Britské listy

středa 22. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

Komentovaný přehled zpráv z ČR Česká televize:

ČT se odmítá vyjádřit, zda jsou reportáže Pavla Boudy z Bruselu financovány z jejího rozpočtu, anebo jinak: Stížnost Jakubu Puchalskému (Tomáš Pecina)

Technické vybavení České televize "není dokonalé".

Pár poznámek k Událostem a Jednadvacítce ČT z úterý 21. července (Jan Čulík) Český rozhlas:

Česká pošta v Radiožurnálu (Jiří Guth) Český tisk a Jan Kavan:

Štvanice proti Janu Kavanovi pokračuje (Jan Čulík).

Morální selhání Jana Kavana (Vladimír Wagner).

Ikona pro Vaši stránku...

Zde je minulé vydání Britských listů.

Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Týdeník o nových knihách a o literatuře "Knihy online" má adresu http://knihy.internet.cz

Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.

V archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.

Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.

Stránky české skupiny Amnesty International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.

Stránku diskusního pořadu České televize Na hraně, věnovaného problémům a názorům mladé generace, najdete na této adrese.

Co je nového v České republice

"V co nejkratší době" chtějí sociální demokraté předložit k projednávání návrh ústavního zákona o referendu. Pro jeho přijetí jsou ochotni k jakýmkoliv kompromisům, a proto o něm chtějí vyjednávat se všemi ostatními parlamentními stranami.

O konečném výsledku letošních parlamentních voleb rozhodli lidé, kteří na poslední chvíli volili jinou stranu, než původně plánovali. Vyplývá to z povolebního průzkumu veřejného mínění agentury STEM. U svého původního přesvědčení z dubna tedy vydrželo až do voleb jen 62 procent občanů.

Deset odborových svazů bude i nadále trvat na dvacetiprocentním zvýšení mzdových tarifů v rozpočtové a příspěvkové sféře. V rozpočtové a příspěvkové sféře pracuje kolem 800 tisíc lidí. Jde o zdravotníky a sociální pracovníky, pedagogy včetně vysokoškolských, hasiče, civilní zaměstnance armády, policisty, pracovníky státních orgánů a organizací, vědce a výzkumníky, zaměstnance služeb, dopravy, silničního hospodářství a autodopravárenství.

V ČR je horko. Je tepleji než 35 stupňů Celsia a to způsobuje mnoha lidem zdravotní potíže. Policisté zaznamenali také vzrůst počtu dopravních nehod.

Kmenová filozofie ODS. V Právu z 22. července otiskl Václav Bělohradský komentář, v němž poukazuje na to, že cílem "opoziční smlouvy" je ze strany ODS "kmenová izolace všech ostatních politických proudů": "Smlouva udělala ze sociální demokracie rukojmí ODS: musí vládnout sama, nesmí se přiblížit malým stranám a spolupráci s nestraníky se smí otevřít jen pod přísnou kádrovou kontrolou ODS. Nejen na hranici mezi sociálními demokraty a ostatními stranami, ale i na hranici mezi ČSSD a občanskou společností nyní vládne přísná vízová povinnost. Po dobu platnosti nekonečné smlouvy mezi ČSSD a naší společností musí být ostnaté dráty, střežené přísnými kádrováky z ODS. (...) Jako by všichni lidé kolem byli pomyslně zařazeni do kmene ODS, do kmene nepřátel ODS a do kmene sociálních demokratů. Když si ODS takovou izolaci zvolila, ať ji má, ale za hranice ODS by se ta nákaza šířit neměla, k tomu ČSSD může jistě přispět."

Veřejnoprávní Česká televize se skrývá za informačním embargem, které kryje i Rada České televize, viz tento rozhovor Tomáše Peciny s místopředsedou Rady Vladislavem Kučíkem. (Viz též zde). Generální ředitel Jakub Puchalský utajuje svůj projekt, na jehož základě zvítězil letos na jaře v konkursu na svou nynější funkci. Zřejmě to dělá proto, aby nevyšlo najevo, že jsou v nynější situaci, po revoltě druhořadých pracovníků ČT s výrazným politickým vlivem, jeho reformy nerealizovatelné. Rada České televize utajování projektu schvaluje. Jakub Puchalský odmítá poskytnout Britským listům rozhovor, šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal odmítl odpovědět na třináct závažných otázek, týkajících se zhoršování úrovně zpravodajství ČT a označil Britské listy za "nenávistný, téměř goebbelsovský list". - Je situace v České republice tak špatná, že tyto skutečnosti budou novináři ignorovat a žádný nebude vyžadovat nápravu?

