Pár poznámek k Událostem a Jednadvacítce ČT z úterý 21. července

Jan Čulík

Události

Jen stručně, pokusím se nebýt nudný opakováním předchozích chyb ČT. Jiří Janeček četl zprávy relativně velmi kultivovaně, tikem protahování úst do koutků je zvýraznil jen asi jednou či dvakrát, a to jen málo.

Události byly velmi prázdninové, to, že mechanicky opisují zpravodajství České tiskové kanceláře je dávno známo (skoro všechny domácí úterní zprávy z Událostí byly opět také v ČTK a ve středečním Slově - v ČT mají přehlednou nástěnku, kde se uvádí zdroj natáčených reportáží, většinou je to ČTK nebo např. MFD, skoro nikdy to není původní zdroj), pochybené je také rozdělení na domácí, regionální a zahraniční zpravodajství. Pokus srovnávat či poučit se z kultivace demokracie v jiných zemích v Událostech naprosto chybí.

Tematicky poněkud bulvární byla úvodní reportáž Událostí o záplavách na Slovensku, v nichž zahynula jedna romská žena. Petr Kopecký natočil formálně velmi dobrou reportáž, zejména proto, že obsahovala hlasy obyčejných lidí. Bohužel chyběla reakce úřadů a analýza, proč nebylo zajištěno, aby k neštěstí nemohlo dojít.

Nepřijatelné a neetické je vysílat detailní záběry částí těla mrtvých osob (ruka čnící z bahna), sporné je i ukazovat jejich přenášení v polocelkovém záběru.

Druhou reportáží Událostí byla měkká informace z Prahy, že je tu horko. V reportáži o blížící se Havlově operaci měla reportérka neprofesionální hlas. V informaci o tom, že koruna dosáhla kursovního rekordu reportér Brunclík četl svůj text příliš rychle a nedbale artikuloval slova. Informace o vzestupu hodnoty polského zlotého a intervenci polské ústřední banky proti tomu byla pro laika nejasná. Namísto řeči o tom, že polská banka kupuje dolary, měl spíše reportér uvést, že banka prodává polský zlotý a stručně vysvětlit, proč to má vést k poklesu hodnoty polské měny.

V reportáži o odchodu ministra obrany Lobkowicze a příchodu nového sociálně demokratického ministra skočila ČT na "photo opportunity", kdy si Lobkowicz lehal na vojenský kavalec v jakési ubytovně. Samostatná analýza to nebyla, ale budiž. Informace o ministrově lehání na kavalec je i v novinách, takže nic původního od ČT. Televize pořád jen pasívně reportuje, co jí ministři řeknou nebo ukáží, na samostatnou analýzu se nezmůže.

Dobrá a zřejmě ze samostatných zdrojů byla reportáž Davida Jakše z Karlových Varů o rostoucí moci ruské mafie. Naproti tomu v reportáži Jana Stuchlíka o prodeji českých prostitutek do zahraničí působila Stuchlíkova dikce i nervní pohyby kamery bulvárně.

Celkově byla rychlost zpráv v Událostech příliš velká. Je to možná tím, že reportáže většinou připravují velmi mladí lidé diskotékové generace. Nemají obyčejně schopnost se soustředit na delší dobu než několik desítek vteřin, a tak strukturu Událostí tvoří vlastně pro sebe a pro svůj civilizační přístup k životu. Jenže česká společnost má mnoho dalších vrstev a diskotékový přístup mladých lidí nestačí.

Zahraniční část Událostí byla špatná: skládala se opět z prefabrikovaných reportáží. Podstatným přínosem pro přiblížení zahraničních zpráv by bylo, kdyby výroky interviewovaných osob na obrazovce Libor Dvořák nepřekládal do češtiny, ale kdyby byly uváděny v originále s českými titulky.

Dabování a simultánní překládání zahraničních televizních materiálů je velký nešvar českých televizí. V těch zemích světa, kde se filmy v televizi nedabují, ale uvádějí se v origiálu s titulky, mluví populace daleko lépe cizími jazyky.

Zahraniční část Událostí se naprosto nepokusila o jakékoliv informace o tom, jak se v jiných zemích světa kultivuje demokracie. Hlavně se soustředila na různé katastrofy.

Závěrečnou reportáž Událostí o stíhání českého pohraničníka za zastřelení "narušitele hranic" v roce 1960 četl reporáž Milan Macák necvičeným hlasem s podivnou intonací. Měl by se vyvarovat dávání důrazu na poslední slovo věty. V češtině se to nedělá. Svůj text Macák v podstatě slabikoval.

Jednadvacítka

Daniela Drtinová se nezbavila svých dvou nejtypičtějších nešvarů. Stále formuluje otázky tak, že nejprve interviewované osobě něco oznamovací větou sdělí a pak se teprve ptá. ("Vy jste nejmladší člen sociálně demokratické vlády a nejvíce liberální.") Působí to mechanicky a zároveň trochu komicky. Otázka by měla být formulována tak, aby před ní nepředcházela krátká přednáška.

Při rozhovorech není dost dobře schopna sledovat argumentaci interviewované osoby (příliš ji neposlouchá) a má tendenci necitlivě skákat interviewovanému do řeči, často, když říká něco důležitého. Reportéři musejí nejprve interviewovanému poskytnout několik desítek vteřin na odpověď a začít ho přerušovat teprve tehdy, když začne mlžit, blábolit či nemluvit k věci.

Drtinová měla štěstí, že první pozvaný do Jednadvacítky, místopředseda sociálně demokratické vlády pro ČSSD Pavel Mertlík mluvil rozumně, věcně a inteligentně. Zejména bylo pozoruhodné, jak velké porozumění měl pro nutnost dostat Českou republiku do moderní, technologické éry jednadvacátého století. Argumentoval, že je nutno způsobit zásadní hospodářský zlom, zastavit zhoršování stavu ekonomiky, což přece byl důvod, proč se začátkem devadesátých let začalo s hospodářskou transformací. Jeho vystoupení nedokázaly zkazit ani poněkud nepřípadné otázky Drtinové, jako "Neobáváte se, že vás staří kolegové zatlačí do pozadí?"

Je škoda, že Jednadvacítka nepozvala do studia zároveň dobrého a inteligentního hospodářského odborníka, buď nezávislého, nebo třeba za ODS a nepožádala ho, aby Mertlíkovu vizi zkritizoval. Mohl to být debatní koncert.

Tím, že Jednadvacítka pozvala pouze mluvčího vlády, vyvolává možná obavu, že bude dávat větší prostor hlavně vládním mluvčím. Doufám, že to není pravda.

Pak v Jednadvacítce následovala reportáž o horkém počasí. Úvodní informace ČT totiž byla z několika hledisek nesprávná, a meteorolog, pozvaný do studia, ji velmi srozumitelným způsobem vyvrátil.

Protestoval proti nesprávné informaci, kterou uvedly české sdělovací prostředky, že totiž prý byla úterní teplota v Praze rekordem někdy od poloviny devatenáctého století. Poukázal na to, že šlo pouze o rekord k určitému dni, Drtinová měla trochu potíže tomu porozumět. ČT v úvodu varovala, že by v noci mohlo dojít k velkým průtržím mračen, meteorolog uvedl, že toto nebezpečí už nehrozí.

Diskuse o romské nezaměstnanosti s Ivanem Veselým z Romské občanské iniciativy a Martinem Paloušem z Českého helsinského výboru byla nudná, i když Paloušova výzva v závěru pořadu, aby se přihlásili Romové, trpící nedokonalým českým zákonem o diskriminaci, byla důležitá. Drtinová by asi neměla dávat přítomným mírně rasistické otázky, jako "Má řada členů romské komunity potíže s pracovní kázní?"