čtvrtek 24. září

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Česká televize:
  • Kdo je žába na prameni? Česká televize "odhalila" příčinu nedostatku bytů (Tomáš Pecina) Světová - a tedy i česká - ekonomika:
  • Tony Blair požaduje globální finanční reformu
  • Je zapotřebí nové mezinárodní ekonomické dohody Bretton Woods (Observer)
  • "Třetí cesta" Tonyho Blaira Totalitní země a svoboda projevu:
  • Írán se chystá dát spisovateli Salmanu Rushdiemu milost Parodie:
  • Bill Clinton: Řeč o záchodu Čeští politikové:
  • Tomáš Ježek revizionista (Milan Znoj) Reakce:
  • Může Čechoameričan získat české občanství právní cestou? (Jiří Jírovec)
  • Nákladná rekonstrukce Kongresového centra v Praze (Jiří Guth, Petr Paleta, Jan Macháček) Pořad o Jazzové sekci:
  • Karel Mašita znovu píše Radě České televize



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Írán se chystá dát Rushdiemu milost

    Írán se připravuje k tomu, formálně a veřejně zrušit svou podporu pro fatwu (mezinárodně vyhlášený trest smrti) pro spisovatele Salmana Rushdieho, autora knihy Satanské verše, který žije v Británii.

    V roce 1989 vyhlásili íránští militantní fundamentalisté odměnu ve výši 2 miliónů dolarů pro kohokoliv, kdo usmrtí Salmana Rushdieho, poté, co ajatoláh Chomejní Rushdieho v podstatě za jeho knihu Satanské verše odsoudil k smrti. Salman Rushdie je od té doby nucen skrývat se na střežených místech a  je čtyřiadvacet hodin denně pod policejní ochranou.

    Írán doufá, že když zruší trest smrti nad Rusdiem, dojde k obnovení diplomatických styků mezi Íránem a Británií a Írán přestane být považován za párijskou zemi.

    Vyhlášení trestu smrti nad Rushdiem a výzva, aby ho kdokoliv zavraždil, vyvolalo velmi hněvivou reakci v Británii i v zahraničí a vášnivou debatu o svobodě projevu a náboženské snášenlivosti. Tento případ ochromuje britsko-íránské styky už skoro deset let. Před dvěma lety se Evropské unii nepodařilo Írán přesvědčit, aby svůj postoj zmírnil tak, aby to Británii uspokojilo.

    Kamal Charazzi, íránský ministr zahraničních věcí o novém postoji Íránu vůči Rushdiemu informoval v New Yorku, před schůzkou s britským ministrem zahraničních věcí Robinem Cookem. Pokud by k tomu došlo, Cook by pak navštívil Írán.

    Po mnoha měsících intenzívních důvěrných rozhovorů se nyní chystá íránská vláda požadovat od Nadace Chordad, která v roce 1989 nabídla odměnu dvou miliónů dolarů za usmrcení Rushdieho, aby tuto nabídku zrušila a dala jasně najevo, že je celá záležitost u konce.

    Írán dlouho tvrdil, že jednou vyhlášená fatwa se nedá zrušit, ale že nikoho neposílá do Británie zavraždit Rushdieho. Británie však vždycky trvala na tom, že má-li dojít ke zlepšení hospodářských a politických styků s Íránem, Teherán musí vydat v případě Rushdieho jasné záruky.

    Sami Rushdieho stoupenci naléhali na britskou vládu, aby se soustředila na otázku odměnu za Rushdieho vraždu, protože přiznávají, že fatwa samotná nemůže být zrušena, neboť je to teologický trest.

    Muslimové po celém světě považují Satanské verše za rouhačský román (přitom je to dosti experimentální text). Když kniha vyšla, muslimové ji na veřejných shromážděních pálili a organizovali útoky na nakladatelství a překladatele, kteří s knihou byli spojeni. Rushdie žije pod ochranou britské rozvědky a jeho střežení stojí britské daňové poplatníky milión liber (50 miliónů Kč) ročně. Sám z vlastních prostředků přispěl Rushie finančně na tuto ochranu částkou 100 000 liber. Chce-li Rushdie někam jít z domova, musí o tom informovat šest dní předem. Je převážen ve speciálně upraveném bezpečnostním automobilu. Opustila ho manželka, o několik let později si vzal jinou ženu, jejíž totožnost je udržována z bezpečnostních důvodů v tajnosti. V posledních letech se Rushdie několikrát objevil v Británii na veřejnosti.

    Mohammed Chatamí, íránský reformní prezident, sdělil reportérům v New Yorku, že "aféra s Rushdiem naprosto skončila" a že jeho vláda "o tom nerozhoduje". Přivítal také pondělní projev Billa Clintona na valném shromáždění OSN a opakoval, že si Írán přeje vztahy založené na vzájemném respektu.

    Během prvního roku po vyhlášení fatwy obdrželo nakladatelství Penguin, vydavatel Satanských veršů, více než 5000 sprostých nebo výhružných dopisů a 25 varování, že v budově je umístěna bomba. Budova nakladatelství byla šestkrát evakuována. Během tohoto prvního roku stáli trvale kolem londýnských kanceláří nakladatelství Penguin muslimští demonstranti.

    V dubnu 1993 konstatoval tehdejší mluvčí íránského parlamentá Nateq Nouri, že "Írán nemá ani nikdy neměl v úmyslu vyslat komando na zavraždění Salmana Rushdieho." To posléze potvrdil i prezident Rafsanžání v rozhovoru pro týdeník Time. Jenže v říjnu 1993 byl postřelen norský překladatel Satanských veršů Wilhel Nygaard.

    Podle Salmana Rushdieho bylo z Británie během posledních deseti let vyhoštěno více než deset íránských vrahů, kteří se snažili spisovatele usmrtit.

    V roce 1994 opakoval íránský velvyslanec v Oslo, že Teherán nebude vysílat komanda na zavraždění Rushdieho, ale že je povinností každého muslima Rushdieho zabít, "pokud k tomu má možnost."

    Ještě v roce 1997, v den devátého výročí vyhlášení fatwy opakoval nejvyšší státní prokurátor Íránu, že Rushdie musí být usmrcen.

    "Prolití krve tohoto muže je povinnost," řekl Morteza Moqtadie a pokračoval: "Každý muslim, který slyší urážku Proroka, musí usmrtit tu osobu, která spáchala tu urážku. Nejlépe je, aby se ho pokusili nejdříve usmrtit ti lidé, kteří jsou mu nejblíže."

    Teprve letos v únoru se Rushdiemu splnilo jeho přání setkat se s britským ministrem zahraničních věcí. Při schůzce Rushdie řekl: "Snažím se, pokud možno, žít bez strachu. Strach vás ochromuje. Snažím se žít dál svůj život.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|