Zde je minulé vydání Britských listů.
Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
Týdeník o nových knihách a o literatuře "Knihy online" má adresu http://knihy.internet.cz
Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
V archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.
Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.
Stránky české skupiny Amnesty
International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.
Stránku diskusního pořadu České televize Na hraně, věnovaného problémům a názorům mladé generace, najdete na této adrese.
Co je nového v České republice
Po několikatýdenním ochlazení v německo-českých vztazích se prý vztahy nyní přece jen normalizují. Spolková vláda o víkendu poděkovala českému prezidentu Václavu Havlovi za jeho nejnovější
prohlášení, které přispělo k "urovnání vzájemných vztahů". Německý ministr zahraničí Klaus Kinkel uvedl, že duch
německo-české deklarace z ledna 1997 se musí osvědčit právě tehdy, když "vítr - jako v době volebního boje -
poněkud zesílí". Kinkel označil německé rozhodnutí zapojit do práce německo-českých grémií také zástupce sudetských Němců za
"správné", i když to Zeman ostře kritizoval. Kinkel zároveň uvedl, že spoluvinu na německo-českém napětí má i
Svaz vyhnanců, zejména v důsledku ostrých výroků jeho předsedkyně Eriky
Steinbachové. - Nejlepším řešením, jak uklidnit probíhající roztržku s Německem, je vzájemné napětí dále
nestupňovat, řekl Zeman v diskusním pořadu České televize V pravé poledne. "Vzhledem k tomu, že v
Německu probíhá volební kampaň, je nejlepším řešením věci nadále nekomentovat, neeskalovat, nepřispívat k jakési
hysterii, která v předvolební kampani v každé zemi nutně je," uvedl. Možná, že to měl vědět dřív.
Více než třetina Čechů zná osobně zná někoho, kdo v srpnu 1968 protestoval proti intervenci vojsk států
Varšavské smlouvy, více než čtvrtina lidí zná někoho, kdo ji vítal. To je podivné, protože vstup vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 nikdo veřejně nevítal, vím z vlastní zkušenosti. Mohou to jistě potvrdit i další očití svědci. - Mimochodem, v Praze 1 na rohu Maiselovy a Kaprové ulice je v současnosti výstava několika fotografií z invaze v srpnu 1968. Bohužel se za tuto malou výstavu musí platit vstupné deset korun. Ale pokud se je rozhodnete vydat, podívejte se, na zdi napravo od vchodu do výstavní síně, je fotografie čtyř "výtečníkůL - Svoboda, Dubček, Černík, Smrkovský, sedí u jakéhosi stolu, vyčerpaní fotrové, prostí. Fotka je zajímavá individualitou těchto obyčejných lidí. Jak to, že jsem tyto osoby v roce 1968 považoval za státníky? Byli to neznalí amatéři. Jediný pohled na tuto fotografii dokazuje, že Pražské jaro při vedení těmito lidmi muselo ztroskotat. (JČ)
Bývalý federální ministr zahraničí Jiří Dienstbier se vrátil do Černínského paláce. Nynější ministr zahraničí Jan Kavan jej jmenoval "velvyslancem se zvláštním posláním" se stálou kanceláří
v budově ministerstva. Ministerstvo chce čerpat z jeho znalostí krizových situací ve východní Evropě a využít jeho
zkušeností, které v současné době prokazuje například jako zvláštní zpravodaj OSN pro oblast bývalé Jugoslávie. Zvláštním zpravodajem OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii byl Dienstbier jmenován letos na jaře. V té době
pobýval ve Spojených státech, kde od podzimu loňského roku vedl na soukromé univerzitě v Claremontu u Los
Angeles postgraduální kurs. (Nevím jak teď, ale ještě před několika lety měl Jiří Dientsbier strašlivě nesrozumitelný, tvrdý přízvuk, když mluvil anglicky.)
Přestože ministr kultury Pavel Dostál tento postoj kritizuje, veřejnoprávní Česká televize se i nadále skrývá za informačním embargem, které kryje i Rada České televize, viz tento rozhovor Tomáše Peciny s místopředsedou Rady Vladislavem Kučíkem. (Viz též zde). Generální ředitel Jakub Puchalský utajuje svůj projekt, na jehož základě zvítězil letos na jaře v konkursu na svou nynější funkci. Zřejmě to dělá proto, aby nevyšlo najevo, že jsou v nynější situaci, po revoltě druhořadých pracovníků ČT s výrazným politickým vlivem, jeho reformy nerealizovatelné. Rada České televize utajování projektu schvaluje. Jakub Puchalský odmítá poskytnout Britským listům rozhovor, šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal odmítl odpovědět na třináct závažných otázek, týkajících se zhoršování úrovně zpravodajství ČT a označil Britské listy za "nenávistný, téměř goebbelsovský list". - Česká televize dosud neobjasnila ani vztahy společnosti Hroch k ČT, ani, jakou zahraniční institucí je financováno zpravodajství Pavla Boudy z Bruselu, který podle svých slov prý reportáže o EU a NATO natáčí "zdarma".
Výběr textů z posledních dní:
