(Odpovědným) šéfredaktorem na zkoušku,
aneb jak Ivan Kytka vysvětlil svůj sedmitýdenní výlet do Prahy
Za zveřejnění obsáhlého rozhovoru Jana Čulíka s Ivanem Kytkou patří oběma aktérům opravdový
dík. Je to záslužný čin, jenž mne vyprovokoval, nejen kvůli frekvenci mého jména v otázkách i
odpovědích, k hlubší analýze vyřčených názorů, zejména na předdubnové zpravodajství České
televize.
Při prvním čtení vyhlíží rozhovor elegantně, tázanému je velkoryse promíjeno nedodržování
témat, otázky příliš nepřekvapují, Kytkovy odpovědi vypadají upřímně a chtějí být diplomatické
(kupř. Šámal se přihlásil ke Kytkově koncepci, ale situace se vrátila do starých kolejí..., ...pan
Puchalský trvá na tom, aby základní obrysy a základní požadavky mého projektu - protože konec
konců rozvíjely tu část jeho vítězného projektu, která se týkala zpravodajství - aby byly
realizovány. Pokud to mohu hodnotit, něco z toho se daří..., ...mám pocit, že leccos z reforem,
které jsem tam zahájil, zůstalo zachováno, hlavně proto, že jsou součástí vítězného projektu
Jakuba Puchalského , Puchalský znal Kytkův přístup, ...ztotožňoval se s tím, bylo to v jeho
projektu - leč to si nikdo nemůže pro vysoký stupeň utajení ověřit. Nebo dokonce:
Studenovský-Mathé se spokojili s úzkým výkladem zákona - tudíž dodržovali zákon, jenž je však
je podle Kytky špatně formulovaný: ...tak, jak je zakotvená definice veřejnoprávního
zpravodajství v zákoně, je to hluboký omyl a velká chyba, ...kritika Rady ČT nebyla účelová, ale
kdo ví, když otázka je, kdo v Čechách má vzdělání a kvalifikaci...to posoudit atd.).
Při druhém (a každém dalším) čtení rozhovoru však naskakuje husí kůže. Kvůli vysokému počtu
protimluvů, dezinformací a, k mé velké lítosti, hlubokých neznalostí.
Dovolte, prosím, začít můj komentář koncem rozhovoru, konkrétně třemi závěrečnými
otázkami a odpověďmi, neboť právě ty poskytují důkaz o zoufalé nezasvěcenosti tázaného a (tak
často JČ zmiňované) míře zasvěcené agresivity tazatele.
Předmětem posledních dotazů bylo mj. financování zpravodajského postu ČT v Bruselu (jen
okrajovou poznámku pro čtenáře BL - 28. července t.r. jsem panu Čulíkovi poskytl solidní údaje
o způsobu financování bruselské kanceláře ČT do 31. března t.r., měl tudíž šanci se ptát
zasvěceně - to je i první část odpovědi Pavlu Trtíkovi).
Kytka by řekl, že 99% nákladů bruselského zpravodajského postu je financováno z nákladů ČT.
Takže zhruba 1% (podle Kytky) činily náklady na střižny, kamery poskytované Pavlu Boudovi
(ze strany evropských institucí či NATO) zdarma. Kytka říká Jestliže Bouda připraví
dva...zpravodajské příspěvky týdně, peníze, které ušetří tím, že je to zadarmo, mohou dosahovat
dvacet třicet tisíc korun týdně.
Milý čtenáři BL, počítejte, prosím, se mnou: týdně 20 až 30 tis. Kč činí ročně hodně přes 1 mil.
Kč (to již je - při garanci EU i NATO nijak nezasahovat do reportáží - zajímavá částka). Pojďme
dál - podle Kytkova explicitního vyjádření (viz výše) však tyto náklady - 1 mil. Kč - činily pouhé
1% nákladů bruselského korespondenta ČT. Znamená to snad, že Boudovo působení v Bruselu
stálo ročně Českou televizi 100 mil. Kč ??? A protože náklady zahraničních zpravodajů ČT se v
průměru podobají (samozřejmě tam, kde je mimo redaktora nastálo i kameraman, jsou vyšší) a
ČT má korespondenty na šesti místech (Bonn, Moskva, Bratislava, Varšava, Londýn, Brusel),
přijdou poplatníky (podle Kytky) na více než 600 mil. Kč? Samozřejmě, že Kytka vypustil z úst
úplnou blbost. Proč pak selže i zkušený tazatel Jan Čulík a tak průhledný nesmysl publikuje?
(To by za Studenovského neprošlo žádnému z těch "průměrných" a "druhořadých" novinářů!)
Pro věrohodnost a obsahovou hodnotu rozhovoru je však uvedený příklad, želbohu,
charakteristický. Chci být vůči čtenářům BL poctivější než oba rozmlouvající (JČ rozhovor
zřejmě přepisoval z mgf záznamu a Ivan Kytka jej jistě četl - dodnes s omluvou neopravili ani
řádku!) a dovolím si upozornit na některé další podivnosti, kontradikce či manipulace obou stran
dialogu. Citáty (kurzívou) z Kytkových odpovědí nevytrhávám z kontextu, ostatně každý čtenář
je může porovnat s kompletním zněním interview.
Přináší hned text úvodní otázky JČ "V situaci, kdy jak se zdá je česká politická scéna motivována
hlavně úsilím politických stran přelhat a zmanipulovat veřejnost...." informaci či názor tazatele?
Opravdu všechny strany lžou a manipulují? Jak to JČ ví tak jistě?
Kytkova odpověď je podobně sebejistá ...že jsem tam nepřišel dělat kariéru, ale spíš pomoct
Jakubovi Puchalskému uvést do chodu...
Myslím, že jsem se dopustil té chyby, že jsem se až do 31. března snažil být fér vůči minulému
vedení ČT...
Proč se Kytka ohání loajálností k minulému vedení, když hned dále říká ...Měl jsem v Londýně
rozdělanou práci, věci, které jsem natáčel a neměl jsem ustříhané, archiv, který jsem potřeboval
dokončit, takže jsem do 31. března plnil na sto procent funkci zahraničního zpravodaje.
