Britští ministři chtějí radikálně změnit školství
Britská vláda zveřejnila své plány na radikální školské reformy. Chce vyřešit dlouhodobý problém špatných škol, z nichž vycházejí primitivní a téměř negramotní žáci. Stephen Byers, náměstek ministra školství pro zvyšování úrovně škol, konstatoval, že bude vytvořeno 25 vzdělávacích školských akčních zón. V těchto zónách se ve školách bude každý den vyučovat déle, bude v nich platit jiný školní rok a bude se v nich učit novým způsobem.
Tyto zóny budou vytvořeny v oblastech s notoricky špatnými školami. V nadcházejících třech letech je bude vláda financovat částkou 56 miliónů liber (cca 3 miliardy Kč), a soukromý podnikatelský sektor zároveň částku 19 miliónů liber (cca 1 miliarda Kč).
Prvních dvanáct zón vznikne v září a zbytek pak v lednu příštího roku. Další takové zóny vzniknou zase v září 1998. Britská vláda doufá, že rodiče budou chtít z vlastní iniciativy zakládat takovéto zóny v oblastech, kde jsou nespokojeni s kvalitou místních škol.
Známé podniky jako automobilka Rolls Royce, firma Kellogs, která vyrábí populární obilné snídaně (cereals), cukrovary Tate and Lyle a finanční firma American Express se staly v dezignovaných školských zónách podnikatelskými partnery komunálních úřadů a škol. Letecký koncern British Aerospace například bude pomáhat vypracovávat rozvrh a učební osnovy pro školy v městě Hull.
Většinu nových školských zón budou řídit komunální úřady, ale některé naopak soukromé podniky: Shell International povede školskou zónu v londýnské čtvrti Lambeth a banka Halifax zónu v oblasti Calderdale.
25 projektů na vytvoření nových zón bylo vybráno ze 60 žádostí. Projekty zahrnují mimo jiné toto:
plány na vytvoření samostatného televizního okruhu, který bude vyučovat děti v městě Grimsby
ve městě Birmingham budou školy otevřeny pro děti o padesát procent času více než dosud
v londýnské čtvrti Croydon se bude zkoumat, zda by nebylo výhodné rozdělit nynější školní rok na čtyři až pět samostaných semestrů
ve městě Hull budou děti trávit delší dobu ve škole, budou chodit do školy i v sobotu a budou pro ně zřízeny ranní kluby
ve městech Brighton a Newcastle vzniknou pro vůči společnosti negativně naladěné čtrnácti až šestnáctileté mladistvé kursy, spojené s prací v podnicích.
David Blunkett, britský labouristický ministr školství (je to mimochodem slepec) konstatoval: "K radikálním řešením složitých vzdělávacích problémů neexistuje alternativa. Tradičně uplatňovaná řešení nemají v těchto oblastech žádný výsledek. Nemáme v úmyslu vracet se ke školskému systému, který jsme zdědili."
Každá zóna dostane ročně od vlády 750 000 liber a ze soukromé podnikatelské sféry 250 000 liber. Bude si muset určit konkrétní cíle zvyšování vyučovací úrovně. V každé vzdělávací zóně se bude projektu účastnit několik středních škol a až 15 škol základních. Zóny budou řídit fóra, která se budou skládat z představitelů komunálních úřadů, podnikatelských firem, učitelů a rodičů.
Britské školské odbory se stavějí k projektu velmi rezervovaně. Varují, že odmítnou jakékoliv změny pracovních podmínek učitelů, v důsledku případné delší pracovní doby. David Hart, z odborové organizace National Association of Head Teachers konstatoval, "Jestliže se stanou tyto zóny celostátně úspěšné, bude to znamenat nejradikálnější změnu, jakou britský školský systém zažil za několik desetiletí. Mohly by se stát trojským koněm, který zlikviduje dosavadní okresní a krajské školské úřady, odpovědné za provoz škol."
