Též němečtí sociální demokraté kritizují premiéra ČR
K cetnym nemeckym pravicovym hlasum kritizujicim nedavne sporne srovnani
Milose Zemana sudetskonemeckeho landsmansaftu s ceskymi komunisty a
republikany se pridal nyni i predseda "Seliger Gemeinde" socialni demokrat
Volkmar Gabert. Dle clanku v "Die Welt" (11. 8.) Gabert pozadal predsedu
SPD Oskara Lafontaina, aby Zemanovi domluvil. Zeman ma prestat kritizovat
nemecke cleny Diskusniho fora, kteri, jako on, z vecnych duvodu odmitli
cesko-nemeckou deklaraci.
Dale pise Gabert dalsi dopis tez "milemu Milosovi", ze povazuje srovnani
sudetskych Nemcu s komunisty a republikany za velmi nespravedlive a
urazlive. "Jsem tez sudetsky Nemec, socialni demokrat. Moji pratele a ja
jsme bojovali proti Hitlerovi a Henleinovi do poslednich dusledku, tez se
zbrani v ruce. 30 000 sudetskych Nemcu bylo vezneno v koncentracnich tab
orech Treti rise".
Pote Volkmar Gabert pripousti, ze byl sice "z dobrych duvodu" proti
deklaraci, ale nyni tato predstavuje pro nej zakladnu budouci spoluprace
mezi Cechy a Nemci. Spravne pripomina, ze proti deklaraci byli tez mnozi
clenove CSSD a haji ostatni sudetonemecke cleny Diskusniho fora jako Franze
Neubauera proti "utokum z Prahy".
Zeman a ostatni clenove CSSD se dle Gaberta domnivaji, ze v pripade
vitezstvi strany SPD v nastavajicich zarijovych volbach nebudou
landsmansaft a vyhnanci hrat zadnou roli. "Kdo si toto mysli, je na omylu"
dle Gaberta, ktery toto pratelsky vysvetli svym stranickym kolegum.
Co si o tom myslet? Ano, pan Gabert ma pravdu, ze sudetonemecti socialni
demokrate jako on byli pronasledovani Hitlerem a vezneni v koncentracnich
taborech. Nekteri z nich, v cele s Wenzelem Jakschem, emigrovali pred
Hitlerem, cast jich prisla za valky i do Kanady. Da se rici, ze
sudetonemecti socialni demokrate hajili zajmy CSR do Mnichova, ale pozdeji
na zacatku valky sve stanovisko zmenili (doklady napr. v knize historika
Vaclava Kurala: "Misto spoluprace konflikt!"). Ke konecnemu rozchodu mezi
Jakschem a Benesem doslo behem roku 1942, roku heydrichiady, Lidic a
Lezaku. Tez v zajmu historicke pravdy nutno pripomenout, ze rozhodna
vetsina sudetskych Nemcu podporovala nacistickeho Henleina, ne
demokratickeho Jaksche.
Toto je vsak dneska minulost. Je videt, ze v ramci nemeckeho predvolebniho
boje obe hlavni strany usilujici o kanclerske kreslo, Kohlova CDU a
Lafontainova-Schroederova SPD, se snazi podporit sudetskonemeckou ucast na
budoucich nemecko-ceskych jednanich.
Slova Volkmara Gaberta je zahodno brat vazne. Ani SPD nebude ochotna udelat
nejakou tlustou caru za minulosti a sudetsti Nemci budou nadale hrat
dulezitou roli v cesko-nemeckych diskusich, at zvitezi ta ci ona politicka
strana. Na druhe strane se domnivam, ze namisto "utoku z Prahy" jsme svedky
"utokum ze strany predstavitelu sudetskych Nemcu" v ramci celonemecke
predvolebni kampane. Cesti politici vsech stran by meli toto vzit plne na
vedomi a nemeli by v teto v Nemecku politicky napjate dobe zbytecne
prilevat olej do ohne, coz se ceskemu premierovi, jiste nechtene avsak
plne, podarilo.