pátek 16. října

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Rozhovor s předsedou Rady České televize:
  • Jan Jirák: "Britské listy jsou předpojaté" (rozhovor vedl Tomáš Pecina) Ivo Mathé reaguje na články v BL:
  • Pokus o korektní odpověď Britským listům Odpověď Táně Zajícové:
  • Hospodářství dnešního světa je má složitější problémy, než černobíle nabízí levice či pravice (Jiří Jírovec) Život v Čechách:
  • Svědectví autora, jehož jméno a adresa jsou známy Jindřich Pařík útočí na ČSSD:
  • Můj ministr (plus poznámka JČ a Jiřího Vančury) Ještě k hlavolamu Václava Pinkavy:
  • Hádanka: úplný blábol Václava Pinkavy (VladimírWagner)
  • Poznámka k hádance (Václav Pinkava) Ekologie:
  • Spalovna v Malešicích: nová a drahá, zastaralá a předimenzovaná (Děti Země)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|



  • Jan Jirák: Britské listy jsou předpojaté
    Rozhovor s předsedou Rady ČT

    Tomáš Pecina

  • Pane Jiráku, v jednom z Vašich posledních prohlášení pro tisk se zmiňujete, že nový generální ředitel ČT pan Puchalský je velice komunikativní, že vládne oboustranná spokojenost. Nový ředitel je prý odbojnější, ale lépe komunikuje. Můžete rozvést, v čem je Česká televize otevřenější než dřív a vůči komu či vůči čemu je pan Puchalský komunikativní?

    (údiv) To nemůže být moje prohlášení! Na nic takového si nevzpomínám, to musí být nějaká mýlka.

  • Mohl byste tedy zhodnotit, v čem je rozdíl mezi bývalým a novým vedením České televize z hlediska otevřenosti a komunikace?

    Pokud jde o komunikaci mezi Radou a generálním ředitelem, došlo podle mého názoru k určitému posunu k lepšímu. Jakkoli jsem se zarazil, když jste mi předložil to údajné prohlášení, sám za  sebe určitý posun k větší otevřenosti cítím.

  • A co se týče komunikace ředitele a ČT jako celku navenek?

    I tady dochází k určitému posunu. Česká televize věnuje větší pozornost doprovodným informacím, jako je např. Internet.

  • Zkušenost Britských listů je trochu nestandardní. Kontaktovali jsme z České televize mimo jiné Zdeňka Šámala, šéfredaktora zpravodajství. Pan Šámal podmínil rozhovor tím, že mu předem pošlu otázky, a když jsem sepsal třináct věcných otázek, dozvěděl jsem se, že jsme "goebbelsovský plátek" a že pan Šámal se s námi nebude bavit...

    Ty otázky znám a znám i Šámalovu odpověď. Na jedné straně profesionál v tak významném postavení by měl zachovávat klid a šarm tváří v tvář jakýmkoli otázkám...

  • Podle Vás byly ty dotazy impertinentní?

    O impertinenci se nemluvilo, ale ze své profese člověka, který se zabývá analýzou mediálních obsahů ale musím přiznat, že určitá forma předpojatosti v těch otázkách obsažená byla.

  • Mám odlišný názor, ale Vaše mínění respektuji. U pana Šámala se projevily i jiné komunikační zkraty, třeba když označil ruského diplomata za lháře. Podle mě to tak úplně neharmonizuje s tím, co říkáte o zlepšené komunikaci ČT navenek. A co se týká osobně pana Puchalského, abych získal vyjádření ke kauze společnosti Hroch, poslal jsem bezvýsledně tři dopisy a nakonec jsem musel pohrozit stížností Radě ČT. Tisková mluvčí slečna Elhenická s námi nekomunikuje vůbec. Vy tvrdíte, že došlo ke zlepšení komunikace, ale my máme úplně jiné zkušenosti. Není to selektivní otevřenost - pouze k těm, kdo práci nového vedení chválí?

    To nevím, a podotýkám, že i tuto Vaši otázku považuji za  poněkud předpojatou. Nevím, jaká je konkrétní komunikace mezi vedením ČT nebo jeho oddělení P.R. a jedním konkrétním listem, notabene listem dost exkluzívního charakteru...

  • Ten list má jednu zvláštnost: na rozdíl od všech ostatních Českou televizi kritizuje. Česká televize byla v palbě mediální kritiky po řadu let a tato palba s příchodem pana Puchalského ustala.

    Vnímám celou řadu kritických úvah v jiných médiích. Možná nemáte čas je sledovat. Když se podíváte do Týdne, do Literárních novin...

  • V Týdnu vyšel jediný článek v prvním vydání v září a jedinou kritickou zmínku Týden převzal z Britských listů.

    To je zajímavá informace. Ale aby mezi námi nevzniklo zbytečné napětí: Je fakt, že Britské listy se kriticky věnují médiím a soustřeďují se na jedno veřejnoprávní médium, a to je obecně vzato v prostředí, kde prakticky neexistuje mediální kritika, velmi pozitivní. Je to činnost průkopnická, prospěšná a historicky významná.

  • Děkuji za kompliment, ale k věci. Můžete mi tedy vyjasnit tu diskrepanci svého prohlášení? Vy hovoříte o větší otevřenosti, o lepší komunikaci České televize, já uvádím, že minimálně v případě našeho listu tomu tak není.

    Hovořil jsem spíš o prezentaci, ne o komunikaci...

  • Můžeme se zabývat odděleně formou komunikace a jejím obsahem. Z hlediska BL nejsem spokojen ani s jedním. Pokud tisková mluvčí na dopisy neodpovídá a na jiný dopis přijde odpověď za tři měsíce, je to, jak jistě uznáte, závada formy. Zabývá-li se odpověď něčím jiným než otázka, je to chyba obsahu.

    Máte právo na takové hodnocení.

  • Pomiňme tedy Vaše údajné prohlášení, já prověřím, jak nedorozumění vzniklo, a naše čtenáře o tom budu informovat.

    Podívejme se na jinou věc: Nezávislost veřejnoprávní instituce ja zajišťována poměrně komplikovaným mechanismem. Veřejnost zvolí své zástupce do parlamentu, poslanecká sněmovna jmenuje z nezávislých odborníků dozorčí radu, tato rada stanoví ředitele instituce a až ten má nad institucí pravomoc. Britské listy se domnívají, že v případě České televize došlo na dvou místech tohoto řetězce k oslabení ochranného mechanismu. Za prvé nejsme přesvědčeni, že lidé jmenovaní do mediálních rad, především do Rady ČT, jsou tak nestraničtí a tak nezávislí, jak by tomu mělo být. Dále se domníváme, že mezi Radou ČT a generálním ředitelem ČT došlo k takovému intimnímu porozumění, že to vyvolává vážné obavy o nezávislost média.

    Jak je to podle Vás s nezávislostí Rady ČT na politických stranách?

    Myslím, že jednu pojistku jste vynechal, totiž že navržené kandidáty musí akceptovat Parlament jako celek.

  • Veřejnosti je známo, že k jmenování členů Rady dochází na  základě stranického klíče, čímž se zabezpečuje plenární přijatelnost kandidátů. Pokud nejde o vyloženě kontroverzní osobnost, stranický klíč zajišťuje, že kandidát projde.

    (údiv) V případě Rady ČT o žádném stranickém klíči nevím.

  • To by bylo skvělé, ale obávám se, že s tímto názorem jste osamocen. Dokázal bych ke každému členu Rady přidat za jméno do závorky informaci, kterou politickou stranu v Radě hájí.

    Opakuji, že mě zatím nikdo nepřesvědčil, že Rada ČT je koncipována na  základě stranického klíče. Jako člověka, který se médii zabývá, mě zajímá, jak by se stávající stav dal vylepšit. Podle mého názoru by např. bylo dobré, kdyby se do Rady volila pouze část členů, což by podle mého názoru posilovalo tradici a vědomí nezávislosti Rady.

  • Druhý problém vidíme ve vztazích mezi Radou ČT a generálním ředitelem. Symptomy jsou mimo jiné dva: Pan Puchalský utajil projekt, s nimž vyhrál konkurs na místo generálního ředitele, a Rada ČT přestala někdy v květnu zveřejňovat výstupy ze svých jednání.

    Začnu tím, co je mi nejméně příjemné. Fakt, že výstupy z našich jednání nevisí na Internetu, jsme se dozvěděli až na základě upozornění z vaší strany a promptně jsme věc napravili a omluvili se.

    Pokud jde o projekt: Jakub Puchalský nás postavil do situace, ve které nás požádal, abychom dali k dispozici pouze materiál, který nazval Hlavní teze projektu. Poradili jsme se a došli k závěru, že nám nezbývá než jeho postup akceptovat. Osobně bych byl rád, kdy se pan Puchalský odhodlal zveřejnit celý projekt. Z některých poznámek generálního ředitele soudím, že se takového kroku obává, ale Rada ČT učinila v tomoto směru maximum...

  • Exemplární případ dobré komunikace s veřejností...

    Projekt pana Puchalského není jen tak nějaký dokument, ale jde o projekt, na jehož základě je celé televize řízena. Jak vysvětlíte veřejnosti, že Rada souhlasila s jeho utajením? Rada by přece mohla přimět generálního ředitele ke zveřejnění projektu, to velice dobře víte.

    (žádná reakce)

  • Domníváte se, že je to jakýsi periferní dokument, který nemá zásadní význam pro řízení České televize?

    To se rozhodně nedomnívám, ale na druhou stranu jsem přesvědčen, že Hlavní teze jsou kvintesencí všeho podstatného z předloženého projektu.

  • Vy se domníváte, že veřejnosti mají stačit zcela obecné Hlavní teze a samotný projekt může zůstat intimní záležitostí mezi Radou a ředitelem?

    Rada České televize nakládá s Tezemi a vzala na vědomí, že ředitel Puchalský komunikuje s veřejností, ergo i s Radou, na základě Hlavních tezí.

  • Takže pan ředitel není povinen ve své práci reflektovat, s čím vyhrál konkurs?

    Ja jsem řekl, Hlavní teze jsou kvintesencí projektu.

  • To není odpověď na mou otázku. Pan Puchalský nevyhrál konkurs Hlavními tezemi, ale celým projektem.

    (žádná reakce)

  • Proč se Rada nepostarala, aby pan Puchalský byl nucen svůj projekt zveřejnit?

    Rada ctí fakt, že projekt je duchovní vlastnictví pana Puchalského.

  • Projekt na řízení veřejné instituce, pokud to není armáda, nemůže být duševním vlastnictvím svého autora. Veřejnoprávní televize je financována z veřejných peněz a pokud se utají projekt, veřejnost ztrácí jeden ze základních mechanismů, jak může tu instituci kontrolovat.

    Z hlediska zákona se kontrola veřejnoprávního média neodvíjí od projektu. Tento pojem zákon nezná.

  • To je jistě pravda, ale je to dokument, na jehož základě vyhrál pan Puchalský konkurs a představuje určitý plán práce pro další období. Domníváte se, že může být interní věcí mezi panem Puchalským a Radou?

    Naprosto ctím tento Váš přístup, rozumím mu a chápu ho. Moje poznámka o neexistenci projektu v legislativní struktuře byla vyvolána Vaší poznámkou o tom, jestli Rada může donutit generálního ředitele ke zveřejnění projektu. Podle mého soudu by to bylo nekorektní.

  • Rada generálního ředitele jmenuje. Existuje několik mechanismů, jak toho dosáhnout. Rada mohla už při zadání konkursu stanovit požadavek, že vítězný projekt bude zveřejněn. Rada může pohrozit generálnímu řediteli, že své rozhodnutí změní, pokud projekt nebude zveřejněn. Nemůžete tvrdit, že Rada nemá příslušnou pravomoc, tomu naši čtenáři neuvěří.

    Jen jsem Vás upozornil, co zákon říká a neříká.

  • Pane Jiráku, rozhodně jste mě nepřesvědčil, že ono intimní porozumění mezi Radou ČT a novým generálním ředitelem, jak o něm mluví třeba pan Mathé, neexistuje, a jsem si jist, že tento stav možná ulehčuje komunikační praxi uvnitř České televize, ale České televizi globálně neprospívá. Nechme na čtenářích tohoto rozhovoru, aby si udělali obrázek sami.

    Podívejme se na konkrétnější věc. Britské listy se věnují - snad až příliš - zpravodajství a publicistice. Po jedenapadesáti dnech ve funkci byl odvolán nový šéfredaktor zpravodajství Ivan Kytka. Rada ČT se sice za zákona nezabývá jednotlivými personálními otázkami...

    ...ano, Rada České televize vždycky zdůrazňuje, že personální záležitosti nejsou a nemohou být předmětem jednání Rady.

    ...pan Mathé přesto obviňuje Radu, že vydává personální doporučení a pan Puchalský tato personální doporučení akceptuje...

    Po mém soudu je to naprosto nesprávná informace.

  • To nemůžeme posoudit, hovořili jsme o tom, že kolem Rady a generálního ředitele vznikla neprostupná informační slupka, nicméně ty změny se netýkaly jenom osoby pana Kytky, ale byly dalekosáhlé. Odešel pan Streohlein z Jedenadvacítky, na obrazovce se už téměř neobjevuje paní Bobošíková, došlo i k dalších přesunům. Domníváte se, že tyto - nazvěme je třeba komplexní personálně-koncepční - změny jsou krokem tím směrem, jak by se zpravodajství ČT podle soudu Rady ČT mělo vyvíjet?

    Na tuto otázku neumím odpovědět. Není to uhýbání, ale pokud se Rada ČT zabývá personálními posuny, vždy je posuzuje na základě toho, co se objevuje na obrazovce. Mezi stavem a vývojem zpravodajství a mezi personálními změnami, o nichž slyším, nenacházím hlubší vztah. Víc k tomu v tuto chvíli nemohu říct.

  • A fakt, že Ivan Kytka byl vyměněn už po padesáti dnech, považujete za běžnou, standardní praxi?

    Ke mně se tato informace donesla v podobě, že nebyl vyměněn, ale že odstoupil.

  • Ivan Kytka se k tomu sám vyjádřil v Britských listech...

    Myslím, že je to velmi neběžný postup a není to šťastný postup. Pokud jsem to zvenku správně pochopil, nové vedení ČT si tento postup nezvolilo, ale ocitlo se v něm okolnostmi. Tím to ale neomlouvám ani nevysvětluji, jsem od těch věcí příliš daleko.

  • Pokud pod dramatickými okolnostmi máte na mysli jednání parlamentní mediální komise, to bylo skutečně velmi nestandardní...

    Ano, velmi nestandardní. Celá ta akce se mě vnitřně silně dotkla.

  • Zajímavé a zvláštní je i to, že k této personální změně došlo téhož dne, ještě před jednáním. Vzniká obava, že tady existuje příčinná souvislost, a zda to není nebezpečným indikátorem, že poslanci mají v tuto chvíli, za daného složení Rady ČT a s daným generálním ředitelem, sílu zbavit se nepohodlného šéfredaktora zpravodajství.

    Ta obava je velmi legitimní. Nejen jako členu Rady, ale i jako občanu této země mi totéž přišlo na mysl. Vznesli jsme na ředitele dotaz, aby nám situaci vysvětlil aspoň do té míry, jak nám přísluší. Dostalo se nám ujištění, že Ivan Kytka odstoupil, jelikož nahlédl fakt, že se mu nepodařilo pro svůj projekt získat morální kapitál a podporu uvnitř redakce zpravodajství. To mě nesmírně mrzí, protože ten projekt jsem měl možnost projít a považuji ho dodnes za  velmi inteligentní a velmi dobrý.

  • Pane Jiráku, byli bychom naivní, kdybychom si neuvědomili, že morální podpora nestačí. Pro každý projekt v instituci, která interaguje s mocnými tohoto světa, potřebujete také podporu mocenskou. Vzniká obava, že existuje politický tlak a Ivan Kytka neměl podporu mocných, přičemž někteří jeho oponenti (mluví se třeba o panu Klepetkovi) tento politický backing měli. Domníváte se, že tato obava je důvodná?

    Nevídím důvod, kde se taková obava bere.

    Jistě víte, že Kytka pro pana Klepetka neměl [okamžitě, pozn. redakce] místo na obrazovce, kdežto ihned po Kytkově odchodu pan Klepetko získal manažerskou pozici a nyní je na obrazovce každý druhý týden. Hovoří se o vazbách pana Klepetka na poslance Dostála a pokud si vzpomínáte, právě Pavel Dostál vystoupil na oné komisi s kritikou České televize. Opět jde o obranné mechanismy. Myslím si, že tady obranné mechanismy nezafungovaly a Rada České televize by se měla snažit tyto mechanismy posílit. Rozhodně by neměla dopustit, aby se takové věci opakovaly a nezávislost ČT byla tímto způsobem kompromitována. Jako zástupce veřejnosti se na celou kauzu dívám jako na ohrožení nezávislosti veřejnoprávního média.

    Jsem přesvědčen, že tato Vaše úvaha je konstrukce. Ubezpečuji Vás, že kdyby se ke mně dostal náznak poznání, že Ivan Kytka byl donucen odejít, že by dotazy vůči vedení televize směřovaly tímto směrem.

  • Asi nejste dobře informován, Britské listy publikovaly rozhovor s panem Kytkou, kde se o tom otevřeně hovoří.

    K poslední věci: Co mají Britské listy udělat pro to, aby k nim byla Česká televize informačně vstřícnější? Nyní jsme v naprosté klauzuře.

    Pokud odpovím jako mediální odborník, trvám na tom, že to, co děláte, je velmi záslušné, protože rozvíjíte něco, co tu není, tj. mediální kritiku. Nechám stranou, že z mé pozice člověka, který se snaží médiím věnovat, ji rozvíjete trochu chaoticky a měli byste být metodičtější a systematičtější. Ale tím, že jste v mediální kritice sami a to, co je okolo, je útržkovité a ještě daleko méně systematické, vás dostává do nevýhodného světla, protože jste najednou strom vyrostlý v trávě. Obrovský krok dopředu, k tomu, abyste nebyli, jak říkáte, v klauzuře, by bylo např. to, kdybyste uměli svou metodu formulovat a zveřejnit, aby bylo jasné, na jakém principu pracujete, co je jádrem té činnosti.

    Pokud jde o samotné komunikování s Českou televizí, máte-li pocit zavřených dveří, nezbývá než novinářský postup, známý z Marka Twaina - na ty dveře se musí bušit.

  • Tohle ovšem musíte říkat vyloženě jako mediální odborník, protože kdyby předseda Rady ČT doporučoval médiím, která se chtějí kriticky zabývat institucí, na niž on sám dohlíží, aby víc bušila na dveře, bylo by to naprosto skandální. Kdyby něco takového řekl předseda Rady ČT, svědčilo by to o tom, že ve své funkci nemá co dělat. Mohl byste tu diskrepanci nějak uvést na pravou míru?

    Rada České televize televizi neřídí, ani jako celek, ani její dílčí části, natož pak neformuluje mediální politiku České televize. Vaši poznámku beru jako velmi vážný signál, že v nějakém ohledu se jednomu médiu zdá, že komunikace České televize s veřejností, respektive s médii, není dostačující, a požádám Radu ČT, aby schválila možnost požádat generálního ředitele o předložení pravidel komunikace ČT s médii.

    Pane Jiráku, děkuji Vám za rozhovor.

    Praha, 15.10.1998

    Tomáš Pecina
    http://web.telecom.cz/cleose/tompecina1.html



  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|