Vždyť i po 1. dubnu zůstal Ivan Kytka oficiálním zpravodajem České televize v Londýně
pověřeným vedením redakce, nebo to bylo jinak? Byl to od počátku neodpovědný "hokus-pokus"
jištěný londýnským postem při neúspěchu či ztrátě elánu?
Zpravodajský tým v ČT měl podstatně víc času se připravit na mě než já na něj.
Ivan Kytka byl po několik let jeho součástí a redakce jej očekávala vcelku vstřícně.
Hovořilo se spíš o termínu mého návratu do Prahy 1. září, protože jsem to považoval, těch pět
měsíců, za psychologicky nutnou dobu připravit se na přechod do nového pracovního prostředí.
Právem ČT vůči Kytkovi bylo kdykoli jej z Londýna odvolat nebo změnit místo jeho působení.
Proč Kytka (a Puchalský) neposkytli dnes již desítkám lidí s čistýma rukama a poctivými úmysly
často ani hodiny k psychologické přípravě na vyhazov z České televize (a odchod mezi
nezaměstnané, nejen přesun v rámci instituce)? Ostatní pracovníci ČT neměli, též s rodinami a
zatíženi závazky, stejná práva jako křehký Kytka? Jen Kytka má právo vyřešit si v Londýně
všechny finančně rodinně zázemní okolnosti? Paluska, Studenovský, Kaušitz, Rajdus, Šebek,
Gerold atd., atd., ti takové právo neměli? Ti museli ze svých funkcí či rovnou na ulici hned?
(Dlouhým seznamem nespravedlivě, svévolně a se zlou vůlí propuštěných lidí, často kvalitnějších
než těch obdařených nyní v ČT mocí jim ničit život, brzy skončím přispívání do BL.)
...kromě Zdeňka Šámala, který byl rozhodnut skončit v Moskvě buď jak buď a za něho
neexistovala náhrada.
Existovala - s Martinem Dorazínem bylo jednáno před příchodem Kytky do Prahy, ještě za
Studenovského.
V Londýně jsem byl zvyklý spolupracovat....s komerčními partnery....že pokud se chce něco
napravit, tak se neváhá a dělá se to rovnou a okamžitě.
Soukromé firmě dodávající služby nezbývá než udělat i pitomost podle přání objednavatele a
vystavit účet. Tak to chtěl Ivan Kytka od svých podřízených?
...mohlo k nim dojít po větší a hlubší diskusi i s redakčním týmem v ČT....Jenže nevím, jestli bych
byl ochoten se kvůli takovémuto modelu do Prahy vrátit.
Puchalský mluvil na začátku opakovaně o diskusi a spolupráci s pracovníky České televize. Nebo
Kytka byl víc než generální ředitel? Ochoten pracovat pro ČT jen jako londýnský zpravodaj?
Bez dialogu? Kytka se zjevně s Českou televizí nikdy neidentifikoval. (Není z nového
managementu sám.)
...tlak, který jsem vyvinul na to, aby se zpravodajství radikálně změnilo ve prospěch přesnosti a
nestrannosti...Než jsem odjížděl do Prahy asi čtyři nebo pět týdnů (!!!) jsem měl podrobný
přehled o tom, co ČT....vysílá v Událostech, v Jednadvacítce, a byl jsem poměrně kritický, stejně
jako Rada ČT nebo mediální komise parlamentu. V té době skutečně v těch pořadech docházelo
k zásadním porušováním některých novinářských principů, především přesnosti a nestrannosti.
To je závažné obvinění. (Nemá se cenu přít, kvůli čemu a byla-li v tomto období -únor a březen
- Rada ČT či mediální komise kritická. Pokud se pamatuji, nejvíce obě instituce rozdráždily
reportáže o německých výletech některých sociálních demokratů.)
Jak takové obvinění kolegů Ivan Kytka dokládá? Co se týká Jednadvacítky jediným příkladem:
Snad v únoru nebo v březnu se vysílal příspěvek o postavení romského etnika v ČR, který byl pod
povrchem slov nebo někdy zcela explicitně rasisticky založený.
To je ještě závažnější obvinění - jistě po zhlédnutí kazety volal Studenovskému do Prahy. Nebo je
to jen takové plácnutí do vody, protože jde o velmi senzitivní téma a obvinit z rasismu kolegy je
efektní? Stejně jako petice asi stovky osobností formulovaná někdy v únoru coby výzva
veřejnoprávním médiím k boji proti rasismu. Všechny signatáře jsme obeslali dlouhým seznamem
pořadů a aktivit České televize (o kterých autoři petice ani nemohli tušit, protože někteří vysílání
ČT vůbec nesledovali) a pozvali jsme je na Kavčí hory na projekci a debatu na téma multikulturní,
etnické a menšinové vysílání. Přišli tři (podpisová akce měla zviditelnit autory, nikoli pomoci)!
Co viděl Kytka na Událostech: ...moderátor popletl skutkovou podstatu trestného činu...aniž by
se omluvil.
A což teprve ten "hnůj", do kterého Ivan Kytka přišel: ...zdědil jsem jeden nebo dva prohrané
soudní případy, několik žádostí o "tiskové opravy" a několik relevantních stížností formou
dopisů....
Přesnost, objektivita, všestrannost, rychlost, pravdivost byly ve zpravodajství zásadními
požadavky i za působení Studenovského. Všechny redakce novin, rozhlasů a televizí chybují a
redakční práce je neustálým bojem za eliminaci chyb. Česká televize jich nedělala víc než stanice v
civilizovaných zemích. Ve srovnání s ostatními českými médii na tom byla, myslím, lépe (jsem
denním čtenářem několika novin a divákem několika televizí). Byla-li chybovost ČT v údajích a
faktech tím zásadním důvodem k destrukci jinak fungujícího systému, pak to akceptuji. Chybovat
je lidské, ale nemá se to! (Při návštěvě britské královny v Praze dělal Kytka před státní večeří živý
vstup ze Španělského sálu a referoval o prezidentově nespokojenosti s osvětlením. Opak byl
pravda: prezident byl speciálním osvětlením darovaným Pražskému hradu členy Rolling Stones
nadšen. Studenovský se musel osobně zasadit, aby Kytku - právem - z Hradu nevypoklonkovali.
