Jsou texty Rogera Scrutona inspirací pro KDU - ČSL?
Myslím, že by se čtenáři BL mohli seznámit s přednáškou PILÍŘE KŘESŤANSKÉ DEMOKRACIE od Rogera Scrutona, přednesenou pod záštitou Klubu Mediator ve spolupráci s KDU-ČSL 25.5:98. Přednáška je umístěna na stránkách KDU-ČSL. Objevil jsem ji tam jen náhodou a je možné, že o ní víte.
Vedle rozboru konzervativismu a jako mimochodem i role intelektuála v dnešním světě ("Intelektuál je kněz bez víry, a proto musí pro své přání - starat se o své bližní - nalézt náhradní náboženství.") je zde řada nesmírně podnětných poznámek, které precisují důvody, čím by se měla/mohla strana a to jakákoli strana (ačkoli zde se vlastně jedná o jakési doporučení konkrétně pro KDU-ČSL) vydělit z českého předvolebního marasmu a jak učinit z politické licitace dlouhodobý záměr pro renovaci lidské etiky a především zodpovědnosti ve spolupráci i ve vztahu k sobě samému.
Mimochodem už nějakou dobu marně pátrám, kde jsou kořeny pozměněného komunikačního image této strany v několika posledních měsících a mám dojem, že možná zde. ("Nejdůležitějším úkolem křesťansko-demokratické strany v kterékoli zemi je předložit model otevřeného, odpovědného a neskandálního chování. Musí to být strana individuální odpovědnosti.")
S tím souvisí i velmi výstižná poznámka RS o tom, že vstupujeme "do období, kdy voliči už nebudou posuzovat politiky podle jejich slibů, ale podle jejich jednání." Pravda je, že na tento fakt přijde většina lidí až po volbách a ještě hůře - přijde na něj většina NOVINÁŘŮ až dlouho po volbách (a poté z toho učiní epochální objev).
To nejpodstatnější na článku je však zaměření na individuální zodpovědnost. Ta je zde chápána jako samoregulace; jako bezpodmínečné přijetí práv společně s povinnostmi. A ačkoli jsou zde vysoce ceněny a jako opěrné pilíře hodnoceny jen křesťanské modely chování, jsem i já, ateista, ochoten připustit, že je víceméně i "pro agnostika nebo ateistu naprosto přijatelné, aby byl křesťanským demokratem. Takový člověk si bude křesťansko-demokratickou myšlenku cenit z těchto důvodů:
1. Kvůli přesvědčení o demokratické volbě a legitimnosti opozice.
2. Kvůli oddělení politické a náboženské sféry.
3. Kvůli neideologické politice."
Lze samozřejmě polemizovat s počtem a formulací bodů, osobně bych dal třeba více přednost etice individuální zodpovědnosti, ale v jádře lze souhlasit.
