Postoje Jana Sokola jsou trochu zastaralé. Dobrý manažer by jednal jinak
Jan Sokol reaguje na Holubuv clanek v Respektu 25/98, ktery vysel v pondeli v rubrice Dopisy na str. 25 clankem Nevadi pocet, ale uroven. K tomu bych mel několik pripominek:
Ad. 2: Strasne mi vadi to, jak Jan Sokol trva na myslence posilovani ucnovskeho skolstvi. Vychazi pritom z toho, ze cesti maturanti maji podprumernou uroven. Chce to resit omezenim poctu maturantu- cim mene jich bude, tim mene jich bude mit nizkou uroven!
Ac patril k odpurcum minuleho rezimu, podvedome pouziva metody rizeni, jake se pouzivaly v minulosti. Je fakt, ze jiné mozna nemel prilezitost poznat.
Moderni ridici pracovnik by se zachoval například takhle. Rekneme, ze skolaci jsou vyrobek, jeho odberatelem je trh pracovni sily.
Mam perspektivni vyrobek, ktery je ale zatim mene konkurenceschopny - v tomto pripade jsou to cesti maturanti. Bylo by kratkozrake, ríka si reditel, kdybych do nej prestal investovat, a investice soustredil na jine, uz zavedene vyrobky - v nasem pripade ucne.
Zajem o ne je jen docasny, zpusobeny zaostalosti mych zakazniku. Také rychle zastaravaji, nejsou rozsiritelne - neochota dal se vzdelavat, mají vysoke servisni naklady - rekvalifikace, podpora v nezamestnanosti - proste mi kazi znacku.
Bude lepsi, kdyz investuju do perspektivního vyrobku, abych ho vyvinul k co nejvetsi dokonalosti, zajistil si dostatecne vyrobni kapacity - stredni skoly, vyskolil delniky - ucitele a az po nem zacne rust poptavka na trhu prace, abych byl schopen ji plne uspokojovat.
Ad. 3: Podstatou je, soustredit se na kvalitu. Ta totiz vzdycky zvitezi To, ze je u nas nizka uroven maturit, je zpusobeno predevsím nizkou urovni zakladniho a stredniho skolstvi. Tam je potreba investovat, ne do slepeho ramena, jakym je ucnovske skolstvi.
Vzdelavani jako odborne vzdelavani pro zamestnani je paradigma povalecne generace. My mladi dnes chodime do skoly proto, abychom ziskali vseobecne vzdelani a byli pripraveni na zmeny, kteri nas v zivote cekaji.
Je malo pravdepodobne, ze ten kdo se dnes vyuci remeslo, bude toto remeslo delat cely život. Soustruznik, který se ucil tocit klickami, uz dnes programuje CNC stroj. A jestli nebyl schopen se to doucit, tak nejspis nekde stavi domy nebo prodava zeleninu nebo sedi doma a bere podporu v nezamestnanosti.
Uznavam, ze je nesmyslne myslet si, ze po absolvovani stredni obchodni nebo manazerske skoly budu manazer, nebudu nic delat, jen poroucet lidem. Takova je ale predstava rodicu a potazmo deti, kteri se na tyto skoly hlasi.
Jak ji zmenit? Tim ze jim seberu moznost? Nema cenu omezovat nabidku, je lepsi pracovat na jeji kvalite - dozorovat ucebni programy takovych skol, hlidat dostatecnost jejich rozpoctu a eventualni financni uniky atd.
A ještě se vrátim k vyse zminovanym investicim. Investovat se musí do lidi. Ti jsou totiž zakladem vseho. Potrebujeme vice muzskych ucitelu. A vice mladsich ucitelu a ucitelek. Ucitelu, kteří budou ochotni zavadet nove metody uceni, kteri pritahnou zaky. Ziskat kvalitni reditele, a reditel skoly pritom vubec nemusi byt ten nejlepsi ucitel, a dat jim do ruky nastroje motivace ucitelu, a vubec to nemusi byt jen motivace platova. Plat at majm ucetele prumerny, nikdy to nebylo jinak, ale at majm dobre pracovni podminky a k dispozici efektivni pracovni pomucky. A at mají sami moznost dale se vzdelavat v odbornych kursech financovanych ministerstvem. At mají moznost navazovat zahranicni kontakty a soutezit s jinymi koncepcemi vyuky.
Ad. 4: Budeme-li mit v roce 2002 30% studentu v rocniku, kolik jich skolu dokonci, každý treti. Bude to dost, mit 10% vysokoskolaku? Jestli budeme mit krome toho jestl 40% absolventu vyssich skol, tak asi ano. Ale budeme?
Na vedomi redakci Respektu