Mystifikoval miliony lidí a dalším zkazil chybou náladu).
V případě pořadu "21" jsem však nyní ještě pevněji přesvědčen než kdykoli předtím, že se jednalo
o mimořádně kvalitní zpravodajský pořad vybroušeného formátu, který skutečně patří k nejlepším
zpravodajským relacím v Evropě.
Na dotaz JČ obsahující odkaz na mé hodnocení Jednadvacítky odpovídá Kytka: Není mi dost
dobře jasné, jak může být jedním z nejlepších evropských programů pořad, který nemá vlastní
rozpočet, který nemá vlastní produkční zázemí, který nemá stálý redakční tým, který nemá
researchové zázemí. Jednadvacítka se v programovém schématu a z tvůrčího pohledu
pohybovala v redakci velmi nahodile a neukotveně. Vznikala....často z nahodilých nápadů
odpolední vysílací směny nebo editora týdne...
Pominu-li nesmyslný začátek odpovědi typu "Božská Ema nemohl být nejlepší film roku, protože
režisér vyměnil dvakrát architekta, třikrát kameramana a navíc štáb překročil rozpočet" je třeba
vysvětlovat vše opravdu "polopatě": Jednadvacítka patřila k nejvyprofilovanějším pořadům ČT.
Třicetiminutový živě vysílaný pořad přesně ve 21.00 hod. (rušený jen v případě sportovních
přenosů) tvořil vlastně jedinou a zásadní časovou osu prestižního okruhu ČT2. Obsahoval kromě
tzv. headlines delší reportáže, komentáře (jako jediný zpravodajský pořad ČT), analýzy a tři či
čtyři živé rozhovory, případně živý mimostudiový vstup (i ze zahraničí).Kultura nezůstávala
stranou. Pro příslušný týden byl určen vedoucí vydání, režisér, produkční (v ČT to není totéž co v
BBC), k nim pak stanoveni editoři. Podobně byl ustanoven tým Událostí. Redaktorské, realizační
(studia, střižny, štáby) a "researchové" zázemí (v ČT dokumentační a obrazové středisko a
programové fondy - videotéka) bylo, podobně jako ve většině televizí, nejen z důvodu synergie,
stejné pro všechny ostatní zpravodajské pořady.
...Jednadvacítka měla sloužit tomu, co zcela popírá základ veřejnoprávní televize, totiž k tomu,
aby tam redaktoři mohli pronášet své vlastní komentáře...
Pominu-li fakt, že sám Kytka rád občas přispěl do "21" z Londýna komentářem, tak onomu
dogma, že komentář nepatří do tzv. veřejnoprávní televize, se nedaří ani v BBC. Je to jistě otázka
do pranice, ale do "21" komentáře patřily jako součást formátu. ("21" asi není oblíbený pořad
Kytkův ani Šámalův - viz současná dekorace, znělky, grafika atd.).
...můj projekt...počítal s tím, že redakce, místo rozdělení na domácí a zahraniční, bude rozdělena
na příslušnost k jednotlivým programům, tak jako je to obvyklé...třeba v britských, ale jistě v
mnoha dalších televizích...chtěl jsem, aby vznikaly redakční týmy....k jednotlivým relacím. To asi
byla ta hlavní změna.
Snad ne, protože nabral-li by Kytka pár desítek lidí navíc, mohl svůj nápad jistě uskutečnit.
Problémem bylo zřejmě jeho nepochopení zahraničních vzorů. Pamatuji si, jak mne v BBC
překvapilo, že jeden konkrétní redaktor zpravodajství (např. z newsroomu v centru Londýna,
speciálně instalovaném blízko parlamentu, aby redaktoři referovali o dění v parlamentu,
politických stranách a vládě z první ruky) pracoval pro televizi BBC1 i BBC2, rozhlasové stanice
BBC, televizní BBC World (vyráběný na zákazku komerční větve BBC Worldwide Ltd.) a ještě
dodával podklady pro rozhlasové vysílání BBC Worldservice (placené Foreign and
Commonwealth Office). Divizi BBC News totiž Tony Hall řídí jako společné zpravodajské zázemí
pro veškeré vysílání zpráv BBC. Tak trochu opačně, než uvádí Kytka.
...to byl Ota Černý, po jehož odchodu byla poptávka...
To jistě; nemůže Ivan Kytka prozradit, koho poptávka? Rady ČT, veřejnosti, politiků? Jak se
vůbec vyhazuje pětapadesátiletý chlap, kterému generální ředitel Puchalský přijde dát květiny a
osobně poděkovat? (Ptám se s vědomím člověka, během jehož působení v ČT odešlo přes 1.200
lidí.)
...prestiž zpravodajské redakce České televize je v novinářské veřejnosti a v Praze tak nízká, že
pokud oslovíte kohokoliv, aby tam šel pracovat, tak to, v době, kdy já jsem tam přišel, odmítne.
Proboha, proč pro ní Kytka pracoval? Ostatně, před jeho příchodem na šéfredaktorské křeslo, a
jak se zdá i po jeho odchodu, problém prestiže neexistoval. Čím to bylo, resp. je? Mimochodem,
Česká televize dosahovala před březnem ve výzkumech veřejného mínění opakovaně vysokého
stupně kredibility.
Chtěl jsem v redakci začít budovat ..vstupní týmy. S hrůzou jsem zjistil, že vstupní tým v domácí
části je složen ze studentů...
