzdelavaci stuper totiz vychovava lidi bez dalsiho potencialu k rozvoji.
Bohuzel je nase nereformovana ekonomika ve stavu, kdy by se mohlo zdat, ze je prilis mnoho stredoskolaku, a bylo by potreba vice vyucenych delniku. Nutna reforma ekonomiky ale zcela zmeni strukturu produkce, hmotne zbozi se bude produkovat efektivneji, vyrabet budou stroje a lide je budou udrzovat, a stale vetsi obrat se bude v ekonomice realizovat v prodeji nehmotneho zbozi - sluzeb.
Ujistuju vas, ze zamestnavatele v oborech s vysokou pridanou hodnotou, se dnes nezajimaji ani tolik o to, co jste se vyucil, jak je vase odbornost, ale o to, jaky mate potencial k dalsimu rozvoji. A zadny zamestnavatel nepovazuje za potvrzeni tohoto potencialu vyucni list. Na mnoha mistech dnes uz ani nedostanete sanci, nemate-li vysokoskolske vzdelani.
Poukazujete na to, ze "V Evrope se to navíc poklada za jakousi pohanu, musí-li vysokoskolak delat neco jiniho.". Ale u nas se takto pohlizi jen na absolventy humanitnich oboru. Kdyby jste znal zpusob uplatneni studentu technickych oboru, vedel byste, ze ve vystudovanem oboru pusobi jen opravdu malo z nich. A spolecnost je za to ani nijak zvlast neodsuzuje. Ostatnm zastavaji mista v jinych, ale vetsinou zase v technickych oborech.
Na vysoke skole preci nejde v prve rade o ziskani odbornosti k vykonu nejakeho konkretniho povolani - ale o vycvik k urcitemu zpusobu chovani, nakladani s informacemi, k urcite zivotni kulture.
A upozornuju vas, ze absolventu vysokych skol je mezi nezamestnanymi tolik také proto, ze se dokazou lepe orientovat v moznostech, kteri jim spolecnost nabizi - a zneuzivaji moznosti byt nezamestnany a prijimat podporu v nezamestnanosti. Casto si slusne privydelavaji, a treba i nejakou intelektualni praci, jako je prekladani. Stava se také, ze si vysokoskolacka najde dobře vydelavajicicho partnera, a docasne ztraci motivaci pro hledani mista. Kdyby nezamestnani vysokoskolaci chteli, pracovni místo by si dokazali najit. Narozdil od nezamestnanych vyucencu.
Na zaver vas prosim, muzete mi poradit, ve kterem cisle LN, kdy jste publikoval sve predstavy o skolstvi? Vyhledavacem nemohu vas clanek najit. (Já také ne. JČ.)
Byl bych vam vdecny, kdybyste si udelal cas na strucne vysvetleni vasi koncepce skolstvi na strankach BL. Snad by diskuse nad vasimi navrhy mohla byt uzitecna vasemu naslednikovi při formovani jeho vlastni koncepce.
Dekuji vam,
Marek Housa