Andrew Stroehlein byl propuštěn z České televize. Andrew Stroehlein, americký politolog, novinář a odborník na střední Evropu byl jmenován od 1. května 1998 v rámci reforem bývalého šéfa zpravodajství ČT Ivana Kytky redaktorem-dramaturgem pořadu Jednadvacítka. Účelem bylo zprofesionálnit a zostřit úhel pohledu tohoto televizního pořadu za spolupráce odborníka, dobře obeznámeného s neúplatnou, nezávisle kritickou novinářskou praxí anglosaských zemí. Reforma České televize radikálně selhala, poté co byl 21. května po pouhých šesti týdnech vypuzen z funkce šéfa zpravodajství České televize Ivan Kytka, údajně pro manažerskou neschopnost. Po jeho odchodu bylo Stroehleinovi odebráno rozhodovací právo nad Jednadvacítkou. Nový šéf zpravodajství Zdeněk Šámal argumentoval, že "redakční vedení Jednadvacítky by měl mít přece jen Čech". Posléze byl v redakci Andrew Stroehlein izolován a někteří zaměstnanci televize mu otevřeně vyjadřovali hlubokou nenávist, dokonce na něho i hystericky řvali. Stroehleinovo opakované upozorňování, že není pracovně vytížen, vedlo k tomu, že mu Zdeněk Šámal, bez jakékoliv předchozí komunikace, vydal písemnou důtku, v níž ho obvinil, že se Stroehlein dopustil hrubého porušení svých pracovních povinností tím, že se nedostavil do směny. Nikdo Stroehleina ovšem neinformoval, že by měl v nějaké směně nastoupit. Důtka varovala, že pokud se fiktivní poklesek bude opakovat, bude Stroehlein propuštěn. Byla Šámalovým neumělým pokusem vytvořit právní důvody pro Stroehleinovo vyhození z televize. Jak tehdy konstatoval jeden pracovník České televize v telefonním rozhovoru s Janem Čulíkem: "Na Andrewa Stroehleina jsou tady v televizi lidé tak sprostí, že se opravdu stydím za český národ." Na Stroehleina byl činěn nátlak, aby sám rezignoval, posléze došlo k oboustranné dohodě o odchodu mezi Stroehleinem a generálním ředitelem Jakubem Puchalským. Stroehlein odešel z České televize koncem června 1998. Žádné důvody jeho odchodu nebyly udány. - Těžko se televize bude vymlouvat, že podobně jako v Kytkově případě se Stroehlein provinil "manažerskou neschopností". ČT nedokázala přijmout otevřené, neúplatné a nezávisle kritické Stroehleinovy principy a reforma České televize skončila. Podrobný reformní projekt Jakuba Puchalského byl uložen k ledu a je nyní tajný, takže není možno ani veřejně debatovat o tom, jakým způsobem je či není realizován. Rada České televize, která má kontrolovat realizaci tohoto projektu, jeho utajování před veřejností schvaluje. Viz rozhovor Tomáše Peciny s místopředsedou Rady ČT Vladislavem Kučíkem. Ze zpětného pohledu je tedy nepochopitelné, proč se letos Rada České televize vzchopila k jmenování nového generálního ředitele ČT, když svůj reformní pokus posléze spektakulárním způsobem opustila. - Andrew Stroehlein jasně vyjádřil své pojetí novinářské práce v článku Uvnitř České televize. Jeho vyhozením byly popřeny právě tyto principy. Nejde o osobní osud jednoho člověka, který se přestěhoval z Británie do Prahy v dobře míněné snaze pomoci. Je na místě zamyšlení, co to znamená tento vývoj pro budoucnost demokracie v České republice. (Citát z dopisu z České televize z 15. 7. 1998: "Divíte se, proč se [televizní pracovníci] chovají jako malí? Oni jsou totiž strašně mladí a nezkušení a nemají se od koho učit.") - Stroehlein byl mezitím jmenován výkonným redaktorem anglické mutace měsíčníku Nová přítomnost New Presence, která bude mít brzo vlastní středoevropské zpravodajství na webových stránkách, poskytovaných firmou Internet Servis.

Výběr textů z posledních dní:

Lhal Jan Kavan v Británii před soudem? Původní rozhovor s Janem Kavanem vedl 20.7.1998 pro Britské listy Jan Čulík

Hašteření politiků a český tisk (Jan Čulík)

Pořad ČT "V pravé poledne" z 19. července 1998: slovní průjem, v němž nebylo možno zachytit se jediného konkrétního faktu (Jan Čulík)

Dvě sféry: jedna doména: tři z mnoha rozsáhlých nekrologů, věnovaných ve Velké Británii básníku Miroslavu Holubovi (Guardian)

Veřejnoprávní televize je řízena na základě neveřejného projektu, podle Rady ČT je to však v pořádku: Rozhovor s místopředsedou Rady ČT Vladislavem Kučíkem (Tomáš Pecina)

Jaká byla Klepetkova Jednadvacítka 15. července 1998? (Jan Čulík)

Význam a zhodnocení: Miroslav Holub (Jan Čulík)

Jaké byly Události ČT dne 14. července 1998? (Jan Čulík)

Jakub Puchalský píše Janu Čulíkovi: "Éra otevřenosti a korektnosti v České televizi začala, ale svůj projekt, jímž jsem vyhrál konkurs na funkci šéfa ČT, NEVYDÁM"

Třináct otázek Tomáše Peciny Zdeňku Šámalovi a Šámalova odpověď: "Britské listy jsou téměř goebbelsovské"

Základní problémy zpravodajství ČT - rozbor dopisu Pavla Boudy, zpravodaje ČT v Bruselu (Jan Čulík)