Jestliže se Kytka rozhodl budovat vstupní tým, tak předtím žádný neexistoval a tedy nemohl
být složen ze studentů! Studenti, především žurnalistiky, chodili do zpravodajské redakce
vypomáhat do tzv. směny. Vedoucí vydání příslušného pořadu (Události, "21") měl kromě
režiséra, produkčního, editorů, redaktorů příspěvků a moderátora k ruce ještě tzv. směnu, tým
lidí, v němž kromě stálých redaktorů byli pokaždé dva tři studenti (na práce typu: přines kazetu,
doběhni do archivu, zavolej, zda-li už jsou na cestě apod.). Z těchto studentů se podařilo časem
některé nadané a pracovité získat pro stálé angažmá. Tato personální práce zůstala nedoceněná,
ač Redakce zpravodajství začínala v roce 1992 v Praze se třemi redaktory. Kytka ji přebíral
naprosto zkonsolidovanou, s řadou novinářů, kteří jej profesionálně převyšovali.
Takový novinář jako Filip Černý, s kterým se mi výborně spolupracovalo a považuji ho dodnes
za jeden z největších talentů české televizní žurnalistiky...
...tak toho angažoval Studenovský, nikoli Kytka. Tlak na snižování počtu zaměstnanců existoval
vždy, ale nebyl přijímán odevzdaně. Když jsme se rozhodli pro nového redaktora (např. pro
Londýn), místo jsme našli.
...viděl jsem, že je tam řekněme pět deset lidí, kteří skutečně splňují profesionální nároky, které
jsem měl...
Tolik?
...když jsem chtěl odpoutat zpravodajství od novin a od ČTK a....
Stovky případů dokládají, že i ČTK, noviny i týdeníky přebíraly zprávy od České televize. Jak by
to Kytka vysvětlil? Kopírovat jednoduše noviny či ČTK navíc nebylo možné (snad se kolega
Stibral neurazí) pro poměrně vysokou chybovost ostatních českých médií.
Neřekl jsem všem, že jsou blbci...
Všem kromě těch pěti deseti?
...zpravodajský tým byl ubezpečován v tom, ze strany minulého vedení, že....Rada ČT i
parlamentní komise si tou kritikou řeší svoje vlastní osobní animozity řekněme vůči panu
Mathému nebo vůči panu Studenovskému...Myslím si, že ta kritika Rady ČT účelová nebyla.
Před desítkami svědků (vč. Puchalského) jsem na konkrétních příkladech prokázal manipulace
Rady ČT s objednanými a zaplacenými expertizami. Příkladů je víc; nezapomenutelný je článek
dvou členů Rady ČT v Literárních novinách obsahující závažnou nepravdivou informaci.
Dodatečně přiznali chybu a Studenovskému se omluvili. Ani to však nedokázali bez ironie a
nadřazenosti.
...pokud se přijme ten výklad, ta definice veřejnoprávního televizního vysílání zpravodajství,
která vychází ze zákona, že to má být jen objektivní zprostředkování informací toho, co se ten
den stalo, bez nároku analyzovat nebo bez nároku vysvětlovat lidem, co pro ně to které
rozhodnutí vlády, parlamentu chybný krok někoho, znamená,....v tomto smyslu to zpravodajství
svou roli plnilo.
Jako ředitel České televize jsem zákony musel ctít a dodržovat (přes tisíce osobních výhrad).
Největší nebezpečí médií pro svět vidím v apetitu jejich vlastníků či ovladatelů manipulovat
veřejnost (říct jí, co je "chybný krok"). V tom vyniká Železný (a Murdoch) a podobné moci se
zřejmě zachtělo i Kytkovi (a asi i Radě ČT vykazující víc odbornosti v oblasti mediální
manipulace než mediální komunikace). Takový vztah k veřejnosti svědčí o pohrdání občanem a
základním posláním služby veřejnosti (televizním) vysíláním - poskytovat informace (úplné,
všechny, všestranné, objektivní) ke svobodnému vytváření názoru. Kytka však pokračoval:
Agendu určují a objevují média, která jsou o krok před vládou a politickými stranami a..
Vím, že Kytka musel v odpovědích zjednodušovat a stejně tak činím v replice i já, leč tento jeho
názor je velmi problematický. Pak by se totiž jednalo o jiný systém než parlamentní demokracii
a občanskou společnost. široké pojetí veřejnoprávního vysílání samozřejmě předpokládá aktivní
účast veřejnosti v celém spektru vytvořeném lidskými životy (a upozorňovat na neduhy k životu
patří stejně jako vyhledávat a předkládat jakkoli nepříjemná fakta), ale neopravňuje k "určování
agendy" či nálepkování. To by znamenalo mnohem víc než mediální "watchdog" (sic veřejná
služba není a nesmí být jen hlídacím psem - to je možná největší rozpor JČ). Říkat, že je to běžné
v anglosaské žurnalistice není úplně solidní. Jestliže určitou normu tvoří BBC Producer's
Guidelines, pak v nich nalézáme podporu pro slogan agendu určují média jen stěží. Klást dotazy
veřejným činitelům (ministrům) a předkládat odpovědi spolu s fakty a ověřenými informacemi z
jiných zdrojů je jistě správné a vítané, ale pokoušet se prostřednictvím médií řídit politiky?
Charakterizovat zpravodajství ČT jako závislé na tiskových konferencích je nepravdivé a
neupřímné.
Celé další dvě Kytkovy odpovědi na dotazy "Jakým způsobem se v domácí redakci
rozhodovalo?" a "Slyšel jsem o neformálním uspořádání moci v redakci, ale Ivo Mathé to velmi
ostře odmítá, že by se něco takového za jeho ředitelování dělo" jsou snůškou nesmyslů a
blamáží. Uspořádání činnosti redakce, rozdělení odpovědnosti, organizaci práce, systém porad,
konference s "krajskými" štáby a studii v Brně a Ostravě atd. Kytka vůbec nepochopil (a vlastně
ani nikdy nepoznal - vždyť do Prahy přijel až 31. března a nikdy předtím se práce redakce v Praze
aktivně neúčastnil - kdoví by-li vůbec někdy na jediné poradě) a ihned vše zrušil. Na rozdíl od
Kytky vím, o čem píši, neboť jsem se jistě stovky porad ve zpravodajství během svého funkčního
období zúčastnil. Zase pěkně "polopatě" (týmy jednotlivých zpravodajských relací jsem již výše
charakterizoval): denně (kromě weekendu) měl šéfredaktor v 10.00 ráno poradu se svými
zástupci a vedoucími vydání. Ve 13.00 pak následovala porada, na které měl hlavní slovo
šéfredaktor a vedoucí vydání obou hlavních relací, hodnotilo se vysílání předešlého dne,
představovalo dnešní a zítřejší. Každé pondělí v 11.00 se konala celoredakční porada. Schůzky
rubrik následovaly až ve 14.00 - podle možností redaktorů. Proč má Kytka potřebu pravidla
platná před svým příchodem fungující zamlžit a pomluvit?
Pan Puchalský měl předem mou vizi a...projekt....byl s tím velmi spokojen...
Byly to částečně spory, které se vyskytly mezi mnou a Jakubem Puchalským...
Během sedmi týdnů bylo dosaženo výsledku, který Kytka shrnul v sousedících odpovědích.
...v tom týdnu, který předcházel mému odchodu se objevilo několik nepříznivých článků v
novinách...
Pánové Kytka a Puchalský netuší, co znamenají "nepříznivé články". Česká televize byla
zahrnovaná kritikou od svého vzniku (ještě snad ani nevysílala) v násobku ve srovnání s
tolerovanými praktikami současného managementu. Je pravda, že jsme také měli jiné a
odhodlanější protivníky. Jen malý příklad z poslední doby. Po 1. září 1997 uveřejnil časopis Týden
obsáhlou (a nespravedlivě krutou) reportáž o změně zpravodajství po třech (!) dnech
pozměněného vysílání. Po 1. dubnu 1998 Týden poprvé 7. září cosi zaregistroval (na mnohem
menším prostoru) a kritiku opsal z BL. (Agendu holt určují média, že?)
...ale byl tam bývalý zástupce šéfredaktora a další lidé, kteří pracovali a vytvářeli veřejné mínění
proti mně, to je nepochybné.
Stihomam. Ladislav Doležal patří k mimořádně slušným lidem. Nevytvářel si Kytka svůj negativní
obrázek sám?
...zvládl jsem marketing u těch lidí, kteří byli skutečnými profesionály na svém místě, novináři,
kteří uznávají principy, o nichž mluvím rychlost, zajímavost, analytičnost, přesnost, nestrannost.
Nezvládl jsem marketing... u lidí, kteří byli průměrní či podprůměrní.
A zřejmě u pana Puchalského. Ale skromnost a pokora jsou vlastnosti, které se o Kytku ani
neotřely. Napadat většinu redaktorů, že neuznávají jako principy zajímavost, rychlost, přesnost,
nestrannost je lidsky hrubé a profesionálně nekorektní.
...o tom, že jsem kulturní barbar, který chce vyloučit ze zpravodajství zprávy o kultuře..
Nezůstalo jen u chtění, tak se skutečně i stalo. Eliminace kulturního zpravodajství pod záminkou
výskytu reklamy na nové desky, nové knížky, na nové filmy je hrubým zkreslením skutečnosti.
Mne spíše zasahoval opačný extrém, neboť za Studenovského se některé kulturní zprávy blížily
(ostrým) recenzím.
Chtěl jsem oddělit všední Události od víkendových...
Protože se od pátku večer do neděle odpoledne nikde nic neděje?
Koncepce, která měla posvěcení generálního ředitele a domnívám se, že i Rady ČT, byla
postavena na tom, že budou dvě moderátorské dvojice.
Je zajímavé, co všechno "posvěcovala" Rada ČT. Jistě se k tomu dostanu ještě při její ingerenci v
konkursu na moderátora nedělního diskusního pořadu (trochu z Čulíkových dotazů vypadl - a co
se Debatu a V pravé poledne v BL nakritizoval!). Zde musím uvést fakta, která se netýkají pouze
Kytky, ale spíše argumentace, na které nová ČT postavila zavedení moderátorských dvojic. Jde mi
o nepravdivé "zahraniční příklady". Jediný(á) moderátor(ka) (anchorman) provází základními
zpravodajskými pořady následujících stanic (uvádím jen veřejnoprávní): ARD, ZDF, ORF, FT2,
FT3, SSR, (většiny pořadů) BBC,RAIUNO, RAIDUE, RAITRE, TVE, RTP, YLE, NRK atd,
nemluvě o řadě předních komerčních stanic (ITV), vč. většiny amerických. V naprosté většině
bez "newsroomu" v pozadí, zkátka zachovávají slovy JČ "dřevěný postkomunistický vzhled".
Moderátorské dvojice byly v jedné době masívně užívány v komerčních stanicích, neboť často
nevázaný dialog ve studiu přítomných moderátorů zvyšoval sledovanost a naplňoval požadovaný
"infotainment". Mám obavy z okouzlení Novou, nekonečných triků elektronické grafiky, a také z
nedostatku estetických vjemů, citu pro nadčasovost a dlouhodobější kvalitu. Informační deficit
vyvolává dojem "zpátečnictví" odstraněných šéfů a zbrklá rozhodnutí vracejí Českou televizi na
začátek 90. let. V této souvislosti označovat odstrčenou sadu znělek jako "zastaralou" je
nešťastné. I toho se obávali její britští tvůrci z Nambie-Lairn (snad nejprestižnější odborné firmy vEvropě), se kterými jsme našli shodu až po mnohaměsíční promyšlené tvorbě a výrobě
obrazových materiálů pro ČT. Je mi smutno (teď se to netýká Kytky) nad vyjádřeními typu
"znělky nebyly hodny devadesátých let", "ČT vykročí znělkami do příštího tisíciletí" či
"nesrozumitelná symbolika různých čar" při pohledu na současnou ambaláž Jednadvacítky.
...znal jsem podrobně Producers Guidelines BBC, ale ty nelze mechanicky přenášet do ČT.
Zlatá slova. Ono toho je víc, co nelze v ČT kopírovat. My jsme při psaní Statutu, Strategie a
Kodexu ČT byli hodně inspirováni právě zmíněnou rukojetí BBC. Ale čím víc jsme vnímali
zahraniční televizní zkušenosti, tím víc jsme dbali o vlastní identitu České televize. Pro méně
zasvěcené: pasáže Guidelines o severním Irsku by jistojistě byly jinde v Evropě považovány za
tvrdou cenzuru. Ani při pobytu v Belfastu jsem zcela neporozuměl postoji BBC (a to jsem - na
rozdíl od Ivana Kytky - skoro na každé ulici potkával pancéřové vozy).
Zdeněk Šámal byl jediný člen redakce, který dostal můj koncept s předstihem asi týdenním...
Nevyplývá selhání Kytkova "projektu" také z pokoutnosti, se kterou (ne)seznamoval se svými
záměry budoucí podřízené i platící veřejnost? Právě on, který se domníval, že je zpravodajství
řízeno ad-hoc schůzkami ve velíně a byl nepřítelem každého netransparentního jednání? Ona
zvláštní pokoutnost podobná jednání bratrstva kočičí pracky je však typická pro celý nový
management České televize. Nikdo nesmí nic vědět, vše je utajeno, odpovědní a kvalitní lidé jsou
vyhazováni málem přepadovou jednotkou (hned se mění zámek u dveří kanceláře, ruší heslo na
počítači, odebírají dokumenty). Pokoutné praxi se přiblížila i Rada ČT, která v rozporu se svým
závazkem již od konce května neseznámila veřejnost s jediným výsledkem svého jednání. A to
jsou přímo zástupci veřejnosti, které si slušně platíme!
....najít někde třetího editora za Otu Černého, který odcházel téměř okamžitě.
Nemá ta věta znít: "Kterého jsem já, Ivan Kytka, vyhazoval okamžitě"?
...projekt další zpravodajské relace ve 22.00 hodin vešel v platnost.
Česká televize již dlouho vysílala kolem 22.00 Zprávy (vč. sportu 15 min.). Nyní se jmenují
Události plus, jsou o pět minut delší a ztropený humbuk neodpovídá významu ani ceně zaplacené
stopáží zmrzačených pořadů a eliminací některých filmů. Navíc vysílací čas plave i nyní (od 21.55
do 22.10). Všechna taková a podobná témata jsme měli za šest let při tvorbě vysílacího schématu
mnohokrát "na stole".
...za nynějších finančních podmínek....je to nadlidský úkol.
Řídit celou televizi i jakýkoli její útvar za minulých, současných i budoucích finančních podmínek
bude tvrdá a odpovědná práce. Nic víc a nic míň.
Sousedství Kytkovy odpovědi ...finanční plán se schvaluje jednou ročně, schvaluje ho Rada ČT
a měnit ho v průběhu roku asi veřejnoprávní instituce tak snadno nemůže s Čulíkovým dotazem
"Potom je ovšem amatérské snažit se o změny, když se nedají změnit finance..." je z rodu těch
"bruselských" příkladů odbornosti ze začátku mého textu. Kytka to potvrzuje: Ano . Obávám se,
že JČ i Kytka si o televizi myslí, že její hospodaření se podobá vedení trafiky.
...účastníci konkursu nemají přístup k mikročíslům (?) , k podrobnému rozpočtu ČT, kolik stojí
jednotlivé pořady. To je velmi nezodpovědné...Pak totiž může zvítězit projekt - nemyslím, že by to
byl Puchalského - který může být finančně nerealizovatelný, přestože se může Radě ČT líbit.
Tak nevím, má-li Kytka za blbce členy Rady ČT (ta snad nerozhoduje podle kritéria líbit - nelíbit,
výběr ředitele není nákup halenky!), nebo přihlášené kandidáty. Ti i členové Rady ČT se přece
musejí v problematice vyznat, rozpočtu a produkci rozumět (a Rada by jim jistě vyšla informacemi
vstříc).
Pokud chce někdo ČT začít napravovat, musí začít u peněz. Zprůhlednit finanční toky a
rozpočítat to tak, jak chce Jakub Puchalský, až na jednotlivé relace. I když pan Mathé se právem
brání, že ono to existovalo...pro televizní diváky je přístup k těmto informacím tak komplikovaný,
že se nedá s těmito čísly pracovat.
Proč se takřka každý domnívá, že by bez jakékoli přípravy, zkušenosti a vzdělání v oboru mohl
trénovat fotbalisty a řídit televizi? Já jsem nebyl jediný, který v ČT rozuměl finančním tokům a
mohl je popsat. A používal dokonalé evidence nákladů k řízení. My jsme organismus České
televize vypiplali do výjimečně dobré hospodářské kondice. Diletanti budou i s přesnými a ještě
hladčeji dostupnými čísly zacházet tak jako JČ a Ivan Kytka s informacemi o rozpočtu
bruselského zpravodaje ČT.
Další otázka Jana Čulíka jej diskvalifikuje coby solidního žurnalistu: "Do Jednadvacítky jste 1.
května přivedl Američana Andrewa Stroehleina. Pan Ivo Matné velmi ostře protestoval proti
tomuto vašemu rozhodnutí. Člověka, který prý neznal české poměry a mluvil špatnou češtinou
bylo prý pošetilé uvést...atd.atd."
Proč pan Čulík (na můj účet) mystifikuje čtenáře BL? Já jsem se tématu Andrew Stroehlein dotkl
poprvé reakcí "Ad vyznání Andrew Stroehleina" na jeho stať "Česká televize skrznaskrz"
zveřejněnou v BL dne 29. července. To již byl Stroehlein z ČT propuštěn a Kytka snad 10 týdnů
zpátky v Londýně. Ani tehdy se nejednalo o "ostrý protest", ale úvahu. Další můj text "Stroehlein
hodně zběžně" vyšel dokonce až v srpnu. V době působení Kytky a Stroehleina v pražské
redakci jsem veřejně na jeho adresu ani nepípl!
Kytka jej ale brání chabě:
....jeho informovanost o ČR a o základních ústavněprávních, politických, ekonomických a jiných
faktorech byla na vysoké úrovni také proto, že je bohemista a že v ČR čtyři roky žil. Píše svou
doktorskou práci na téma Postkomunistická transformace ČR.....
(což je věru spíš výbava na post "political analyst" než na vedoucího vydání Jedenadvacítky) a
ještě mu dá ránu z milosti:
Ale pokud měl Andrew řídit a vést poradu, v prvních dnech a týdnech, u některých lidí mohlo
vzbuzovat averzi.... že nemluví plynule česky.
A na závěr jsme znovu u financí. Pokusím se maximálně tolerovat zjevně diletujícího Kytku i
tazatele a vysvětlit (znovu "polopatě") maximum. Nejprve díky za uznání:
..pan Matné se svými spolupracovníky měli docela dobrou představu o televizních makročíslech.
...i "mikročíslech", to mi věřte, (ač nevím která jsou která?)!
....dalo se vysledovat i zpravodajství,...náklady na jednu minutu. Totéž asi platilo pro ostatní
útvary ČT. Říkat, že financování bylo úplně neprůhledné, není myslím úplně spravedlivé.
Mimo pravidelných zpravodajských relací byly zjistitelné skutečné náklady (nebo cena) každého
jednotlivého pořadu České televize. U zpravodajství, kde většinu nákladů tvoří např. těžko
jednicovatelné mzdy (u jiných pořadů vyjádřených v cenách interních výkonů či režijních
přirážkách), je rozpočtová kalkulace každé relace zcela zbytečná. Na průhlednosti financování to
však nic neubírá.
Nerozpočtovaly se jednotlivé pobočky. Z Londýna jsem se dožadoval informací, kolik příští rok
můžu utratit ....Nerozpočtovaly se přesně nebo se pracovalo s takovým údajem, jako jsou náklady
na přenosy příspěvků ze zahraničí.
Ještě, že to Kytkovi nikdo (obzvlášť před schválením ročního rozpočtu) neřekl. A bylo báječné, že
nikdo nepodlehl tlaku zahraničních zpravodajů, aby jim přidělil (jakoukoli) částku na přenos jejich
příspěvků. Tak by se mohlo stát, že by jí vyčerpal podle své úvahy (a nikoliv pražského vedení) a
přišla-li by nutnost (Moskva se topí v hospodářské a politické krizi), peníze na přenos příspěvků
by byly utraceny. Třeba Londýnem posílajícím reportáže nesrovnatelně méně významné. Ostatně,
všichni zahraniční zpravodajové mají tendenci vyrábět a posílat víc příspěvků než je potřeba a
často jsou uraženi pražskou natvrdlostí a nepochopením.
Přenos obrazovězvukových příspěvků (tedy mimo telefonátů) od zahraničních korespondentů
probíhá třemi základními způsoby:
1) sestříhaný či hrubý materiál na nosiči-videokazetě poštou, leteckou poštou, zásilkovou službou,
kurýrem atd. (nevýhodou je prodleva, výhodou láce),
2) sestříhaný či hrubý materiál "po trase". Z objednaného feed-pointu (místa reprodukce nosiče)
sítí pozemních tras či přes satelitní transponder. V naprosté většině přenos objednávaný pražským
dispečinkem EBU (nevýhoda - poněkud nákladné, výhoda - velmi aktuální materiál)
3) tzv. unilaterární přenos vstupu redaktora z konkrétního míst, prostřednictvím sítě pozemních
tras či satelitního transponderu, natáčený či přímo vysílaný v některé zpravodajské relaci, přenos
většinou objednávaný pražským dispečinkem EBU (nevýhoda - velmi drahé vzhledem ke
konkrétně požadovanému času a nutné délce přenosu, výhoda - naprostá aktualita).
Stručně vyjmenované postupy se týkají i tuzemských operací. Celosvětově zpravodajství tenduje k
třetí alternativě. Některé společnosti mají řadu tzv. SNG vozů či přenosných SNG zařízení (s
možností up-linku, tedy odbavovování via satelit z prakticky libovolného místa) a nastálo
objednaný transpondér. ČT má též SNG, užívané po ČR. Jediným problémem je objednávání
satelitních transponderů ad hoc - musí být volné. Proto byl připraven projekt digitálního
multimediálního satelitního spojení (pak levnější), které by při rozumném využití mohlo pro ČT
znamenat výhodnost celoročního pronájmu. Domnívám se, že nové vedení projekt zmrazilo.
Z popsaného vyplývá, že náklady na přenos příspěvků (všeho druhu) registrovala velmi přesně a
centrálně redakce. Lze tudíž zpětně přesně zjistit ceny každé "trasy", "unilaterálu" či služby v
místě (střižny). O existenci rozpočtu na takové operace není pochyb. V rámci Redakce
zpravodajství o něm i jeho čerpání rozhodoval šéfredaktor, tudíž sedm týdnů i Kytka. Proto
tvrzení
...Nikde se ale předem neregistrovalo - kdyby zavolal licenční poplatník a chtěl vědět, kolik pan
Kytka...utratí ročně za benzin nebo kolik má nálady za telefon...
postrádá smysl. Předem lze jen rozpočtovat (nikoliv registrovat) a tak byl rozpočtován Kytkův
plat, provoz jeho telefonní a faxové stanice, nájem bytu, provoz automobilu a cestovné. Zásady
pracovních a platových poměrů zahraničních zpravodajů byly přesně popsány a velmi přísně
sledovány podle interního předpisu (Opatření ŘE č. 100/1996) vydaného ředitelem ekonomiky
(propuštěným pro "nedostatek vstřícnosti" brzy poté, kdy se otázal, jak dlouho bude mít v Praze
Kytka plat vyměřený mu pro pobyt v Londýně, jak je to s londýnským bytem ČT apod.).
Financování zahraničních poboček mělo být transparentní, ....až do účtů za unilaterární
přenosy....jestli ...redakce protelefonovala nebo jestli za ně dodala přímé přenosy nebo
zpravodajské příspěvky....z toho nebylo jasné.
Mně také nebylo dlouho jasné, že pan Kytka nerozeznává finanční plán (rozpočet) od sledování
skutečnosti a zejména od nejdůležitější fáze řízení - rozhodování o čerpání peněz. Faktury za
služby EBU (trasy, střižny, feed-pointy, telefony z nich) chodily na mé jméno. Vše přesně
rozepsáno do detailů včetně čísel volaných telefonů a ceny jednotlivých hovorů. Kolegové si jistě
vzpomenou, jak jsme na účtu z moskevského studia EBU našli telefonní čísla do Novy, kam si
chtěl někdo na náš účet brknout.
...i když já bych býval proto, aby Jednadvacítka byla úplně zvlášť rozpočtovaná, produkčně,
zpravodajsky, moderátorsky zajištěná z jiného studia.
Asi chtěl Kytka znát nepřesnou cenu "za každou cenu", i třeba trojnásobnou. V případě
pravidelně vysílaných zpravodajských (!) relací je odmítnutí synergie a Kytkův požadavek stejně
absurdní jako by ve čtyřčlenné rodině rozdělovali měsíční televizní poplatek 75Kč na každého
rodinného příslušníka podle toho jak dlouho se během měsíce dívá na televizi. Protože by se
nemohli dopočítat, začali by v intencích Kytkova návrhu platit čtyři měsíční poplatky po 75 Kč.
...říkal jsem zahraničním editorům, dostanete roční rozpočet na nákup řekněme unilaterárních
přenosů ze zahraničí....aby věděli...že je to určitá konkrétní položka a že mají ten měsíc už
vyčerpáno tolik a tolik.
A proč ne domácím editorům, vždyť též užívají trasy?
Ale tady už Kytka svůj záměr transparentního financování objasňuje. Měsíční plán na přenosy. Při
neplnění by pravděpodobně "zahraničáři" přidali, aby se nemuseli bát, že jim zůstatek Kytka
vezme. Když by se v září v Moskvě hroutila vláda, měli by vyčerpáno hned první týden...a pak by
Dorazín jen telefonoval. Já věřím, že takto neprovozují televizi už ani v Mongolsku.
..vím, že některé položky byly tradičně podrozpočtovány a pak během roku vedení zpravodajské
redakce dojednávalo jejich navýšení.
šéfové všech útvarů České televize měli pocit, že právě oni jsou nuceni se vyrovnat s
nedostačujícím rozpočtem. Pokud vím, platí to i ve vládách (myslí si to všichni ministři a dokonce
ve všech vládách na světě). Každý rektor by potřeboval víc peněz pro svojí univerzitu, každý
děkan pro svojí fakultu atd., atd.
A nato Čulíkův dotaz podle kompletního vzoru "Ota Černý": "Proč se to dělo???"
...nebyly...jasné příjmy,....existuje proměnlivá čtvrtina příjmů z reklamy...
Pánové, roční rozpočet projednává a schvaluje Rada České televize! ČT není hospoda, v níž,
jde-li na odbyt svíčková, druhý den koupí kuchař víc smetany a mrkve.
Vzniká otázka...proč otevírat pobočku Londýn, když nebyla v roce 1995, když vznikala,
rozpočtově zajištěna....a bylo málo peněz na unilaterární přenosy....vždycky existoval mýtus, že
přenos ze zahraničí je příliš drahý...
Leccos je drahé, i "unilaterály". Kytka v Londýně rozhodně netrpěl, jeho líčení vypadá, že
nedostával plat a spal v Toweru. Jeho post byl finančně zajištěn. Každý korespondent by chtěl
natáčet a vysílat víc. Někdy i proto, aby svůj post zdůvodnil.
Ještě ke kauze Brusel:
Jsem jako novinář ...přesvědčen že EU si nevymiňovala vůbec žádnou cenzuru ani žádné
pozitivní zpravodajství...
Podobně jako britský parlament dodává takřka zdarma prostřednictvím smluvní výrobny televizní
signál či videozáznamy svých jednání všem britským televizím včetně BBC.
O posledních třech otázkách a odpovědích jsem psal již na začátku s uvedením důvodu, proč můj
text připomíná skripta pro industriální školu učitelek. Pan Pavel Trtík nyní může lépe porovnat
hodnověrnost rozdílných vyjádření na téma hospodaření ČT. K textu pana Trtíka z 3. září ještě
poznámku - nevím, jaký je stav ve finančním zákulisí České televize dnes, ale za mne bylo čistou
výkladní skříní. Chce-li pan Trtík nahlédnout do Předávacího protokolu (má celkem 23 základních
příloh), nechť požádá současného generálního ředitele nebo předsedu Rady České televize. Každý
z nich má jedno pare. Předání poslední části protokolu se odehrálo dne 1. dubna 1998. (Pan
Puchalský si přivedl svého právního zástupce, jenž je natolik angažován v jedné z českých
politických stran, že byl-li bych ještě ve funkci, nenechal by jej nahlédnout ani do dveří, natožpak
do důvěrných údajů - tím nemíním údaje o hospodaření).
Na téma financování České televize poskytnu BL kopii dopisu adresovaného panu Puchalskému,
ve kterém lapidárně prokazuji výjimečné dobré ekonomické zdraví České televize do března t.r.
Dopis byl určen i pro bulletin České televize INFO, ale zveřejněn nebyl.
Jednomu tématu se dravý tazatel JČ zcela vyhnul. Debata, V pravé poledne a konkurs na
moderátora. Tak si dovolím pár dotazů já: Čím se liší formát V pravé poledne od Debaty? V čem
se liší výběr diskutujících ? Jak zasahovali do práce konkursní komise členové Rady ČT, kteří jsou
nominováni politickými stranami? Kdo vlastně konkurs vyhrál? V čem lze zaznamenat posun proti
Debatě? Jaká byla role Ivana Kytky jako šéfredaktora pořadu? Nebyly by Kytkovy odpovědi
zajímavé?
